Výsledky vyhledávání pro dotaz budete

Výsledky vyhledávání v sekci: Inspirace na cesty

Kemp Krupá

Krásná příroda a skvělé lyžarské podmínky - kombinace, kterou se pyšní oblíbené JeseníkyVydejte se na lyžování do Kempu Krupá s vlastní hospůdkou, přímo pod Kralickým Sněžníkem a velké lyžařské areály budete mít na dosah.Na své si tu příjdou i běžkaři - velké množství běžkařských tras začíná u střediska Kemp Krupá.  Z areálu se klidnou chůzí během chviličky dostanete do historického Starého města s veškerou potřebnou vybaveností. Nachází se zde také bowling, pizzerie a restaurace, nechybí turistické informační centrum, nejrůznější obchody a lékárny.V ceně voucheru je 2denní skipas pro 2 osoby do nejbližšího skiareálu Kunčice, který nabízí 5 km sjezdovek různých výkonnostních kategorií lyžařů a snowboardistů, čtyřsedačkovou lanovku a dva vleky. Je vybaven moderním zasněžovacím systémem se sněhovými děly, které v případě potřeby vykouzlí kdykoliv nádherně zasněžený terén. Parádně se zde vyřádí jak začátečníci, tak i zkušení jezdci. Dokonce je zde možnost večerního lyžování!Užijete si občerstvení na sjezdovce s udírnou a grilem a nechybí dětský park, trať pro akrobatické lyžování a freeride.Na dosah máte i ostatní centra: Kraličák (3 km), Paprsek (5 km), Ramzová (12 km), Dolní Morava (20 km).  Projedte si denně upravované stopy v CHKO JeseníkyMálokde najdete tak perfektní zázemí pro běžkování jako právě v Jeseníkách. Trasy lemuje mnoho bodů zájmu nebo horských chat, kde je možné se občerstvit a zahřát. A navíc, na množství míst se vám naskytnou skutečně dechberoucí výhledy do krajiny!Zážitkem je výstup na vrchol Kralického Sněžníku (1423 mnm), který je třetí nejvyšší horou České republiky. Celý masiv je oblíbený především pro svou nedotčenou přírodu. Při pěkném počasí odtud uvidíte i Sněžku nebo Praděd! Dominantou vrcholu je socha SLUNETA a pramen řeky Moravy. 

