Výsledky vyhledávání pro dotaz jestli

Výsledky vyhledávání v sekci: Tipy a triky

Návštěva Solné Jeskyně

O blahodárných účincích solné jeskyně jste možná už něco zaslechla. Pokud váháte, jestli tento nový model relaxace navštívíte se svým miminkem, pak vás bude asi zajímat, jak to v takové městské jeskyni vlastně chodí a proč by měla být pro vás i vaše dítě přínosem. Naše reportérka Veronika Valentová se vydala do Solné jeskyně v Trojské ulici v Praze 8.Důvody, proč jít s miminkem do solné jeskyněNa prvním místě je samozřejmě léčivá sůl, která obsahuje blahodárné prvky jak pro vaše miminko, tak i pro vás. Můžete odpočívat, relaxovat, ale jako velké plus vidím i seznámení s ostatními maminkami, se kterými se podělíte o zkušenosti se solnou jeskyní, s nemocemi i s běžným životem po boku miminek. Ta zde zase přicházejí do kontaktu s ostatními dětmi, hrají si, smějí se a je jim spolu dobře.Léčivá sůl, která pomáhá     V solné jeskyni, kde si budete hrát s vaším miminkem, je sůl výhradně z Mrtvého moře. Proto obsahuje velké procento zdraví prospěšných prvků. Mezi ně patří například hořčík, vápník, draslík nebo sodík. Proto pokud vaše miminko trpí astmatem, kožními chorobami (atopickým ekzém nebo lupénkou) nebo má problémy s imunitou, je návštěva solné jeskyně skvělým způsobem, jak zmírnit jeho zdravotní potíže. Co si vzít s sebou do solné jeskyně?    Základem je pohodlné oblečení jak pro vás, tak i pro vaše miminko. Nejlepší je bavlněné oblečení. Do jeskyně vám stačí krátký rukáv nebo lehká mikina, protože je zde stabilní teplota kolem 23 stupňů Celsia. Přebytečné věci jako jsou boty či kabelka si odložíte ve skříňkách, které jsou k dispozici zdarma, stejně jako návleky na nohy, které vám budou nabídnuty personálem solné jeskyně. Hračky pro děti z domova brát nemusíte. Ty najdete na místě.Jak to chodí v solné jeskyni   Po odložení svršků do šatních skříněk budete vyzvána, abyste s miminkem přešla do solné jeskyně. Zde máte dvě možnosti - můžete si s vaším miminkem sednout na vyhřívanou podlahu, kde budete vy i vaše dítě v přímém kontaktu s minerály, nebo si můžete sednout do pohodlného křesla a relaxovat (pokud je již vaše miminko starší a bude si hrát s ostatními dětmi). Po celou 45 minutovou kúru budete společně poslouchat dětské písničky. Světla v jeskyni budou rozsvícená, aby si děti mohly hrát. Po tři čtvrtě hodině pro vás přijde personál solné jeskyně. Jakmile všichni opustí solnou jeskyni, bude zde zapnuta germicidní lampa, která zničí všechny bakterie. Jde o zařízení, které se běžně používá i na operačních sálech.Zkušenosti maminek   Maminky, se kterými jsem strávila v jeskyni jednu „solnou kúru", se shodly na tom, že pravidelná návštěva zmírnila nebo dokonce vyléčila problémy jejich dětí. Paní Klára společně s paní Ditou zaznamenaly u svých dětí zlepšení dýchaní i pozitivní vliv při léčbě atopického ekzému. Paní Veronika dokonce přiznala, že se díky návštěvám v jeskyni (2x do týdne) její Jiřík úplně zbavil rýmy a celkově si posílil imunitu.Jaké jsou ceny?Vstupné 180 Kč budete v Trojské v Praze 8 platit pouze vy jako dospělá osoba. Vaše miminko do šesti let (nebo pokud máte dvojčátka či dvě děti do 6 let) mají vstup zadarmo.¨

Pokračovat na článek


Outdoor - život v přírodě

Outdoor - život v příroděVšeobecné informacePřístřešekNejlepší místo je ve svahu.Na vrcholu kopce nebo hory je větrno a tudíž chladno.V nejnižším místě údolí nebo v proláklině bude pravděpodobně vlhko a v noci i chladno.Pod osamoceným stromem je nebezpečí uhození blesku, nebo pád suchých větví.Vázací materiálKopřiva; suchá vlákna ze stonků; roztlučte stonky, vlákna uhlaďte rukou. Je z nich dobrá příze, provazy, oka, sítě, lana, tětivy, tkaniny.Klejicha vatočník; hedvábná vlákna v suchých stoncích.Kendyr (nejlepší na západě) hedvábná vlákna v suchých stoncích.Hloh, vrba, jilm, kořen jedle, růže; z vnitřní bílé kůry lze dělat dobré provaznické výrobky. Nejpevnější jsou když jsou mokré.Provázek můžete zhotovit rozcupováním a splétáním rostlinných vláken z vnitřní kůry některých stromů. Můžete použít lípu, jilm, bílý ořech, bílý dub, moruši, kaštan a červený a bílý cedr. Jakmile uděláte provaz, otestujte ho abyste si byli jistí, že je pro vaše účely dostatečně silný. Provaz získá na pevnosti spletením několika pramenů dohromady.Před výrobou provazů můžete udělat několik jednoduchých testů, které určí vhodnost materiálu. Nejdříve materiál natáhněte do délky, abyste zjistili jeho pevnost. Potom ho zkrucujte mezi prsty a splétejte vzájemně vlákna. Jestliže materiál odolá tomuto zacházení a neodlamuje se, uvázejte na vláknech uzel a lehce ho utáhněte. Jestli se materiál v uzlu nepoškodí, je použitelný k výrobě provazů.IzolaceNěkteré rostliny jsou zdrojem materiálu na izolaci před chladem. Bojínek je bažiná rostlina, nacházející se podél jezer, rybníků a stojatých vod řek. Jemná vlákna na vrcholech stonků vytvářejí suché chmýří se vzduchovými mezerami, které poslouží jako dobrá izolace, když je umístíte mezi dvě vrstvy materiálu. Klejicha vatočník má pylovitá semena působící jako dobrá izolace.Proti hmyzuOdpuzující prostředek proti hmyzu vyrobíte použitím vymačkané šťávy z divokého česneku nebo cibule na kůži, umístěním sassafrasového listí ve vašem úkrytu, nebo nakouřením či pomazáním se semeny bojínku s chlupatými vlákny.MiskyNa výrobu misek a hrnců použijte dřevo, kůru, nebo jiný podobný materiál. Na zhotovení dřevěných misek použijte vyhloubený kus dřeva, do kterého se vejde vaše jídlo a