Pokračovat na článek


Indie

O Indii má většina lidí představu, že je to duchovní země, kde žijí jogíni a lidé věřící v převtělování, že tu najde oázu klidu, kde si úplně odpočinou od evropského materiálního života. I já jsem sem letěl s tou představou. Žel naše téměř měsíční putování mne přesvědčilo pravém opaku....Naše letadlo přistálo Dillí. Vstup do města byl šokem. Všude plno odpadků, špinavých lidí, kteří pravděpodobně ani neznají pravidla základní hygieny. Kanalizace v téměř 12-ti miliónovém městě skoro neexistuje. Lidé žijí v chatrných chýších ze slámy, papíru, nebo toho, co seženou. Okolí ani nepřipomíná velkoměsto, ale jakési obrovské řvoucí jedové doupě. Jezdí se naprosto chaoticky, až člověk žasne, že nejsou havárie.... Chudina veškerou potřebu koná na ulici (děti) či někde v křoví (dospělí), hygienický papír neznají. Přesvědčili jsme se i o pravdivosti neuvěřitelného upozornění, jež nám bylo dáváno před cestou, abychom se vyvarovali dotyku levé ruky domorodců. Tu ji totiž používají k hygieně konečníku po potřebě. Pravou potom jedí. Příbor nepoužívají a tak si rukou míchají omáčku s rýží, levou ruku přitom mají v klíně....Po prožitém šoku jsme se vydali po památkách. Největší mešitou v Indii je Jama mešita postavená v 17. století šáhem Jahanem. Dodnes ji používá muslimská menšina ke svým obřadům. Vedle hinduismu (80%) a budhismu (10%) je jedním z hlavních náboženských směrů Indie (8%). Červenou pevnost nechali postavit Mugalové v letech 1638-48 na břehu řeky, aby sem mohli přestěhovat z Agry hlavní město. Humayanovu hrobku nechal postavit další z Mugalů Haji Begum pro svoji manželku E. Humaianu. Byla postavena podle známého Tajmahalu v Agře. V Díllí najdeme též jednu ze záhad naší planety - nerezavějící sloup z neznámého kovu. Do dnešních dnů se nepodařilo zjistit složení. Stojí v areálu Mínarské mešity, která se pyšní nejvyšším minaretem v Indii, měří 73 metrů a uvnitř je 238 schodů. Areál dnes polozřícené mešity pochází 1193. Pro Indy je tu posvátné místo - Raj Ghat, kde odpočívá Mahatma Gándhí. Sekta Bohaj tu postavila chrám lotosového květu. Památkou na Brity je vítězný oblouk postavený obětem 1. světové války. V okolí si můžete půjčit za bakšiš hroznýše a nechat se jím ovinout....Nočním expresem jsme přejeli jsme do rajastánského hinduistického svatého města Puškaru, jednoho z osmi svatých míst hinduismu. Ti, podobně jako mají muslimové Mekku, musejí vykonat za svůj život osm poutí, vykonat tu rituální koupele ve svaté vodě Gangy nebo jezera v Puškaru. Tady jsme však viděli spíše obchodování s Bohem než cokoliv jiného. Falešní brahmíni tu nabízejí posvěcení turistům, ovšem během rituálu požadují stovky dolarů. Čím víc dolarů, tím budete šťastnější.....A tak honem pryč do hlavního města Rajastánu Jaipuru. Moc jsme si však nepomohli. V tomto pekelném městě rodiče mrzačí děti a pak je vyženou na ulici, aby žebrali zejména na cizincích peníze. Indie má sice v rozpočtu mnoho peněz na výrobu atomové zbraně, ale o své nemocné se finančně postarat nedokáže. Po ulicích se doslova plazí hladoví mrzáci a žebrají o peníze. Ani návštěva Maharádžova paláce, v jehož části, kde nebydlí, je museum, Amberské mugalské pevnosti, nejstarší hvězdárny v Indii a známého Paláce Větrů nemohla smýt negativní dojmy z tohoto pekelného města. A tak utíkáme do státu Utarpradéš.Příjemnou změnou byla návštěva nejzachovalejší indické památky v Agře Taj Mahalu, což byla opravdu oáza klidu na naší cestě. Byl postaven mugalským vládcem Shahem Jahanem pro svoji manželku Mumtaz v roce 1648. Je to jediná mešita na světě, jež nemá mihráb směrem k Mekce a tak nikdy nemohla být využita pro modlitby. Naproti stojí červená pevnost, ze které je krásný výhled na řeku a hrobku. Nedaleko Agry je archeologický areál Fatehpur Sikri. Město bylo budováno Mugaly jako hlavní město Indie. Protože se tu však ztratila voda, nikdy k tomu účelu nesloužilo. Hlavní zajímavostí je přesná kopie areálu mešity v Mekce. Protože do Mekky žádný nemuslim nesmí, je tato památka hodně navštěvovaná. A tak jsou tu cestovatelé otravování prodavači předraženého bezcenného zboží. Jejich vlezlost nemá hranic. A tak je nutno obrnit se tou největší trpělivostí. Houf prodejců dokáže doprovázet bílého cestovatele sotva vystoupí z mikrobusu až do jeho odjezdu.Nejsvatějším městem hinduismu je Varanassi, město nirvány. Jím protéká svatá řeka Ganga, na jejímž nábřeží jsou gháty. Těch svatých je pět. Věřící každé ráno vykoná rituální koupel na jednom ghátu, součástí níž je i pití vody z řeky (viděli jsme v proudu i mrtvoly krav) a dojde tak na Manikarniku. Každý ghát symbolizuje jeden život - jeden stupeň k nirváně. Hinduisté věří, že po osmém životě už se nepřerodí, ale dosáhnou nirvány. Víru nemůže člověk přijmout o vlastní vůli, ale narodí se v rodině hinduistických rodičů. Osud ho sem zavál proto, že se v předchozím životě správně rozhodl. Na Manikarnice se též konají pohřby žehem těch šťastných, kteří již prožili svůj osmý stupeň a tak přijeli do Varanassi zemřít. Po očistném ohni vstoupí do nirvány. I tady se však obchoduje, tentokrát s mrtvými. Turisté jsou lákáni na ghát, kde je hranice s nebožtíkem a okolo jsou příbuzní a falešný brahmín během pohřbu líčí celý rituál jako senzaci. Pochopitelně očekává tučný bakšiš. Okolo ghátu čekají jak hladoví supy na cestovatele tito podivní obchodníci.....A tak jsme raději ujeli do Sarnáthu, kde měl Budha první rozpravu mezi svými učiteli, po tom, co došel k poznání v Bódgaji. V příjemném prostředí je několik budhistických chrámů, museum budhismu s 2000 let starými sochami. Ale i pro hinduisty je to významné místo a tak tu mají i svůj chrám. Uznávají Budhu jako jogína, stejně tak jako Ježíše o němž napsali 800 stránkové pojednání o tom, že smrt na kříži přežil díky jeho obrovským jogínským schopnostem, které mu též umožnily rychle se přemístit do Himaláje, kde žil spokojeně do svých 80. let. Má tu prý i hrob.....Druhou část naší cesty jsme prožili v ráji panenské přírody v předhůří Himaláje. Naší základnou bylo Angličany zbudované město Darjeeling v Západním Bengálsku. Tady je mnoho budhistických klášterů, kde je možno meditovat s mnichy, Japonská pagoda - budhistický chrám postaven obětem tragédie v Hirošimě a Nagasaki, zoologická zahrada s pandou červenou a bengálskými tygry a Himálajský institut s museem. Nedaleko města je Tibetské centrum pomoci, kde uprchlíci s Tibetu najdou první zázemí a pomoc a někteří i zaměstnání v tkalcovně koberců. V okolí se pěstuje světoznámý čaj a tak tu stojí mnoho továren na jeho zpracování. Ze Siliguri sem šplhá úzkokolejný parní vláček. Při dobrém počasí lze spatřit též nejvyšší horu Indie Kanchendzongu (8598). Lze tu získat povolení vstupu do indického státu Sikkim a tak jsme navštívili známý budhistický klášter Rumtek a hlavní město Ganktok. Sikkim je a není Indií. Byl k ní připojen roku 1975 po ekonomickém krachu, čehož Indie využila. Do té doby byl samostatným královstvím. Obyvatelé se však s tím nikdy nesmířili. Protože neskončily monzuny, které normálně mají končit do poloviny září, a mocně tu pršelo propadaly se tu silnice, což nám znemožnilo navštívit další budhistické kláštery. Při čtyřdenním treku po nepálsko-indické hranici se nám splnil velký sen. Viděli jsme celé panoráma centrální části Himáleje o Kanchendzongy až po Mont Everest, Makalu a Lhotse. Tento nezapomenutelný zážitek umocňovala stále sílící se záře právě vycházejícího slunce.Z hor jsme sjeli do národního parku Jaldapara, kde jsme měli osedlat slony a jet za nosorožci, ale díky probíhající volební kampani bylo středisko uzavřeno a tak jsme alespoň na pár hodin navštívili uzavřené království Bhútán. Využili jsme malého pohraničního styku v hraničním dvojměstě Puncholing - Jaigaon. Při delším pobytu sem totiž musí být vízum, jež stojí 200 U$ na den. Již po překročení hranice byl znát obrovský rozdíl mezi oběma zeměmi. Existencí odpadkových košů počínaje a čistotou na ulicích konče.Další naše cesta měla vést do Kalkaty. V sobotu mocně pršelo. Přijeli do Siliguri, odkud jsme měli pokračovat nočním vlakem. A tady jsme se dozvěděli, že je celý zbytek Bengálska pod vodou - 100 mrtvých, 4 000 000 bezdomovců. Noviny ukazovaly snímky zatopené Kalkaty, telefony nefungovaly, vlaky stály uzavřené na ostrůvcích mezi vodou, autobusové spojení se přerušilo. Kalkatské letiště, odkud jsme měli odlétat v pondělí večer domů, nepřijímalo. A tak jsme se museli ubytovat v Siliguri. V sobotu ráno se nám podařilo sehnat posledních 12 míst na vnitrostátní leteckou linku do Kalkaty. Za předpokladu, že otevřou tamní letiště. Naštěstí vše dobře dopadlo a tak jsme opravdu odlétli. Během letu jsme viděli jedno obrovské jezero..... V Kalkatě jsme měli 10 hodin času a tak se nám podařilo dostat se do "té spouště". Všude smrad, voda, hniloba, lidé na ulici, velké utrpení. Ale život šel dál. Hustý provoz, kšefty, vláda peněz. Dostali jsme se suchou nohou k nemocnici matky Terezy, 10 metrů od ní však už byla voda po pás nebo kolena. Smutný pohled. Lidé se povalovali na ulici a byli apatičtí. Přesto podvodní a falešní brahmíni dále dřeli peníze z odvážlivých turistů, kteří chtěli vidět posvátný Kálí ghát..... Tady hinduisté obětují kozy (setnutím hlavy na posvátném špalku), proto aby žena mohla mít dítě, když dlouho nemůže. Těla koz se věnují místním žebrákům, jež se sem v době obětí shromažďují a do nemocnice Matky Terezy. Zvláštní kontrast indického života, neboť hinduistům je doporučeno nejíst maso. Nehinduista, který nenastoupil tu správnou osmistuňovou cestu, se může převtělit do kuřete, krávy, či jiného zvířete a tak se vlastně jedná při zabití zvířete o plnohodnotnou vraždu.... Zpět jsme jeli trochu jinými ulicemi, ale brodili jsme se vodou. Tečkou za naší cestou byl západ slunce nad nejzachovalejší památkou na Brity - památník královny Viktórie s galerií britských panovníků. Pak už nás čekal jen let do Prahy....

Pokračovat na článek


Rakousko

Hustota zalidnění: 96 lidí na km2Administrativní dělení: 9 spolkových zemíNezávislost od: 1156 Sousedící země: Švýcarsko, Slovinsko, Slovensko, Německo, Lichtenštejnsko, Itálie, ČeskoRelativní podíl městského obyvatelstva: 60Procento populace, které je gramotné: 99%Zemědělství: pěstování obilnin, cukrovky, brambor, řepky, slunečnice,zeleniny, ovocnářství, vinná réva, chov ovcí, koní, prasat, skotu a drůbežePřírodní zdroje: magnezit, sůl, grafit, wolfram, kaolin, ropa, zemní plyn,Průmyslová odvětví: strojinický, hutnický, chemický, dřevozpracující, potravinářský průmyslNejvyšší hora: Grossglokner - 3.797 m n. mNejnižší bod: Neusiedler See - 115 m n. mNejdelší řeka: Donau (v zemi 358 km)Největší město: Vídeň (1.550.000 obyvatel)Přírodní nebezpečí: laviny, sesuvy půdy, zemětřeseníPřístaviště: Enns, Krems, Linz, ViennaNáboženská příslušnost: římští katolíci 79%, protestanti 5%, ateisté 9%Rakousko je snadno dostupné a asi právě proto se stalo vyhledávanou turistickou destinací i pro krátkodobé pobyty. Lyžování a cyklistika v Rakousku je rok od roku populárnější. Pro milovníky poznávání a historie jsou tyto překrásné historická města Salzburg, Vídeň, Innsbruck, Štýrsko Hradec, Linec a další. Největším turistickým lákadlem pro milovníky lyžování v Rakousku jsou horská střediska, sport a zábava. Zavítejte i Vy do středisek třeba Zell am See nebo Kaprun.Oblíbené destinace, resorty a místa v Rakousku :Badgastein, Brixental, Dachstein, Hochkar, Kaprun, Korutany, Lofer / St. Martin, Lungau, Mittersill, Pitztal, Rakouské Alpy, Salcbursko, Schladming, Stubaital, Tyrolské Alpy, Vysoké Taury Rakousko se skládá z 9 spolkových zemí a s dalšími 8 sousedí, jednou z nich je i ČR. Téměř 60 % území zabírají hory, převážně Alpy a proto je rájem pro příznivce zimní dovolené, kteří milují zimní sporty. V zimě zde můžete na dovolenou na krásná zimní střediska a prožít aktivní dovolenou na lyžích či snowboardu. Rakousko má nádherné sjezdovky pro lyžaře a pro ty, co je láká zimní i letní turistika je tu připraveno desítky tisíc kilometrů upravených sjezdovek a běžeckých tratí s kabinovými i sedačkovými lanovkami a různé naučné stezky. Ne nadarmo se zde třeba v Kitzbühelu pořádá jeden z nejslavnějších sjezdařských závodů. Z této malé středoevropské země pocházejí také ti nejslavnější světoví lyžaři. Rakousko je skutečnou mekkou lyžařů. Dnes jsou rakouské Alpy mezinárodním pojmem - více než 70% návštěvníků rakouských Alp tvoří zahraniční turisté. Rakouské Alpy nabízejí celou škálu sportovních možností. Tisíce kilometrů perfektního manšestru pro milovníky carvngových oblouků, skutečně obtížné sjezdovky i terény pro freeride lyžování. Ačkoliv nemají rakouské Alpy rekordní nadmořskou výšku ani délku sjezdovek, tak sněhová děla udržují příznivé sněhové podmínky v průběhu celé zimy. Rakousko se z tohoto hlediska řadí mezi alpské země s nejlepším vybavením. Rakousko je také světově proslulé vysokým standardem lyžařských škol a služeb lyžařských instruktorů a horských vůdců. Je zde bezpočet horských chat. V Rakousku se lyžování začíná vařením vínem či Jäger-tee, odpoledne se pokračuje Tiroler Rosti zda Spätzle a končí Snaps s kouskem ovoce na posílení před posledním výjezdem. Pro letní lyžování jsou tu ledovce Kitzsteinhorn (Kaprun), Hintertux (Zillertal), Stubai, Rettenbach a Tiefenbach v Ötztalu, Pitztal, Kaunertal, Dachstein a MölltalV létě zde zase kvete dovolená jiná, turistika a vysokohorská turistika. Obdivovat můžete krásnou přírodu, nádherná jezera a další ..... cyklistika, horská cyklistika, surfování, plachtění nebo potápění. Milovníky kultury a historie jistě na dovolené v Rakousku okouzlí překrásná historická města. Rozhodně byste si neměli nechat ujít třeba Innsbruck, Salzburg, Linz nebo Graz. Samostatnou kapitolou je hlavní město Vídeň. Navštívit byste při dovolené bezpochyby měli zámek Schönbrunn nebo slavný zábavný park Prater. Lidé v Rakousku jsou nám mentalitou velice podobní a proto se zde během své dovolené budete cítit jako doma. Trochu nás sice nenávidí, ale to je jedno .......