dostatek vody na vaření. Zavěste dřevěnou nádobu nad ohněm a vložte do vody (jídla) horké kameny. Vyjměte kameny, jakmile se ochladí a vložte nové rozpálení kameny. Postupujte tak dlouho, dokud se jídlo neuvaří. VAROVÁNÍ - Nepoužívejte kameny se vzduchovými dutinami, jako je vápenec a pískovec. Mohou při ohřívání v ohni explodovat.Tuto metodu můžete také použít s nádobami zhotovenými z kůry nebo listů. Takovéto nádoby ale budou nad vodoryskou hořet, pokud je nebudete udržovat mokré, nebo nebudete mít nízký oheň.Lžíce vidličky a nožeVidličky, nože a lžíce vyřezejte z dřeva bez obsahu pryskyřic, aby neměly pryskyřičnou pachuť, nebo nezkazily jídlo. Stromy bez pryskyřice jsou duby, břízy a jiné stromy s tvrdým dřevem. Poznámka: Nepoužívejte stromy které vylučují mízu nebo pryskyřici na kůře, nebo při řezání.Osobní soupravanůž, sekera, pila, dřevěné zápalky, troud, lékárnička, kapesní nůž, pončo, lopatka, nádoba na vodu, nádoba na vaření, spací pytel, zavírací špendlík (5 ks), náhradní oblečení, lékárničkaNůž - laponsý ručně vyráběný Leuku (čepel 18,5 cm), vhodný i pro sekání dřeva ( test ) (výrobce - Roselli, Iisakki, Marttini).Kapesní nůž - Victorinox Swiss ChampPopis: délka čepele 91 mm, 31 funkcí. Výbava: čepel velká, čepel malá, vývrtka, otvírák na konzervy, šroubovák, otvírák na láhve, šroubovák úzký, odstraňovač izolace, šídlo a děrovač, kroužek, pinzeta, párátko, nůžky, víceúčelový hák ( táhlo ), pilka na dřevo, odstraňovač šupin, uvolňovač háčku, měrka, pilník na nehty, pilník na kov, čistič nehtů, pilka na kov, šroubovák, dláto, kombinačky, řezač drátu, křížový šroubovák, lupa, pero, špendlík, mini šroubovákDýcháníPomalé a hluboké dýchání harmonizuje organizmus a prodlužuje život.Zvýšení tělesné teplotySedíte a zhluboka se nadechnete. Tak, abyste cítili, že plíce jsou úplně plné, zvedá se nám hrudník a břicho se tlačí ven. Zadržte v tomto stavu co nejdéle dech. Když už to nejde vydržet, vydechněte a znovu se nadechněte. Toto cvičení opakujte asi desetkrát. Každým zastavením dechu cítíte, jak je vám tepleji, tváře červenají, ruce i nohy jsou teplé a prokrvené. Po deseti zadrženích dechu jste celí rozehřátí, a tu najednou ucítíte zvláštní věc - ve vašem břiše vyskočila jiskřička, rozhořel se malý ohníček. Přestaňte zadržovat dech, zavřete oči a soustřeďte se na to, co se děje. Ohníček hoří a hoří. Zevnitř vás rozehřívá jako malá kamínka. Jste celí najednou strašně těžcí, ruce vám bezvládně leží v klíně a vidíme přes zavřené oči, jak plameny ohníčku hoří a rozehřívají celé vaše tělo, sami se měníte v jeden velký plamen, je vám horko, ruce i čelo máte od ohně úplně rozpálené. Tímto cvičením se můžete zahřát, jste-li v chladu a unaveni, zrychlit tep a zvýšit tělesnou teplotu až o 1 stupeň.Zvýšení tělesné teploty pomocí mudryPropleťte prsty, ale jeden palec nechejte natažený tak, aby ho obejmul palec a ukazováček druhé ruky. Tato mudra zvyšuje horko v těle, proto je dobré ji cvičit v zimě. Při delším cvičení této mudry se můžete začít potit. Ohřívá tělo a ničí kašel i chronické nachlazení. více zde ...Zvýšení tělesné teploty pomocí pranáyámyLevá nosní dírka je přiřazena měsíci a pravá slunci. Pokud ucpeme levou nosní dírku a dýcháme jen pravou, tělo se začne oteplovat, opačným způsobem se dá ochlazovat.SpánekŘíká se, že hodiny spánku před půlnocí se počítají dvojnásobně. Je to absolutně přesné. Ne protože by tyto hodiny měly nějaké magické vlastnosti, ale protože ti kdo chodí spát pozdě je přidávají k normální únavě, což podle doktorů vede k vyčerpání. Je dobré vstát ráno před 6 hodinou.KompasDo nádoby s vodou vložíme kousek lehkého předmětu (např. papír) který se udrží na hladině a na něj položíme zmagnetizovanou jehlu. Jehlu zmagnetizujeme tak, že ji šedesátkrát stejným směrem přetáhneme magnetem. Ostrý konec jehly ukazuje sever.Mýdlo - mýdlo je možno nahradit jílemVikinské mýdlo: oloupejte a rozmačkejte několik kaštanů, přidejte trochu vody, vymačkejte přebytečnou vodu, zformujte z hmoty mýdlo, nechte ho uschnout.Čištění zubůPravidelně čistěte svá ústa a zuby kartáčkem na zuby, nejméně jednou denně. Pokud nemáte kartáček na zuby, zhotovte si žvýkací dřívko. Najděte větvičku asi 20 cm dlouhou a 1 centimetr silnou. Rozžvýkejte jeden konec dřívka, aby se oddělila vlákna. Nyní s ním můžete čistit zuby. Další cestou je ovinout čistý proužek látky kolem vašich prstů a třít s ní zuby až do setření všech částic jídla. Zuby můžete také čistit malým množstvím písku, kuchyňské sody, soli, nebo mýdla. Pak vypláchněte ústa vodou, mořskou vodou, nebo čajem z vrbové kůry. Také pomůže vaší ústní hygieně čištění zubů hedvábným provázkem, nebo vláknem.Příprava potravy v příroděZáře raního slunce vyživuje celý organismus, je to jako potrava.Je možno se stát breatheriánem a žít převážne z vody, slunce a vzduchu, trvá to však dlouhou dobu, než se přeprogramuje organismus. Ze začátku je potřeba pít větší množství vody (3-4 litry denně). Doporučeno praktikovat pod odborným dohledem.NEJEDLÉ ROSTLINYNejste luskoviny, absorbují minerály z půdy a způsobují zažívací potíže. Všechny bílé a žluté bobule jsou jedovaté. Polovina červených bobulí je jedovatých. Tmavě modré a černé bobule jsou ve většině případů jedlé. Mléčná šťáva je známkou toho, že rostlina je jedovatá. Nejezte rostliny, které dráždí pokožku. Druhy s jednotlivými plody na stopce se považují za jedlé. Rostliny rostoucí v mokru, nebo ve vlhké půdě bývají chutné.Abyste se vyhnuli eventuálním jedovatým rostlinám, nedotýkejte se