Pokračovat na článek


Dubai

Oficiální název: Spojené arabské emirátyHlavní město: Abú Zabí Sousedící země: Saúdská Arábie, OmánZemědělství: pěst. kukuřice, ječmene, brambor, tabáku, zeleniny, palmy datlové, ovoce, chov velbloudů, ovcíPřírodní zdroje: ropa, zemní plyn,Nejvyšší hora: Džabal Hafíd - 1.527 m n. mNejnižší bod: Perský záliv - 0 m n. mNejvětší město: Dubaj (625.000 obyvatel)Přírodní nebezpečí: písečné a prašné bouřePřístaviště: Ajman, Al Fujayrah, Das Island, Khawr Fakkan, Mina Jabal Ali, Mina Khalid, Mina Rashid, Mina Saqr, Mina Zayid, Umm al QaywaynNáboženská příslušnost: muslimové 93%Dubaj je středovýchodní obchodní centrum. Z malé rybářské vesnice, kterou byl ještě před šedesáti lety se rozrostl do jedné z nejvyhledávanějších turistických destinací. Horké, ale suché pouštní klima, mírněné větry z Perského zálivu, přitažlivost tajemné pouště, velké pláže a šance na poznání arabské kultury během užíváni si moderního západního komfortu jsou všechno součástí neodolatelnosti této destinace. Zájezdy do Emirátů jsou levné a zajímavé. Maj se tam skoro tak dobře jako mi tady ....... Svět Dubai- Spojené arabské emiráty Spojené Arabské Emiráty leží v jihovýchodní části Arabského poloostrova. Emiráty vás na dovolené okouzlí především svým nebývalým přepychem. Cokoli, co jste v Evropě poznali před návštěvou Dubaje a Emirátů vůbec, ve srovnání s mekkou arabského luxusu bledne. Mávnutím kouzelného proutku se totiž při last minute dovolené ocitnete v jedné z pohádek Tisíce a jedné noci, kde nic není nemožné. Zážitkem jsou například - rychlá auta, jedinečná architektura, vysoké mrakodrapy, oslňující šperky, ale také levný benzín, a další .... Naleznete tu i slavný hotel Burj Al Arab, který se jako jediný na světě může chlubit 7 hvězdičkami. Určitě vás nadchnou i podmořské stavby. Přenádherné pláže s horoucím vyběleným pískem a průzračnou vodou přímo vybízí ke koupání. Sice by se mohlo zdát, že ženy si díky přísným arabským zákonům radost z koupání neužijí, avšak to neplatí u rozlehlých hotelových pláží. Ty jsou vyhrazeny striktně pro turisty na dovolené, a proto je zde dovoleno téměř vše a vy si tak bezstarostně můžete užívat opalování a houpání mořských vln v bikinách. Další výhodou těchto pláží je dostatek prostoru, proto se nemusíte bát, že budete utiskováni jako na některé z evropských pláží. Dovolená ve Spojených Arabských Emirátech je jako návštěva Říše divů, ze které si přivezete ty nejkrásnější zážitky a vzpomínky.Na dovolenou do Dubaje a celých Spojených arabských emirátů se lze dostat letecky velice levně. Je to levná dovolená, pochopitelně neubytujete-li s v hotelu Burj Al Arab :-)Spojené arabské emiráty a Dubai je prostě krása, luxus, exotika, slunce, moře, koupání, potápění a mnoho dalšího, co jinde nezažijete. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tipy a triky

Návštěva Solné Jeskyně

O blahodárných účincích solné jeskyně jste možná už něco zaslechla. Pokud váháte, jestli tento nový model relaxace navštívíte se svým miminkem, pak vás bude asi zajímat, jak to v takové městské jeskyni vlastně chodí a proč by měla být pro vás i vaše dítě přínosem. Naše reportérka Veronika Valentová se vydala do Solné jeskyně v Trojské ulici v Praze 8.Důvody, proč jít s miminkem do solné jeskyněNa prvním místě je samozřejmě léčivá sůl, která obsahuje blahodárné prvky jak pro vaše miminko, tak i pro vás. Můžete odpočívat, relaxovat, ale jako velké plus vidím i seznámení s ostatními maminkami, se kterými se podělíte o zkušenosti se solnou jeskyní, s nemocemi i s běžným životem po boku miminek. Ta zde zase přicházejí do kontaktu s ostatními dětmi, hrají si, smějí se a je jim spolu dobře.Léčivá sůl, která pomáhá     V solné jeskyni, kde si budete hrát s vaším miminkem, je sůl výhradně z Mrtvého moře. Proto obsahuje velké procento zdraví prospěšných prvků. Mezi ně patří například hořčík, vápník, draslík nebo sodík. Proto pokud vaše miminko trpí astmatem, kožními chorobami (atopickým ekzém nebo lupénkou) nebo má problémy s imunitou, je návštěva solné jeskyně skvělým způsobem, jak zmírnit jeho zdravotní potíže. Co si vzít s sebou do solné jeskyně?    Základem je pohodlné oblečení jak pro vás, tak i pro vaše miminko. Nejlepší je bavlněné oblečení. Do jeskyně vám stačí krátký rukáv nebo lehká mikina, protože je zde stabilní teplota kolem 23 stupňů Celsia. Přebytečné věci jako jsou boty či kabelka si odložíte ve skříňkách, které jsou k dispozici zdarma, stejně jako návleky na nohy, které vám budou nabídnuty personálem solné jeskyně. Hračky pro děti z domova brát nemusíte. Ty najdete na místě.Jak to chodí v solné jeskyni   Po odložení svršků do šatních skříněk budete vyzvána, abyste s miminkem přešla do solné jeskyně. Zde máte dvě možnosti - můžete si s vaším miminkem sednout na vyhřívanou podlahu, kde budete vy i vaše dítě v přímém kontaktu s minerály, nebo si můžete sednout do pohodlného křesla a relaxovat (pokud je již vaše miminko starší a bude si hrát s ostatními dětmi). Po celou 45 minutovou kúru budete společně poslouchat dětské písničky. Světla v jeskyni budou rozsvícená, aby si děti mohly hrát. Po tři čtvrtě hodině pro vás přijde personál solné jeskyně. Jakmile všichni opustí solnou jeskyni, bude zde zapnuta germicidní lampa, která zničí všechny bakterie. Jde o zařízení, které se běžně používá i na operačních sálech.Zkušenosti maminek   Maminky, se kterými jsem strávila v jeskyni jednu „solnou kúru", se shodly na tom, že pravidelná návštěva zmírnila nebo dokonce vyléčila problémy jejich dětí. Paní Klára společně s paní Ditou zaznamenaly u svých dětí zlepšení dýchaní i pozitivní vliv při léčbě atopického ekzému. Paní Veronika dokonce přiznala, že se díky návštěvám v jeskyni (2x do týdne) její Jiřík úplně zbavil rýmy a celkově si posílil imunitu.Jaké jsou ceny?Vstupné 180 Kč budete v Trojské v Praze 8 platit pouze vy jako dospělá osoba. Vaše miminko do šesti let (nebo pokud máte dvojčátka či dvě děti do 6 let) mají vstup zadarmo.¨