jakýchkoliv planých, nebo neznámých rostlin které mají:Mléčnou, nebo světlou mízu.Fazole, cibule, nebo semena uvnitř lusků (tobolek).Hořkou nebo mýdlovou chuť.Bodliny, jemné chlupy, nebo trny.Listy jako kopr, mrkev, pastinák, nebo petržel."Mandlovou" vůni dřevnatých částí a listů.Obilné klasy s růžovými, červenavými, nebo černými výrůstky.Rostliny s listy ve tvaru trojlístků.Při jedení trávy může spálit víc energie než dodá a může způsobit žaludeční nevolnost.Mnoho hodnotných, planě rostoucích rostlin obsahuje vysoké koncentrace šťavelanů, známých jako kyselina šťavelová. Štavelany vytvářejí ve vašich ústech a hrdle ostrý, pálivý pocit a poškozují ledviny. Pečení, pražení, nebo sušení tyto šťavelové krystaly obvykle zničí. Hlíza mečíku (cibulka) je známá jako "indiánský tuřín", ale můžete je jíst pouze po odstranění šťavelových krystalů pomalým pečením, nebo sušením.Nejezte houby! Účinky řady nebezpečných hub působících na centrální nervový systém se mohou objevit i po několika dnech a to je již pozdě na odvrácení účinků jedu.JEDLÉ ROSTLINYJídlo z vnitřní kůry stromůLze připravit z kůry břízy, osiky, topolu, většiny borovic, kluzkého jilmu, topolu amerického, vrby a javoru červeného, je dobrá syrová, vařená, a poslouží na přípravu čaje. Skladujte do zásoby nasušené proužky kůry.MízaVelmi výživná je třešeň, javor, osika, bříza, ořech bílý (hikora) pouze s jejich mízou můžete přežít po dobu mnoha týdnů. Pijte jí syrovou: Nařízněte díru do vnitřní kůry a za 24 hodin získáte až 8 litrů mízy. Mízu můžete pít slámkou i ve spaní. Zářez po použití zakolíkujte dřívkem.BoroviceHledejte semena a kořeny které jsou bohaté na tuk a proteiny a mějte je první na seznamu rostlin pro přežití.Všechna semena v šiškách jsou bohatá na tuk a proteinyČerstvé jehličí jehličnatých stromů svařte na čaj, má vysoký obsah vitamínu C.Žaludy, ořechy, pekanové ořechy, kaštanyZe všech jsou dobrá syrová a pečená jídla. Pokud jsou hořké, vyluhujte (rozemelte je a namočte) kyselinu tříselnou (tanin). Vyvarujte se semen koňského kaštanu.Koření - Řebříček (listy), Šalvěj (listy), Mateřídouška (listy a květy), Jalovec (bobule), Popenec (celá rostlina), Kmín (plody), Šťovík (listy)Smažené jídla - Bez černý (květy)Saláty - Pampeliška (listy), Polníček, Ptačinec (pouze listy), Sedmikráska (listy), Šťovík (listy), Řeřišnice (listy), Čekanka (listy)Zelenina - Podběl (listy), Chmel (mladé výhonky), Orobinec (květy), Merlík (listy, mladé výhonky) Kopřiva žahavka (listy), Šťovík (listy), Pupava (lůžko květu)Pomazánky - Plod malin, jahod, borůvek, brusnic, klikvy, dřínu, bezu černého, jeřabin, ptáčniceSladkosti - Puškvorec (kořen), Jitrocel (listy)Čaje - Třezalka (listy a nať), maliny, jahody, borůvky (mladé listí), máta (listy) mateřídouška (celá rostlina), lípový květ, bez černý (květy), heřmánek, řebříček, zeměžluč, lišejník islandský, šípky (plody).Trvanlivost potravin pšenice - neomezeně při teplotách pod 15 °C; mléko v prášku - 2 roky; med - neomezeně; sůl - neomezeně pokud je naprosto suchá; oves - neomezeně; stolní olej- 2 roky maximálně v chladnu a temnuPříprava rostlinné stravyAčkoliv některé rostliny, nebo části rostlin jsou jedlé syrové, jiné musíte vařit aby byly jedlé, nebo chutné. Jedlé rostliny, nebo jídlo z nich vás bude zásobovat nezbytnými živinami, zatímco chutné plody vás budou přímo vybízet k snězení. Mnoho z planě rostoucích rostlin jsou jedlé, ale špatně stravitelné. Skvělým nápadem je učit se rozpoznat, připravovat a jíst přírodní plodiny.Metody užívané ke zlepšení chuti rostlinného jídla zahrnují namáčení, vaření, pečení, smažení, nebo vyluhování rostlin. Loužení se provádí rozdrcením potraviny (například žaludů), umístěním drti do cedníku a několikerým přelitím vařící vodou, nebo ponořením drti do tekoucí vody.Listy, stébla a pupeny vařte tak dlouho, dokud nezměknou. Je-li to potřebné, vyměňujte vodu a tím se odstraní všechna hořkost.Vařte, pečte, nebo pražte hlízy a kořeny. Sušení pomáhá odstranit leptavé šťovany z některých kořenů rostlinného druhu áronovitých.Bude-li to nezbytné, vylouhujte žaludy ve vodě ve vodě abyste odstranili hořké látky. Některé ořechy, jako například kaštany jsou dobré syrové, ale lépe chutnají pečené.Můžete jíst mnoho syrových zrn a semen, do té doby než dozrají. Když ztvrdnou, nebo jsou suchá, můžete je vařit, namlít je do jídla, nebo z nich udělat mouku.Šťáva z řady stromů, jako jsou např. javory, břízy, vlašské ořechy a smokvoně, obsahuje cukr. Tyto šťávy můžete svařovat na sirup ke slazení. Na jeden litr javorového sirupu potřebujete asi 35 litrů javorové šťávy.Jedlé rostliny mírného pásmaAmaranth (Amaranthus retrof/exus a jiné druhy)Maranta třtinová (druhy Sagittaria)Chřest (Asparagus officinalis)!Beechnut! (druhy Fagus)Ostružina (druhy Rubus)Borůvka (druhy Vaccinium)Lopuch (Arctium lappa)Bojínek (druhy Typha)Kaštan (druhy Castanea)Čekanka (Cichoriurn intybus)Šáchor (Cyperus esculentus)Smetánka lékařská (Taraxacum officinale)Bohyška (Hemerocallis fulva)Kopřiva (druhy Utica)Dub (druhy Quercus)Tomel (Diospyros virginiana)Jitrocel (druhy Plantago)!Pokeweed! (Phytolacca americana)Kaktus Opuncie (druhy Opuntia)Šrucha zelná (Portulaca oleracea)Sassafras (Sassafras albidum)!Sheep sorrel! (Rumex acetosella)Jahoda (druhy Fragaria)Bodlák obecný (pcháč) (druhy Cirsium)Stulík a lotos (Nuphar, Nelumbo a ostatní druhy)Planá cibule a česnek (druhy Allium)Šípková růže (druhy Rosa)Šťavel (Šťovík) (druhy Oxalis)

Pokračovat na článek


Jak si vybrat leteckou společnost?