Pokračovat na článek


Jak rozdělat oheň

Ohňový pluhOhňový pluh je metoda zapalování třením. Rukojetí z tvrdého dřeva třete proti základně z měkkého dřeva. Pro použití této metody, vyřezejte v základním prkénku rovnou rýhu a u rukojeti udělejte tupé, rýhované špičky. Tření rukojetí bude z drážky vytrhávat malé částice dřevěných vláken. Jakmile potom více přitlačíte, dřevěné částice se třením vznítí.Luk a vrtákTechnika zapálení ohně za pomoci luku a vrtákuje jednoduchá, ale na zapálení ohně musíte vynaložit hodně úsilí a vytrvalosti. Pro použití této metody budete potřebovat následující předměty:Ložisko. Ložiskem je snadno uchopitelný kámen, kus tvrdého dřeva, nebo kosti s mírnou prohlubní na jedné straně. Používá se k udržení vrtáku na místě a k vyvození tlaku na vrták směrem dolů.Vrták. Vrtákem by měla být tyčka z rovného kořenového tvrdého dřeva o průměru 2 cm a délce 25 cm. Vrchní konec je zakulacený a dolní konec tupý (na vyvození většího tření).Ohňové prkénko. Jeho velikost závisí na vás. Nejvhodnější je prkénko z kořenového měkkého dřeva silného 2.5 cm a širokého 10 cm. Na jedné straně vyhlubte důlek asi 2 cm od okraje prkénka. Na spodní straně vyřízněte zářez ve tvaru V od hrany prkénka k důlku.Luk. Luk je zhotoven z pružné, syrové tyčky asi 2.5 cm v průměru a provázku. Druh dřeva není důležitý. Tětivou luku může být jakýkoliv druh provazu. Přivažte tětivu od jednoho konce luku k druhému, bez napnutí.Při použití luku a vrtáku nejdříve připravte základ ohně. Potom položte chomáč troudu pod zářez ve tvaru V na ohňovém prkénku. Položte jednu nohu na ohňové prkénko. Smyčku tětivy obtočte kolem vrtáku a vrták umístěte do vyřezaného důlku v ohňovém prkénku. Ložisko držené v jedné ruce nasaďte na vrták aby se udržel na svém místě. Tlačte na vrták a provádějte pohyb jako při řezání pilou, tam a zpět a tím roztáčíte vrták (obr. 7-8). Jakmile dosáhnete plynulého pohybu, přitlačte na ložisko a pohybujte lukem rychleji. Při této akci se bude mlít žhavý černý prach do troudu, až se troud vznítí. Potom troud rozfoukejte do vzniku plamene.Užitečné radyJe-li to možné, používejte nearomatické vyzrálé tvrdé dřevo.Sbírejte při cestě třísky a troud.Do troudu přidejte prostředek proti hmyzu.Udržujte dřevo na oheň suché.Mokré dřevo sušte poblíž ohně.Zasypte oheň hlínou, aby se uhlíky udržely žhavé po celou noc.Je-li to možné, noste světélkující zpráchnivělé dřevo (jako troud).Ujistěte se před opuštěním tábora, že jste uhasili oheň.Nesbírejte dřevo ležící na zemi. Může vypadat jako suché, ale všeobecně lze říct, že je uvnitř mokré.TroudTroud je vysoce hořlavá látka, ve které se jiskra může rozhořet v plamen. Základní vlastností troudu je to, že musí být suchý, jemně vláknitý a snadno zápalný. K vyzkoušení jeho vhodnosti můžeme uskutečnit jednoduchý test. Vezměte hrst načechraného materiálu, přiložte k němu žhavý uhlík a foukněte. Jestliže se oheň z uhlíku přenese na troud, je troud dobrý. Vhodného materiálu můžete nalézt velké množství. Troud má být přenášen ve speciálních nádobách, např. v krabicích na troud, aby se předešlo jeho zvlhnutí. Na svých cestách vždy využijte každé příležitosti k tomu, abyste doplnili své zásoby troudu.Řada z těchto hrubých troudů může být vylepšena a jejich schopnost zachytit a udržet jiskru zvýšena takto: můžeme do něho tlouct dřevěnou paličkou tak dlouho, dokud vlákna nejsou jemná a měkká, nebo ho můžeme rozemlít mezi dvěma kameny.Přírodní zápalné vlastnosti troudu mohou být zvýšeny lehkým poprášením velmi jemným dřevěným uhlím, nebo ještě lépe jeho průběžným pražením.Příklady materiálů které můžeme využít:TroudSuchá vyježděná a rozdrcená trávakapradíJemně rozdrcená suchá březová kůraSuchý mech a lišejníkSuché, rozdrcené jehličíSuché chmýří z vrbových "kočiček"Vysušené a na prach rozdrcené houby, např. některé druhy dřevokazných hub (choroše), pýchavkaZpráchnivělé vysušené dřevo, rozdrcené na prachJemné suché dřevěné pilinyOdřezky z vnitřní kůry cedru, kaštanu, nebo červeného jilmuJemné dřevěné hoblinySlámaJemné smolnaté třískyUzly z kořenů jehličnatých stromůRostlinné chmýří z bodláku, rákosu, orobince apod.Jemná suchá rostlinná vláknaprach bojínku, cedrová kůralehké jádrovéh dřevo z boroviczatvrdlá míza ze stromů s pryskyřičnatým dřevemTřískyMalé větvičkyMalé proužky dřevaNaštípané dřevoKousky dřeva vyjmuté z vnitřních částí větších kusů dřevaDřevo napuštěné vysoce hořlavými materiály jako je benzín, nafta, nebo voskPalivoSuché stojaté dřevo, nebo suché větveSuché dřevo z vnitřku padlých kmenů, nebo velkých větvíSyrové, jemně naštípané dřevoSuchá tráva stočená do svazkůRašelina dostatečně suchá ke spalování (Lze jí někdy najít na převislých březích.)Sušený zvířecí trusUhlí, lupkové břidlice, nebo nafta vyskytující se na povrchu

Pokračovat na článek


Jak si vybrat leteckou společnost?