Rozhodování o tom, se kterou společností (a tím pádem i kudy)letět, je složité a závisí hodně i na osobních preferencích.Kritériem, které leží na srdci všem nejvíce, je bezpečnost. Proto určitě nepoletíte se společností, o které byste věděli, že je na černé listině, přestože její ceny mohou být (a často jsou)bezkonkurenčně nejlepší. Kritérií, která je dobré vzít v úvahu při rozhodování o tom, s kým poletíte, je řada.Ta hlavní, která by vám měla při volbě dopravce alespoňproběhnout hlavou, jsou následující:BezpečnostVšichni samozřejmě chceme letět co nejspolehlivěji. I když jeletecká doprava statisticky vysoce bezpečná, existují mezi jednotlivými společnostmi poměrně znatelné rozdíly v bezpečnostijejich provozu. Rozdíly vyplývají z řady příčin – například kvalita výběru a výcviku pilotů, kvalita údržby letadel, kvalita a dodržování předpisů země, ve které je společnost registrovaná,tradice dané letecké společnosti, dostatek finančních prostředků.K tomu, aby cestující měli jasné vodítko, byly sestaveny takzvané „černé seznamy“ (black list) společností, které mají zákaz letů v letovém prostoru nad Evropskou unií nebo USA nebo obojí.Každý z nich je sestaven na jiném podkladě. Seznam EU vychází ze statistik nehod, postupů a provozní historie jednotlivých leteckýchspolečností. Seznam USA vychází z hodnocení kvality regulatorníhodohledu v zemích registrace společnosti. Seznam USA je tak o hodně přísnější, protože se dotýká mnohem většího počtu společností.Aktuální přehledy můžete najít na www.1001crash.com a černý seznam EU v  češtině naleznete nawww.ec.europa.eu/transport/air-ban. Zajímavé je také podívat se nahodnocení jednotlivých leteckých společností, které je velmi podrobně uspořádáno na www.airlinequality.com.Jednoduchým ukazatelem historie bezpečnosti letecké společnostije počet nehod na jeden milion letů. U dobrých leteckýchspolečností se pohybuje na hodnotách mezi 0,3 a 1. U problematických společností až na hodnotách 5–10. Z toho také jednoduše vidíte, že u některých společností je pravdě podobnost nehody až 30 x vyšší než u jiných. Je sice stále velmi malá – připočtu 10 nehod z milionu letů je to jen 1 : 100 000, ale logicky tou každého vyvolá úvahy.Pokud chcete o této problematice vědět více, můžete se podívat také na www.airsafe.com.CenaDruhým hlavním kritériem při rozhodování kudy a s kým (míněnaletecká společnost, ne výběr partnera nebo partnerky) je obvykle cena. Zjistit a porovnat dnes skutečnou cenu letecké přepravy neníjednoduché. Porovnávat můžeme jen pro stejná data cesty a při zahrnutí všech tax a poplatků tak, abychom dostali celkovou cenu.Jak letecké společnosti, tak řada agentur a internetových portálů používá při prezentování cen za přepravu částečně klamavoureklamu v tom smyslu, že uvádí cenu jen za přepravu a ignoruje existenci letištních poplatků, různých tax, palivových,bezpečnostních, rozvojových a jiných příplatků, které mohou cenu letenky zvýšit i několikanásobně.Porovnávejte tedy vždy pouze ceny zahrnující vše, včetně poplatků za přepravu zavazadel (pokud tyto poplatky společnost účtuje a vy zavazadla odvézt musíte). Dalším trikem, obvykle kombinovaným s tím prvním, je prezentace nejnižších existujících cen. Když se takto letecká společnost prezentuje, znamená to, že ukazuje svou nejnižší existující cenu bez ohledu na to, kolik místje za ni nabízeno, a zda jsou tato místa vůbec ještě k dispozici.Zajímavou nabídku jsem našel na stránkách jedné cestovní kanceláře v Praze, která s velkou reklamou nabízela cestu do NewYorku a zpět za 3450 Kč. Jestliže jste však takovouto rezervacichtěli vytvořit, zjistili jste, že během tří měsíců, kdy tato nabídka platila, nebylo ani jeden den možné najít jediné místo. Zda tedy taková nabídka vůbec někdy reálně existovala, nebo se jednalo jen o způsob, jak přilákat zákazníky na webové stránky, mi není jasné.Při hledání opravdu nejnižší ceny musíte použít stejné datum nebo rozpětí dnů, ve kterých chcete/musíte cestovat, a pro tyto dny hledat prostřednictvím agentury nebo portálu cenově nejvýhodnější areálnou (místa opravdu lze rezervovat) nabídku. Pokud vám na termínu tolik nezáleží, je dnes obvykle možné zjistit, jaká nejnižší cena je na dané letecké společnosti ještě k dispozicinapř. v určitý měsíc nebo v rozmezí určitého počtu dnů od optimálního data cesty.Při snaze najít nejnižší cenu platí obecné pravidlo jak proklasické, tak pro nízkonákladové dopravce – čím dříve kupujete, tím levnější letenky můžete obvykle najít. Pro získání letenky zanejlepší cenu mohu tedy doporučit následující zásady:Letenky kupujte raději s předstihem. To platí zejména pro období zvýšené poptávky, jako jsou školní prázdniny v místě odletu nebo cílové destinaci, svátky využívané k cestování na některé zobou stran vaší cesty nebo velká atraktivní sportovní utkání či soutěže.Větší pružnost v termínech vašich letů vám umožní najít nižší cenu.Při letech do míst s více letišti (Londýn, Paříž, řada měst vUSA) prověřte spoje i do menších, někdy i lépe umístěných letišť.Ceny jsou velmi často podstatně nižší než lety na letiště hlavní. V Evropě toto platí například v Paříži (letiště Orly je blíže městu než letiště Charles de Gaulle). V USA je to například Dallas, kde letiště Love Field je mnohem lépe umístěno a lety na něj jsou obvykle podstatně levnější než na velké letiště Dallas – FortWorth. Pro zajímavost – letiště Love Field v Dallasu si vybral pro své přistání i prezident Kennedy při své osudové poslední cestě doTexasu.V případech, že se obáváte nutnosti změnit datum nebo směrování letu, kupte si letenku za tarif, který změnu data letu dovolujenebo u něhož není poplatek za změnu prohibitivně vysoký. Nejnižší tarify takové možnosti obvykle vůbec neumožňují a vy můžete přijíto celou cenu letenky.Před odletem si na webových stránkách nebo u vaší agentury ještě můžete prověřit, zda nebyly zvýšeny nebo zavedeny nové poplatky, které by znamenaly, že je před nástupem cesty, napříkladna letišti, musíte ještě doplatit. Je dobré o tom vědět a připravit se.Finanční stabilitafinanční stabilita – poté, co asi 280 000 cestujících s letenkami SkyEurope zůstalo v létě 2009 bez naděje někam letět nebo se jen bez problémů vrátit domů, bude otázka stability dopravce blízká i srdcím českých a slovenských cestovatelů.Když si tedy kupujete letenky s větším předstihem, věnujte pozornost i zprávám o finanční stabilitě společnosti, se kterou chcete letět. Letecké společnosti nemají dosud žádné povinnépojištění cestujících pro případ bankrotu, jaké musejí mít cestovní kanceláře. Je tomu tak asi proto, že dříve měly letecké společnosti poměrně velký vlastní majetek, a tak se předpokládala jejichschopnost kompenzovat své cestující v případě, že jim nebudou mociposkytnout přepravu.Zákonná náprava se v  této věci snad chystá, ale jejípřijetí bude určitě ještě chvíli trvat. V dnešní době nemají letecké společnosti často téměř žádný nebo dokonce záporný majetek,protože letadla mají na leasing, budovy pronajaté, většinu služeb nasmlouvaných od třetích dodavatelů a provoz často financují bankovními úvěry. Vědět, že alespoň v době nákupu letenky se „naše“letecká společnost jeví finančně zdravě, je proto uklidňující.Věrnostní programPrvní známý věrnostní program (FFP – Frequent Flyer Programme) voblasti letecké dopravy zavedla roku 1980 letecká společnost American Airlines pod názvem AAdvantage. Jednalo se o reakci naderegulaci letecké dopravy v USA, která vytvořila plnou konkurenci leteckých společností. Společnosti musely začít hledat způsoby jaksi udržet své zákazníky, a tak logickým hlavním cílem AAdvantagebylo připoutat je k  využívání služeb právě AmericanAirlines.Ostatní společnosti postupně následovaly, a tak je dnes k dispozici nespočet programů nabízených téměř všemi klasickými dopravci. Ke zvýšení atraktivnosti těchto programů rozšiřují letecké společnosti i množství partnerů, jejichž služby jsou také propagovány a za jejichž využívání jsou členové daného programu odměňováni.Jedná se například o určité kreditní karty, kdy za každou korunu, dolar či euro, které přes tuto kartu zaplatíte, můžete dostat body nebo míle na vaše konto u věrnostního programu vaší letecké společnosti. Podobně je to např. při zaplacení předplatnéhona partnerské časopisy, využití partnerských hotelů nebo půjčoven aut.Někteří dopravci už FFP vyčlenili jako samostatnou jednotku,která pro ně generuje nezanedbatelné tržby právě tím, že prodávájejich míle či body partnerům, kteří jimi pak odměňují své klienty.Prakticky při každém letu je vám nabízena možnost stát se členemFFP společnosti, na jejímž letadle právě sedíte. Jestli rádi ve své peněžence nosíte zářivé plastové kartičky, pak máte skvělou příležitost získat další.Pokud se ale chcete stát členy s  tím, abyste mohli opravdu nějaké odměny dostat, rozhodněte se pro program, který vám to opravdu umožní. Musíte tedy zvážit, zda je pro vás praktické využívat danou leteckou společnost (nebo alianci) dostatečně často,abyste si naspořili dost bodů/mílí k výměně za něco zajímavého (let zdarma, možnost využití salonku pro byznys třídu, povýšení cestovnítřídy – upgrade – například z ekonomické do byznys třídy na dálkovém letu). Do této úvahy byste měli zahrnout i informaci o tom, zda daná letecká společnost vaše bonusy po určité době(obvykle 18 nebo 24 měsíců) zruší nebo vám zůstávají po neomezenou dobu.Když je totiž při nevyužívání po nějaké době automaticky zruší,pak při řídkém využívání této společnosti nemusíte na žádnou odměnu vlastně nikdy dosáhnout. Jinou úvahou je, jak praktické je pro vás využívání bonusu určité společnosti – pokud se totiž jedná o společnost s domovským letištěm v cizí zemi, pak využití bonusu najiné lince než té spojující jeho sídlo s vaším bydlištěm je nepraktické.Být členem FFP například Cyprus Airways a bydlet v Praze znamená, že můžete letět jen na Kypr nebo jen přes Kypr dále. Tato nevýhoda je ale samozřejmě značně snížena, když se jedná o programy společností, které jsou členy některé z velkých aliancí (OneWorld,Star Aliance, Sky Team). Bonus získaný u jedné alianční společnostimůžete využít na letech i ostatních členů aliance. Je samozřejmé,že cestovatelé, kteří létají dostatečně často a zvláště za vyšší ceny byznys třídy, mohou být členy více programů, a zajistit si tak odměnu za téměř každý let a mentální svobodu volby letecké společnosti.Některé společnosti neumožňují vybírání bonusových letenek vždya na všech letech. Existují totiž období, kdy na vytížených linkáchnemůžete na bonusovou letenku letět buď vůbec, nebo je tam kdispozici jen pár sedadel, o která se musíte poprat s jinými členyFFP. Můžete tak mít hodně bodů/mílí, chuť letět do určitého místa,ale dopravce vám řekne, že musíte buď změnit datum (obvykle namimosezonní období), nebo destinaci (obvykle na méně atraktivnímísta).Při vstupu do kteréhokoliv programu musíte také počítat s tím,že ztratíte zase trochu ze svého soukromí. Už jste si možná zvykli,že se toho o vás hodně ví. Kde jste a co děláte, se dá lehcezjistit přes vaše kreditní karty, mobilní telefon nebo pomocí videokamer dnes všude umístěných.Účast ve věrnostním programu tak jen rozšiřuje počet databází,ve kterých se dá váš pohyb, vaše preference, cestovní zvyky aosobní údaje zaznamenávat, analyzovat, vyhodnocovat a na jejichžzákladě se vás pak letecké společnosti či jejich FFP partneři snažízískat pro další utrácení. Jestli vám tento další průnik do soukromí nevadí, pak už nic nebrání tomu, abyste si tu pro vásnejvhodnější leteckou společnost a její program vybrali.Věrnostní program je pak pro mnoho cestovatelů velmi důležitým rozhodovacím kritériem. Rozhodování o dopravcích použitých proslužební cesty je věrnostními programy ovlivňováno do zvláštěvysoké míry, protože služební cestovatelé chtějí radost z leteckéhopřemísťování na velké vzdálenosti přenést i do svého soukromého života a poskytnout ji také svým rodinám.Mnoho cestovatelů je tak při volbě dopravce na svou cestu ochotno zapomenout na ostatní kritéria včetně ceny (u služebních cest) a volit takového dopravce, který je pro ně z pohledu možností věrnostního programu nejvýhodnější. Někteří služební cestující jsou proto ochotni letět například do Londýna až 7 hodin s přestupem,aby získali body na FFP u společnosti, se kterou chtějí pak letětna dovolenou.Méně známým programem je program cílený na firmy kupující letenky na služební cesty svých zaměstnanců. Sofistikované společ-nosti přišly na to, že je potřeba odměňovat nejen cestovatele, ale také toho, kdo jejich cesty platí – jejich zaměstnavatele. Vznikl tedy ještě jeden druh věrnostního programu nazývaný FBP – Frequent Buyer Programme, který firmám nabízí především slevy z objemu letenek koupených od té které společnosti.Služební cestující mohou být ve své volbě proto také vedení vnitřními předpisy jejich firmy, jejichž cílem je minimalizovatnáklady firmy na služební cesty.Pohodlí cestyPohodlí cesty neznamená pouze kvalitu sedadel v letadle. Skládá se z mnoha aspektů, které by měl cestující vzít v úvahu. Rozhodněje třeba mít na paměti, že cesta začíná již odjezdem na letiště a zároveň končí teprve cestou z koncového letiště do vašeho cílového místa. Výběr letišť je poměrně omezený, a tak naprostá většina odletů/příletů z/do Česka je směrována na/z letiště Praha Ruzyně.