Rozhodování o tom, se kterou společností (a tím pádem i kudy)letět, je složité a závisí hodně i na osobních preferencích.Kritériem, které leží na srdci všem nejvíce, je bezpečnost. Proto určitě nepoletíte se společností, o které byste věděli, že je na černé listině, přestože její ceny mohou být (a často jsou)bezkonkurenčně nejlepší. Kritérií, která je dobré vzít v úvahu při rozhodování o tom, s kým poletíte, je řada.Ta hlavní, která by vám měla při volbě dopravce alespoňproběhnout hlavou, jsou následující:BezpečnostVšichni samozřejmě chceme letět co nejspolehlivěji. I když jeletecká doprava statisticky vysoce bezpečná, existují mezi jednotlivými společnostmi poměrně znatelné rozdíly v bezpečnostijejich provozu. Rozdíly vyplývají z řady příčin – například kvalita výběru a výcviku pilotů, kvalita údržby letadel, kvalita a dodržování předpisů země, ve které je společnost registrovaná,tradice dané letecké společnosti, dostatek finančních prostředků.K tomu, aby cestující měli jasné vodítko, byly sestaveny takzvané „černé seznamy“ (black list) společností, které mají zákaz letů v letovém prostoru nad Evropskou unií nebo USA nebo obojí.Každý z nich je sestaven na jiném podkladě. Seznam EU vychází ze statistik nehod, postupů a provozní historie jednotlivých leteckýchspolečností. Seznam USA vychází z hodnocení kvality regulatorníhodohledu v zemích registrace společnosti. Seznam USA je tak o hodně přísnější, protože se dotýká mnohem většího počtu společností.Aktuální přehledy můžete najít na www.1001crash.com a černý seznam EU v  češtině naleznete nawww.ec.europa.eu/transport/air-ban. Zajímavé je také podívat se nahodnocení jednotlivých leteckých společností, které je velmi podrobně uspořádáno na www.airlinequality.com.Jednoduchým ukazatelem historie bezpečnosti letecké společnostije počet nehod na jeden milion letů. U dobrých leteckýchspolečností se pohybuje na hodnotách mezi 0,3 a 1. U problematických společností až na hodnotách 5–10. Z toho také jednoduše vidíte, že u některých společností je pravdě podobnost nehody až 30 x vyšší než u jiných. Je sice stále velmi malá – připočtu 10 nehod z milionu letů je to jen 1 : 100 000, ale logicky tou každého vyvolá úvahy.Pokud chcete o této problematice vědět více, můžete se podívat také na www.airsafe.com.CenaDruhým hlavním kritériem při rozhodování kudy a s kým (míněnaletecká společnost, ne výběr partnera nebo partnerky) je obvykle cena. Zjistit a porovnat dnes skutečnou cenu letecké přepravy neníjednoduché. Porovnávat můžeme jen pro stejná data cesty a při zahrnutí všech tax a poplatků tak, abychom dostali celkovou cenu.Jak letecké společnosti, tak řada agentur a internetových portálů používá při prezentování cen za přepravu částečně klamavoureklamu v tom smyslu, že uvádí cenu jen za přepravu a ignoruje existenci letištních poplatků, různých tax, palivových,bezpečnostních, rozvojových a jiných příplatků, které mohou cenu letenky zvýšit i několikanásobně.Porovnávejte tedy vždy pouze ceny zahrnující vše, včetně poplatků za přepravu zavazadel (pokud tyto poplatky společnost účtuje a vy zavazadla odvézt musíte). Dalším trikem, obvykle kombinovaným s tím prvním, je prezentace nejnižších existujících cen. Když se takto letecká společnost prezentuje, znamená to, že ukazuje svou nejnižší existující cenu bez ohledu na to, kolik místje za ni nabízeno, a zda jsou tato místa vůbec ještě k dispozici.Zajímavou nabídku jsem našel na stránkách jedné cestovní kanceláře v Praze, která s velkou reklamou nabízela cestu do NewYorku a zpět za 3450 Kč. Jestliže jste však takovouto rezervacichtěli vytvořit, zjistili jste, že během tří měsíců, kdy tato nabídka platila, nebylo ani jeden den možné najít jediné místo. Zda tedy taková nabídka vůbec někdy reálně existovala, nebo se jednalo jen o způsob, jak přilákat zákazníky na webové stránky, mi není jasné.Při hledání opravdu nejnižší ceny musíte použít stejné datum nebo rozpětí dnů, ve kterých chcete/musíte cestovat, a pro tyto dny hledat prostřednictvím agentury nebo portálu cenově nejvýhodnější areálnou (místa opravdu lze rezervovat) nabídku. Pokud vám na termínu tolik nezáleží, je dnes obvykle možné zjistit, jaká nejnižší cena je na dané letecké společnosti ještě k dispozicinapř. v určitý měsíc nebo v rozmezí určitého počtu dnů od optimálního data cesty.Při snaze najít nejnižší cenu platí obecné pravidlo jak proklasické, tak pro nízkonákladové dopravce – čím dříve kupujete, tím levnější letenky můžete obvykle najít. Pro získání letenky zanejlepší cenu mohu tedy doporučit následující zásady:Letenky kupujte raději s předstihem. To platí zejména pro období zvýšené poptávky, jako jsou školní prázdniny v místě odletu nebo cílové destinaci, svátky využívané k cestování na některé zobou stran vaší cesty nebo velká atraktivní sportovní utkání či soutěže.Větší pružnost v termínech vašich letů vám umožní najít nižší cenu.Při letech do míst s více letišti (Londýn, Paříž, řada měst vUSA) prověřte spoje i do menších, někdy i lépe umístěných letišť.Ceny jsou velmi často podstatně nižší než lety na letiště hlavní. V Evropě toto platí například v Paříži (letiště Orly je blíže městu než letiště Charles de Gaulle). V USA je to například Dallas, kde letiště Love Field je mnohem lépe umístěno a lety na něj jsou obvykle podstatně levnější než na velké letiště Dallas – FortWorth. Pro zajímavost – letiště Love Field v Dallasu si vybral pro své přistání i prezident Kennedy při své osudové poslední cestě doTexasu.V případech, že se obáváte nutnosti změnit datum nebo směrování letu, kupte si letenku za tarif, který změnu data letu dovolujenebo u něhož není poplatek za změnu prohibitivně vysoký. Nejnižší tarify takové možnosti obvykle vůbec neumožňují a vy můžete přijíto celou cenu letenky.Před odletem si na webových stránkách nebo u vaší agentury ještě můžete prověřit, zda nebyly zvýšeny nebo zavedeny nové poplatky, které by znamenaly, že je před nástupem cesty, napříkladna letišti, musíte ještě doplatit. Je dobré o tom vědět a připravit se.Finanční stabilitafinanční stabilita – poté, co asi 280 000 cestujících s letenkami SkyEurope zůstalo v létě 2009 bez naděje někam letět nebo se jen bez problémů vrátit domů, bude otázka stability dopravce blízká i srdcím českých a slovenských cestovatelů.Když si tedy kupujete letenky s větším předstihem, věnujte pozornost i zprávám o finanční stabilitě společnosti, se kterou chcete letět. Letecké společnosti nemají dosud žádné povinnépojištění cestujících pro případ bankrotu, jaké musejí mít cestovní kanceláře. Je tomu tak asi proto, že dříve měly letecké společnosti poměrně velký vlastní majetek, a tak se předpokládala jejichschopnost kompenzovat své cestující v případě, že jim nebudou mociposkytnout přepravu.Zákonná náprava se v  této věci snad chystá, ale jejípřijetí bude určitě ještě chvíli trvat. V dnešní době nemají letecké