Širší volbu ale už nabízejí větší evropská města. Také když bydlíte v  oblastech, odkud se lépe dostanete např. do Drážďan,Norimberka, Krakova, Vídně nebo Lince a tato letiště nabízejí přepravu do vámi vybraného místa, je určitě dobré tyto možnosti dosvého výběru zahrnout.Vlastnosti letiště jsou pak ale poměrně zásadně důležité při přestupech. Poslat například přes Londýn Heathrow babičku, která nemluví anglicky a letí za vnoučaty do USA, by mohlo znamenat, že tam nejen nedoletí, ale že už ji nikdy nenajdete. Pokud ji máte rádi, myslete na její situaci již při nákupu letenky.Kvalita letišť pro přestup se velmi zásadním způsobem liší. Pro přestup vás určitě zajímají pěší vzdálenosti, které musíte překonávat, dostupnost a kvalita toalet, klimatizace letiště,možnost najít místo k sezení či spaní, možnost připojení počítače do elektrické sítě, připojení na internet, možnost se vysprchovatnebo kapacita transferových přepážek.Pokud jste stejnou cestu absolvovali již dříve, víte už, do čeho chcete, nebo nechcete jít. Při úvahách o tom, jaké letiště vybrat,je dobré si uvědomit následující:Velikost letiště– právě velká letiště se vám zdají při krátkém přestupním čase ještě třikrát větší. Můžete běhat jako liška a nemít příruční zavazadlo, ale nekompromisně vás mohou a také asi opravdu zdrží(mimo další zpomalovací možnosti) např. na letištích Paříž –Charles de Gaulle a Heathrow přestupy na linky, které odlétají z jiných terminálů, než je váš přílet.Jsou to bezpečnostní kontroly a nutnost použít u některých kombinací terminálů letištní autobus. Ve vaší frontě nabezpečnostní kontrolu se navíc určitě objeví někdo, koho budou prohlížet velmi zdlouhavě (pokud to nebudete ovšem vy sami) nebo si bezpečnostní agenti budou zrovna předávat službu.Při cestě letištním autobusem např. na letiště Charles de Gaullese můžete spolehnout, že vaše výstupní místo bude na složité cestě autobusu po letišti určitě poslední, a tak budete 20 minut cesty jen přerývaně dýchat vzrušením, jestli svůj odlet stihnete. Možná se vám podaří letadlo stihnout a vy budete mít zase o příběh navíc.Na pohodlí a příjemnosti cesty to ale nepřidá. Rozhodně si natěchto letištích ponechte dostatek času a přileťte třeba o let dříve, abyste přestup zvládli v klidu.Další obvyklé problémy velkých letišťZácpy při příjezdu na letiště – už jste se někdy snažili stihnout autem ranní odlet z Londýna Heathrow do Prahy?Dlouhé čekací doby při odbavení – těm se můžete nyní již často vyhnout, když se odbavíte přes internet.Dlouhé čekací doby u bezpečnostní kontroly – tak s tímhle většinou nic neuděláte. Zběsilé vykřikování, že vám za chvíli letí letadlo, nikoho nedojme. Některá letiště, jako například Praha nebo Londýn Heathrow, ale nabízejí přednostní odbavení Fast Track procestující v byznys třídě nebo za příplatek. Je dobré také vědět, že Murphyho zákony jsou platné všude, což u bezpečnostní kontroly,odbavení i pasové kontroly znamená, že vždy stojíte ve frontě,která je nejpomalejší. S tím se prostě nedá nic dělat a ani přebíhání z jedné fronty do druhé to obvykle nevyřeší.Velké vzdálenosti jak od odbavovací přepážky k letadlu, tak zejména při přestupu mezi různými spoji. Nevěříte-li, zkuste si přestup mezi terminály na letišti Paříž Charles de Gaulle nebo na Heathrow.Častá zpoždění – některá letiště jsou prostě přehlcená, protojsou zpoždění častější než jinde – Heathrow v Londýně je opět dobrý příklad letiště, kde byste si měli nechat hodně času na přestup,abyste i s častým hodinovým zpožděním na příletu svůj odlet stihli.Komplikovanost nástupů, přestupů, vyzvedávání zavazadel, místní přepravy, která může být pro nezkušené, méně mobilní či jazykově nevybavené cestovatele velmi stresující.Statistika zpoždění– podle toho, zda letiště leží v blízkosti hlavních leteckých tras, zda je používáno více velkými společnostmi pro přestup mezi jejich linkami, zda má jen jednu nebo více přistávacích drah, nebo zdalších důvodů má letiště tendenci k větším či menším zpožděním.Pro mnoho letišť najdete podrobné informace o průměrných i aktuálních zpožděních na www.flightstats.com.Při rozhodování se můžete řídit jednoduchou úvahou, že velká letiště mívají větší tendenci ke zpožděním, a to zejména ve špičkových časech, tedy v letní sezoně, v pracovní dny ráno a večer. Jestli na své cestě musíte některé z velkých letišť použít jako přestupní, dejte si na přestup určitě více času, než je obvykle povolená minimální doba přestupu, a leťte dřívějším přípojem. Vaše šance, že návazný spoj stihnete jak vy, tak vaše zavazadlo, se tím zásadně zvýší.V případě, že není dřívější přípoj k dispozici a vy máte napřestup jen hodinu, zvažte také možnost večerního příletu a přenocování v letištním hotelu nebo prostě volbu jiného spojení.Možnost návazného spojení– když je cíl vaší cesty nebo letiště pro návazný let v rozumné vzdálenosti od letiště příletu, není třeba si lámat hlavu. Jestli ale musíte použít k další cestě letecký spoj z jiného letiště,prověřte si, zda jej můžete stihnout. Přiletět do Londýna sice levně, ale na letiště Londýn Luton a věřit, že za 3 hodiny můžete pokračovat z letiště Heathrow, není dobrá alternativa.Pohodlnost čekacích prostor a vybavení– pro přílet vás na koncovém letišti zajímají možná jen nejbližší toalety a zavazadlový pás. Pro odlet nebo přestup,zvláště když je delší a vy máte možnost volby, je dobré vybrat letiště, které nabízí dostatek míst k sezení, cenově dostupné občerstvení, internetové připojení, elektrické zástrčky, možnost osobní hygieny a další dle vašich potřeb. V případě, že je váš pobyt delší nebo trvá přes noc, bude určitě zajímavé si zjistit možnost přenocování.Pro hotelové přenocování je nejlepší se podívat na webové stránky letiště a v případě, že z jakýchkoliv důvodů chcete nebo musíte strávit noc v letištních prostorách, podívejte se na podmínky pro přenocování na jednotlivých letištích navwww.sleepinairports.com.Dopravní dostupnost města– jelikož nízkonákladoví dopravci mají tendenci využívat menší,druhotná, levnější letiště, je třeba vždy prověřit možnosti a ceny pozemní přepravy. Opět je dobré jít na webové stránky letiště a najít si nejlepší spojení s městem. Čas potřebný pro přepravu do cíle i cena za ni zaplacená by vám případně mohly radost z levné letenky pokazit. Je vždy příjemné vědět, jak se po příletu dostanete do vybraného cílového místa. Nejlepší je využít interneta letištní webové stránky. Pro ranní odlety je někdy mnohem vhodnější strávit poslední noc v hotelu u letiště – i vlastní cesta se tak může stát hezkým zážitkem. Webovou adresu letiště můžete najít například na www.atlasnavigator.com.Na většině letišť- zejména v Evropě, je občerstvení a jídlo předražené. Raději se před odletem najezte v příjemné restauraci mimo letiště nebo si občerstvení kupte ještě ve městě. Mějte však stále na paměti, že doletadla si nesmíte brát nápoje zakoupené před bezpečnostní kontrolou ani potraviny obsahující tekutiny.Mezi další kritéria mohou dle vašich specifických požadavkůpatřit ještě například:Dostupnost doplňkových služeb jako například pronájem vozuMožnost a podmínky parkování Další, odpovídající vašim vlastním potřebám a očekávánímPro doplnění vlastního přehledu o kvalitě letišť, která přicházejí v  úvahu pro vaši cestu, se můžete podívat také nawww.airlinequality.com.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Země

Zemětřesení

Když se zemský povrch změní náhlým a prudkým pohybem, vytváří se jedna z nejmocnějších přírodních sil – zemětřesení. Tyto prudké otřesy se nejvíce projeví, když se vyskytnou ve větších městech.Dne 17. ledna 1995 v 5 hodin a 46 minut zasáhlo japonské město Kobe silné zemětřesení. Domy praskaly, mosty a cesty se zřítily jako by byly z překližky a železniční koleje se zohýbaly. Jak se budovy hroutily, zpřetrhaly elektrické dráty a poškodily plynová potrubí, což záchranáře brzdilo v úsilí najít mrtvé či raněné. Zahynulo více než 5 300 lidí, mnohé rozdrtily padající úlomky domů, jíní zahynuli při požárech, které následovaly po zemětřesení.Nehledě na ztráty lidských životů, účet za opravu škod a postavení města znovu na nohy se odhaduje na více než 100 miliard dolarů. Experti sice předpověděli, že v Japonsku bude silné zemětřesení, ale špatně určili místo. Mysleli, že se to stane v hlavním městě Japonska, v Tokiu.Mocné přírodní sílyZemětřesení patří mezi nejničivější přírodní síly na Zemi. Mohou být až 10 000 krát silnější než atomová bomba svržená na japonskou Hirošimu v roce 1945.Při mnoha zemětřeseních země připomíná palubu lodi na moři. Podle síly zemětřesení se povrch země může mírně vlnit nebo prudce naklánět. Občas se vlny při zemětřesení mohou skutečně pohybovat po povrchu. Podle popisů svědků zemětřesení v San Francisku v roce 1906 byly povrchové vlny vysoké 1 metr. Když se horniny znovu usadily, zjistilo se, že se sanandreaský zlom (San Andreas Fault), podél kterého se zemětřesení odehrálo, posunul o 6 metrů.Většina zemětřesení trvá jen pár sekund, ale některá mohou trvat jednu minutu nebo více. Například zemětřesení v San Francisku v roce 1906 trvalo jen 40 sekund, zatímco zemětřesení, které 24. ledna 1964 zasáhlo Aljašku, chvělo zemí přes 7 minut, 3 z nich měly ničivou sílu.Za hlavním zemětřesením často následuje několik otřesů, každý je slabší než ten předcházející. Pozdější otřesy, které mohou způsobit velké škody, jsou důsledkem znovu usedajících porušených hornin, přizpůsobujících se svým novým pozicím.V roce 1985 zasáhlo Mexico City zemětřesení o síle 11 stupňů na Mercalliho stupnici a způsobilo ve středu města velké škody. Další den přišly dodatečné otřesy. Na Mercalliho stupnici se naměřilo 10 a z většiny města zůstala jen hromada trosek. Tato dvě zemětřesení za sebou zanechala 10 000 mrtvých a město v ruinách.Mercalliho stupniceMercalliho stupnice pojmenovaná po Giuseppe Mercallim udává následky zemětřesení v konkrétním místě. Zaznamenává 12 rozlišných stupňů poškození. Například: Stupeň 2: Velmi slabé. Menší vibrace. Volně zavěšené předměty se mohou rozhoupat. Stupeň 5: Docela silné. Účinky jsou pociťovány silněji. Tekutiny se rozlévají, předměty padají, okna praskají. Stupeň 7: Velmi silné. Ze střech padají tašky. Některé budovy mohou puknout a roztříštit se na kousky. Stupeň 8: Pustošivé. Chabé konstrukce, památky a hradby se mohou zřítit. Stupeň 10: Katastrofální. Mnoho budov je zničeno a zem je silně rozpraskaná. Jsou možné sesuvy půdy nebo vlny tsunami. Stupeň 12: Tragické. Velké deformace a změny úrovně okolí. Povrchové vlny se šíří ze středu. Volné předměty se vymršťují do vzduchu.Pohotovost při zemětřeseníVe městech s velmi pravděpodobným výskytem zemětřesení, jako např. v San Francisku a Tokiu, se pořádají pravidelné nácviky, aby se zajistilo, zda si každý uvědomuje, co má dělat, když nastane zemětřesení. Dětem se doporučuje, aby měly u své postele baterku a pár pevných bot, takže když v noci zasáhne zemětřesení, budou schopné najít si cestu do bezpečí.Protože hrozí nebezpečí padání zdiva, radí se lidem, aby zůstávali v budovách, kde by měli sedět pod masívním kusem nábytku nebo ve dveřích, aby se vyhnuli padajícím úlomkům. Dveře jsou jednou z nejsilnějších částí v pokoji a je nepravděpodobné, že by se zhroutily.Veškeré požáry se musí ihned uhasit, aby se zabránilo vznícení plynových potrubí, což by způsobilo exploze.Vznik zemětřeseníZemětřesení se odehrávají hluboko pod kůrou naší planety. Svrchní plášť Země je vytvořen z pohybujících se desek. Nejsilnější zemětřesení se odehrávají uvnitř Země kolem okrajů těchto desek. Pohyby desek nejsou pravidelné a postupné. Místo toho se tlak hromadí podél okrajů desek, až se horniny zlomí a desky sebou trhnou. Nahromaděná energie se pak uvolní v podobě zemětřesení s různou mírou síly.Následky zemětřesení závisí na jeho síle, na hloubce, ve které se odehrává, a na povaze hornin na povrchu. Země se může rozevřít, vystoupit nahoru nebo se propadnout. Ve vysočinách se mohou vyskytnout laviny a sesuvy půdy a i na docela mírných svazích mohou začít jílovité půdy padat jako žhavá láva. Nepevné spojený písek a jíl se může třást tak prudce, až se změní v pohyblivé písky. Toto se stalo při aljašském zemětřesení v roce 1964.Podmořská zemětřeseníKdyž se zemětřesení odehrává v moři, mohou se vytvořit obrovské vlny nazývané tsunami. Na otevřeném moři jsou tyto vlny stěží zjistitelné. Ženou se po moři rychlostí až 790 kilometrů za hodinu. Ale jak se blíží k mírným svahům pobřeží, zpomalují se, zatímco jejich velikost vzrůstá. Když se tsunami blíží ke břehu, moře nejdřív ustoupí, a pak se přižene řada obrovských vln.Když se tsunami koncentruje do malých úžin, může se zvednout až 20 metrů nad zem a smete všechno, co je v cestě. Při zemětřesení v roce 1755 zasáhla portugalský Lisabon 17 metrů vysoká vlna tsunami. Další otřesy s sebou přinesly sesuvy půdy a požáry. Tři čtvrtiny lisabonských budov byly zničeny a 60 000 lidi přišlo o život.Ačkoliv jsou opravdu katastrofální zemětřesení výjimečná, je Země v neustálém pohybu. Každý rok zaznamenají experti na zemětřesení, tzv. seismologové, asi 500 000 zemětřesení – to je asi jedno zemětřesení za minutu. Většina těchto otřesů proběhne bez povšimnutí všech kromě seismologů a jejich supercitlivých detektorů nazývaných seismometry.Seismometr je speciální přístroj zaznamenávající seismické vlny. Skládá se ze závaží zavěšeného na pružině a z válce poháněného hodinovým strojkem. Rameno přístroje je upevněno k podkladové hornině. Seismické vlny způsobené blížícím se zemětřesením zapříčiní vodorovný pohyb, který hýbe ramenem sem a tam. Pero připevněné ke kyvadlu se pohybuje stejným způsobem a zaznamenává