společnosti často téměř žádný nebo dokonce záporný majetek,protože letadla mají na leasing, budovy pronajaté, většinu služeb nasmlouvaných od třetích dodavatelů a provoz často financují bankovními úvěry. Vědět, že alespoň v době nákupu letenky se „naše“letecká společnost jeví finančně zdravě, je proto uklidňující.Věrnostní programPrvní známý věrnostní program (FFP – Frequent Flyer Programme) voblasti letecké dopravy zavedla roku 1980 letecká společnost American Airlines pod názvem AAdvantage. Jednalo se o reakci naderegulaci letecké dopravy v USA, která vytvořila plnou konkurenci leteckých společností. Společnosti musely začít hledat způsoby jaksi udržet své zákazníky, a tak logickým hlavním cílem AAdvantagebylo připoutat je k  využívání služeb právě AmericanAirlines.Ostatní společnosti postupně následovaly, a tak je dnes k dispozici nespočet programů nabízených téměř všemi klasickými dopravci. Ke zvýšení atraktivnosti těchto programů rozšiřují letecké společnosti i množství partnerů, jejichž služby jsou také propagovány a za jejichž využívání jsou členové daného programu odměňováni.Jedná se například o určité kreditní karty, kdy za každou korunu, dolar či euro, které přes tuto kartu zaplatíte, můžete dostat body nebo míle na vaše konto u věrnostního programu vaší letecké společnosti. Podobně je to např. při zaplacení předplatnéhona partnerské časopisy, využití partnerských hotelů nebo půjčoven aut.Někteří dopravci už FFP vyčlenili jako samostatnou jednotku,která pro ně generuje nezanedbatelné tržby právě tím, že prodávájejich míle či body partnerům, kteří jimi pak odměňují své klienty.Prakticky při každém letu je vám nabízena možnost stát se členemFFP společnosti, na jejímž letadle právě sedíte. Jestli rádi ve své peněžence nosíte zářivé plastové kartičky, pak máte skvělou příležitost získat další.Pokud se ale chcete stát členy s  tím, abyste mohli opravdu nějaké odměny dostat, rozhodněte se pro program, který vám to opravdu umožní. Musíte tedy zvážit, zda je pro vás praktické využívat danou leteckou společnost (nebo alianci) dostatečně často,abyste si naspořili dost bodů/mílí k výměně za něco zajímavého (let zdarma, možnost využití salonku pro byznys třídu, povýšení cestovnítřídy – upgrade – například z ekonomické do byznys třídy na dálkovém letu). Do této úvahy byste měli zahrnout i informaci o tom, zda daná letecká společnost vaše bonusy po určité době(obvykle 18 nebo 24 měsíců) zruší nebo vám zůstávají po neomezenou dobu.Když je totiž při nevyužívání po nějaké době automaticky zruší,pak při řídkém využívání této společnosti nemusíte na žádnou odměnu vlastně nikdy dosáhnout. Jinou úvahou je, jak praktické je pro vás využívání bonusu určité společnosti – pokud se totiž jedná o společnost s domovským letištěm v cizí zemi, pak využití bonusu najiné lince než té spojující jeho sídlo s vaším bydlištěm je nepraktické.Být členem FFP například Cyprus Airways a bydlet v Praze znamená, že můžete letět jen na Kypr nebo jen přes Kypr dále. Tato nevýhoda je ale samozřejmě značně snížena, když se jedná o programy společností, které jsou členy některé z velkých aliancí (OneWorld,Star Aliance, Sky Team). Bonus získaný u jedné alianční společnostimůžete využít na letech i ostatních členů aliance. Je samozřejmé,že cestovatelé, kteří létají dostatečně často a zvláště za vyšší ceny byznys třídy, mohou být členy více programů, a zajistit si tak odměnu za téměř každý let a mentální svobodu volby letecké společnosti.Některé společnosti neumožňují vybírání bonusových letenek vždya na všech letech. Existují totiž období, kdy na vytížených linkáchnemůžete na bonusovou letenku letět buď vůbec, nebo je tam kdispozici jen pár sedadel, o která se musíte poprat s jinými členyFFP. Můžete tak mít hodně bodů/mílí, chuť letět do určitého místa,ale dopravce vám řekne, že musíte buď změnit datum (obvykle namimosezonní období), nebo destinaci (obvykle na méně atraktivnímísta).Při vstupu do kteréhokoliv programu musíte také počítat s tím,že ztratíte zase trochu ze svého soukromí. Už jste si možná zvykli,že se toho o vás hodně ví. Kde jste a co děláte, se dá lehcezjistit přes vaše kreditní karty, mobilní telefon nebo pomocí videokamer dnes všude umístěných.Účast ve věrnostním programu tak jen rozšiřuje počet databází,ve kterých se dá váš pohyb, vaše preference, cestovní zvyky aosobní údaje zaznamenávat, analyzovat, vyhodnocovat a na jejichžzákladě se vás pak letecké společnosti či jejich FFP partneři snažízískat pro další utrácení. Jestli vám tento další průnik do soukromí nevadí, pak už nic nebrání tomu, abyste si tu pro vásnejvhodnější leteckou společnost a její program vybrali.Věrnostní program je pak pro mnoho cestovatelů velmi důležitým rozhodovacím kritériem. Rozhodování o dopravcích použitých proslužební cesty je věrnostními programy ovlivňováno do zvláštěvysoké míry, protože služební cestovatelé chtějí radost z leteckéhopřemísťování na velké vzdálenosti přenést i do svého soukromého života a poskytnout ji také svým rodinám.Mnoho cestovatelů je tak při volbě dopravce na svou cestu ochotno zapomenout na ostatní kritéria včetně ceny (u služebních cest) a volit takového dopravce, který je pro ně z pohledu možností věrnostního programu nejvýhodnější. Někteří služební cestující jsou proto ochotni letět například do Londýna až 7 hodin s přestupem,aby získali body na FFP u společnosti, se kterou chtějí pak letětna dovolenou.Méně známým programem je program cílený na firmy kupující letenky na služební cesty svých zaměstnanců. Sofistikované společ-nosti přišly na to, že je potřeba odměňovat nejen cestovatele, ale také toho, kdo jejich cesty platí – jejich zaměstnavatele. Vznikl tedy ještě jeden druh věrnostního programu nazývaný FBP – Frequent Buyer Programme, který firmám nabízí především slevy z objemu letenek koupených od té které společnosti.Služební cestující mohou být ve své volbě proto také vedení vnitřními předpisy jejich firmy, jejichž cílem je minimalizovatnáklady firmy na služební cesty.Pohodlí cestyPohodlí cesty neznamená pouze kvalitu sedadel v letadle. Skládá se z mnoha aspektů, které by měl cestující vzít v úvahu. Rozhodněje třeba mít na paměti, že cesta začíná již odjezdem na letiště a zároveň končí teprve cestou z koncového letiště do vašeho cílového místa. Výběr letišť je poměrně omezený, a tak naprostá většina odletů/příletů z/do Česka je směrována na/z letiště Praha Ruzyně.