pohyb na rotující válec. Tím se vytváří seismogram.Dříve seismologové měřili magnitudo – množství energie uvolněné při zemětřesení – na Richterově stupnici. Ta byla pojmenována po americkém expertovi C. F. Richterovi, který tuto stupnici zavedl v roce 1935. Dnes seismologové dávají přednost Mercalliho stupnici, kterou navrhl italský seismolog Giuseppe Mercalli v roce 1902.Když zemětřesení propukne, šíří se otřesové vlny z epicentra, z bodu ležícího na povrchu nad místem vzniku nebo ohniskem. První jsou primární vlny neboli P-vlny. Ty se šíří velmi podobně jako zvukové vlny a způsobují pohyb sem a tam ve směru šíření vln. Pak přicházejí sekundární vlny neboli S-vlny. Ty způsobují to, že se horniny chvějí v pravém úhlu. Třetím typem jsou povrchové vlny. Způsobují, že se povrch země vlní a, zvyšují zkázu již způsobenou – vlnami.Pásma zemětřeseníJeště dříve, než vědci poznali příčiny zemětřesení, začali mapovat místa, kde se s největší pravděpodobností vyskytnou. Zemětřesení se může odehrát všude tam, kde se horniny pohybují podél zlomů, ale většina silnějších zemětřesení se vyskytuje v konkrétních pásmech. Zemětřesení jsou obzvlášť častá v sopečných pásmech, jako- například v „ohnivém prstenci“ v Tichém oceánu.Se zdokonalením metod zjišťování a určování přesné polohy zemětřesení je stále přesnější i zakreslování map zemětřesení.Seismologie se dočkala uznání v 60. letech, když její výzkum vedl ke zpracování dohody o zákazu nukleárních zkoušek. Vědci byli požádáni, aby prozkoumali, jestli se malé podzemní exploze dají zjistit. Postavili monitorovací stanice a začali pozorovat všechny vibrace, které jejich přístroje mohly zaznamenat. Výsledné mapy seismické aktivity ukázaly, že jsou zemětřesení nejčastější podél podmořských hřbetů a hlubokomořských příkopů, podél zlomů a v blízkosti mladých pohoří a sopek.Tyto údaje pomohly podepřít teorii, že až 100 kilometrů silná zemská kůra a svrchní plášť jsou rozděleny do 8 velkých litosférických desek, které plavou na zpola roztavené vnitřní vrstvě Země nazývané astenosféra. Neustálá aktivita v této části planety udržuje desky v pohybu. V závislosti na jejich vzájemném pohybu se mohou tyto desky od sebe vzdalovat, narážet do sebe nebo se o sebe třít.Pohyby desekAčkoli je tento vývoj postupný, je pohyb desek zřídkakdy neustálý. Dlouhou dobu se zdá, že se nepohybují vůbec. Tření hornin o sebe udržuje desky v klidu. Když je tlak větší než pevnost samotných hornin, vznikne náhlými otřesy při zemětřesení trhlina a desky se nakonec pohnou.Nikdo nedokáže přesně předpovědět, kdy se zemětřesení může odehrát. Důkladné mapování a monitorování seismické aktivity vědcům umožňuje identifikovat pásma zemětřesení a naznačit četnost větších případů. Některá rozsáhlá zemětřesení se milosrdně ohlásila charakteristickou sérií menších otřesů. Ruští vědci zjistili, že změny v rychlosti P-vln menších zemětřesení pravidelně předcházejí větším zemětřesením. Jako možné předzvěsti se také zkoumají nepatrné změny v geografii povrchu a lokální změny v magnetickém poli Země.Pozorování signálůDalším ukazatelem toho, kdy se zemětřesení vyskytne, je pozorování chování zvířat. Bezprostředně před zemětřesením mohou psi začít výt, koně se splašit a ptáci neklidně poletovat dokola. V roce 1975 si obyvatelé jednoho čínského města všimli několika signálů včetně divného chování zvířat. Vystěhovali se ze svých domovů jen pár hodin před tím, než zemětřesení propuklo.Zemětřesení, které zasáhlo v březnu 1964 Anchorage, největší město Aljašky, bylo jedním z nejsilnějších, jaká byla kdy zaznamenána, a způsobilo škody v hodnotě milionů dolarů. Mnoho zpustošení způsobilo to, že se kyprá země přeměnila na smrtící pohyblivý písek.Vědci monitorují v pásmech zemětřesení i vodu obsaženou ve studních. Těsně před tím, než se podzemní horniny od sebe rozlomí, může se jejich krystalická struktura rozevřít a zavřít, čímž se uvolní plyn zvaný radon do podzemní vody, která se pak dostává do studní. Zvýšení hladiny radonu ve vodě ve studnách upozorní vědce na možnost hrozícího zemětřesení.Těsně před zemětřesením se mohou uvolňovat i elektricky nabité plyny. Mohou slabě svítit, někdy se jim říká světla zemětřesení. Vědci přišli také na to, že se před zemětřesením může nad zlomovou linií zjistit vzdouvání vodíkového plynu až 10 krát větší než je obvyklé. Tento jev ale nedoprovází všechna zemětřesení. Proto vědci vyvinuli řadu technik k poskytnutí přesnějších předpovědí.Měření napětí se také používá k zjišťování zvýšení hladiny tlaku v liniích zlomu. Tyto obrovské trhliny se mohou táhnout až několik kilometrů pod nebo po povrchu Země. Přístroje měřící sklon připomínají vodováhu a zjišťují pohyb na povrchu Země. Měřiče pomalého pohybu, což jsou dráty natažené přes linii zlomu, ukazují pohyb zlomu v příčném směru.Detektor otřesůSeismometry zajišťují nejpřesnější způsob předpovídání zemětřesení. Tento vysoce citlivý přístroj dokáže zaznamenat i ty nejmenší otřesy pod povrchem Země. Seismometr převádí tyto vibrace na elektrický signál, který se pak zakreslí na přístroj zaznamenávající grafy. Jakékoli náhlé uvolnění tlaku v horninách vědci vidí v okamžiku, kdy se zakresluje na grafický papír.Další technikou monitorování pohybů Země je posílání signálů přes satelity do různých neměnných stanic na Zemi, Satelitní signální síť umožní vědcům podle vzájemné polohy stanic zjistit, jestli se pohnuly.Zmírnění škodI když není žádná z těchto metod úplně spolehlivá, pomohly nám zemětřesení lépe pochopit. Vědci se věnují také tomu, jak snížit možné ničivé následky zemětřesení. Někteří se domnívají, že lze zmírnit tlaky v horninách vedoucí k zemětřesení tím, že se úmyslně vyvolá menší zemětřesení použitím trhavin.V některých oblastech se vyvolala malá zemětřesení vstříknutím kapaliny do zlomů. Přečerpáním tekutého odpadu do hlubokých studní blízko Denveru v Coloradu se v dříve klidné oblasti spustila slabá zemětřesení. Z toho vyplývá, že se zvýšené napětí podél zlomu může poměrně kontrolovaně zmírnit umělým vyvoláním menších zemětřesení.Teoreticky nejlepším způsobem, jak zabránit poškození měst a zdraví lidí, by bylo vystěhování všech lidí ze známých pásem zemětřesení. Avšak s rostoucí světovou populací je to prostě nemožné. Vlastně se odhaduje, že do roku 2035 bude více než 600 milionů lidí žít ve větších městech do 200km od pásma zemětřesení.Architekti v Americe i Japonsku zkoumají budovy odolné proti zemětřesení. Padající zdivo je při zemětřesení největším zabijákem. V boji proti tomu se musí budovy projektovat bez těžkých ornamentů a komínů. Domy a bloky úředních budov se musí také stavět na speciálních základech, které jsou naplánovány tak, aby omezily výkyvy o jednu třetinu.

Pokračovat na článek