Širší volbu ale už nabízejí větší evropská města. Také když bydlíte v  oblastech, odkud se lépe dostanete např. do Drážďan,Norimberka, Krakova, Vídně nebo Lince a tato letiště nabízejí přepravu do vámi vybraného místa, je určitě dobré tyto možnosti dosvého výběru zahrnout.Vlastnosti letiště jsou pak ale poměrně zásadně důležité při přestupech. Poslat například přes Londýn Heathrow babičku, která nemluví anglicky a letí za vnoučaty do USA, by mohlo znamenat, že tam nejen nedoletí, ale že už ji nikdy nenajdete. Pokud ji máte rádi, myslete na její situaci již při nákupu letenky.Kvalita letišť pro přestup se velmi zásadním způsobem liší. Pro přestup vás určitě zajímají pěší vzdálenosti, které musíte překonávat, dostupnost a kvalita toalet, klimatizace letiště,možnost najít místo k sezení či spaní, možnost připojení počítače do elektrické sítě, připojení na internet, možnost se vysprchovatnebo kapacita transferových přepážek.Pokud jste stejnou cestu absolvovali již dříve, víte už, do čeho chcete, nebo nechcete jít. Při úvahách o tom, jaké letiště vybrat,je dobré si uvědomit následující:Velikost letiště– právě velká letiště se vám zdají při krátkém přestupním čase ještě třikrát větší. Můžete běhat jako liška a nemít příruční zavazadlo, ale nekompromisně vás mohou a také asi opravdu zdrží(mimo další zpomalovací možnosti) např. na letištích Paříž –Charles de Gaulle a Heathrow přestupy na linky, které odlétají z jiných terminálů, než je váš přílet.Jsou to bezpečnostní kontroly a nutnost použít u některých kombinací terminálů letištní autobus. Ve vaší frontě nabezpečnostní kontrolu se navíc určitě objeví někdo, koho budou prohlížet velmi zdlouhavě (pokud to nebudete ovšem vy sami) nebo si bezpečnostní agenti budou zrovna předávat službu.Při cestě letištním autobusem např. na letiště Charles de Gaullese můžete spolehnout, že vaše výstupní místo bude na složité cestě autobusu po letišti určitě poslední, a tak budete 20 minut cesty jen přerývaně dýchat vzrušením, jestli svůj odlet stihnete. Možná se vám podaří letadlo stihnout a vy budete mít zase o příběh navíc.Na pohodlí a příjemnosti cesty to ale nepřidá. Rozhodně si natěchto letištích ponechte dostatek času a přileťte třeba o let dříve, abyste přestup zvládli v klidu.Další obvyklé problémy velkých letišťZácpy při příjezdu na letiště – už jste se někdy snažili stihnout autem ranní odlet z Londýna Heathrow do Prahy?Dlouhé čekací doby při odbavení – těm se můžete nyní již často vyhnout, když se odbavíte přes internet.Dlouhé čekací doby u bezpečnostní kontroly – tak s tímhle většinou nic neuděláte. Zběsilé vykřikování, že vám za chvíli letí letadlo, nikoho nedojme. Některá letiště, jako například Praha nebo Londýn Heathrow, ale nabízejí přednostní odbavení Fast Track procestující v byznys třídě nebo za příplatek. Je dobré také vědět, že Murphyho zákony jsou platné všude, což u bezpečnostní kontroly,odbavení i pasové kontroly znamená, že vždy stojíte ve frontě,která je nejpomalejší. S tím se prostě nedá nic dělat a ani přebíhání z jedné fronty do druhé to obvykle nevyřeší.Velké vzdálenosti jak od odbavovací přepážky k letadlu, tak zejména při přestupu mezi různými spoji. Nevěříte-li, zkuste si přestup mezi terminály na letišti Paříž Charles de Gaulle nebo na Heathrow.Častá zpoždění – některá letiště jsou prostě přehlcená, protojsou zpoždění častější než jinde – Heathrow v Londýně je opět dobrý příklad letiště, kde byste si měli nechat hodně času na přestup,abyste i s častým hodinovým zpožděním na příletu svůj odlet stihli.Komplikovanost nástupů, přestupů, vyzvedávání zavazadel, místní přepravy, která může být pro nezkušené, méně mobilní či jazykově nevybavené cestovatele velmi stresující.Statistika zpoždění– podle toho, zda letiště leží v blízkosti hlavních leteckých tras, zda je používáno více velkými společnostmi pro přestup mezi jejich linkami, zda má jen jednu nebo více přistávacích drah, nebo zdalších důvodů má letiště tendenci k větším či menším zpožděním.Pro mnoho letišť najdete podrobné informace o průměrných i aktuálních zpožděních na www.flightstats.com.Při rozhodování se můžete řídit jednoduchou úvahou, že velká letiště mívají větší tendenci ke zpožděním, a to zejména ve špičkových časech, tedy v letní sezoně, v pracovní dny ráno a večer. Jestli na své cestě musíte některé z velkých letišť použít jako přestupní, dejte si na přestup určitě více času, než je obvykle povolená minimální doba přestupu, a leťte dřívějším přípojem. Vaše šance, že návazný spoj stihnete jak vy, tak vaše zavazadlo, se tím zásadně zvýší.V případě, že není dřívější přípoj k dispozici a vy máte napřestup jen hodinu, zvažte také možnost večerního příletu a přenocování v letištním hotelu nebo prostě volbu jiného spojení.Možnost návazného spojení– když je cíl vaší cesty nebo letiště pro návazný let v rozumné vzdálenosti od letiště příletu, není třeba si lámat hlavu. Jestli ale musíte použít k další cestě letecký spoj z jiného letiště,prověřte si, zda jej můžete stihnout. Přiletět do Londýna sice levně, ale na letiště Londýn Luton a věřit, že za 3 hodiny můžete pokračovat z letiště Heathrow, není dobrá alternativa.Pohodlnost čekacích prostor a vybavení– pro přílet vás na koncovém letišti zajímají možná jen nejbližší toalety a zavazadlový pás. Pro odlet nebo přestup,zvláště když je delší a vy máte možnost volby, je dobré vybrat letiště, které nabízí dostatek míst k sezení, cenově dostupné občerstvení, internetové připojení, elektrické zástrčky, možnost osobní hygieny a další dle vašich potřeb. V případě, že je váš pobyt delší nebo trvá přes noc, bude určitě zajímavé si zjistit možnost přenocování.Pro hotelové přenocování je nejlepší se podívat na webové stránky letiště a v případě, že z jakýchkoliv důvodů chcete nebo musíte strávit noc v letištních prostorách, podívejte se na podmínky pro přenocování na jednotlivých letištích navwww.sleepinairports.com.Dopravní dostupnost města– jelikož nízkonákladoví dopravci mají tendenci využívat menší,druhotná, levnější letiště, je třeba vždy prověřit možnosti a ceny pozemní přepravy. Opět je dobré jít na webové stránky letiště a najít si nejlepší spojení s městem. Čas potřebný pro přepravu do cíle i cena za ni zaplacená by vám případně mohly radost z levné letenky pokazit. Je vždy příjemné vědět, jak se po příletu dostanete do vybraného cílového místa. Nejlepší je využít interneta letištní webové stránky. Pro ranní odlety je někdy mnohem vhodnější strávit poslední noc v hotelu u letiště – i vlastní cesta se tak může stát hezkým zážitkem. Webovou adresu letiště můžete najít například na www.atlasnavigator.com.Na většině letišť- zejména v Evropě, je občerstvení a jídlo předražené. Raději se před odletem najezte v příjemné restauraci mimo letiště nebo si občerstvení kupte ještě ve městě. Mějte však stále na paměti, že doletadla si nesmíte brát nápoje zakoupené před bezpečnostní kontrolou ani potraviny obsahující tekutiny.Mezi další kritéria mohou dle vašich specifických požadavkůpatřit ještě například:Dostupnost doplňkových služeb jako například pronájem vozuMožnost a podmínky parkování Další, odpovídající vašim vlastním potřebám a očekávánímPro doplnění vlastního přehledu o kvalitě letišť, která přicházejí v  úvahu pro vaši cestu, se můžete podívat také nawww.airlinequality.com.

Pokračovat na článek