Výsledky vyhledávání pro dotaz najdete

Výsledky vyhledávání v sekci: Inspirace na cesty

Kemp Krupá

Krásná příroda a skvělé lyžarské podmínky - kombinace, kterou se pyšní oblíbené JeseníkyVydejte se na lyžování do Kempu Krupá s vlastní hospůdkou, přímo pod Kralickým Sněžníkem a velké lyžařské areály budete mít na dosah.Na své si tu příjdou i běžkaři - velké množství běžkařských tras začíná u střediska Kemp Krupá.  Z areálu se klidnou chůzí během chviličky dostanete do historického Starého města s veškerou potřebnou vybaveností. Nachází se zde také bowling, pizzerie a restaurace, nechybí turistické informační centrum, nejrůznější obchody a lékárny.V ceně voucheru je 2denní skipas pro 2 osoby do nejbližšího skiareálu Kunčice, který nabízí 5 km sjezdovek různých výkonnostních kategorií lyžařů a snowboardistů, čtyřsedačkovou lanovku a dva vleky. Je vybaven moderním zasněžovacím systémem se sněhovými děly, které v případě potřeby vykouzlí kdykoliv nádherně zasněžený terén. Parádně se zde vyřádí jak začátečníci, tak i zkušení jezdci. Dokonce je zde možnost večerního lyžování!Užijete si občerstvení na sjezdovce s udírnou a grilem a nechybí dětský park, trať pro akrobatické lyžování a freeride.Na dosah máte i ostatní centra: Kraličák (3 km), Paprsek (5 km), Ramzová (12 km), Dolní Morava (20 km).  Projedte si denně upravované stopy v CHKO JeseníkyMálokde najdete tak perfektní zázemí pro běžkování jako právě v Jeseníkách. Trasy lemuje mnoho bodů zájmu nebo horských chat, kde je možné se občerstvit a zahřát. A navíc, na množství míst se vám naskytnou skutečně dechberoucí výhledy do krajiny!Zážitkem je výstup na vrchol Kralického Sněžníku (1423 mnm), který je třetí nejvyšší horou České republiky. Celý masiv je oblíbený především pro svou nedotčenou přírodu. Při pěkném počasí odtud uvidíte i Sněžku nebo Praděd! Dominantou vrcholu je socha SLUNETA a pramen řeky Moravy. 

Pokračovat na článek


Nejkrásnější pláže Evropy

Chystáte se na dovolenou u evropských pláží? A hledáte ty nejhezčí? Zde je několik tipů na nejkrásnější pláže v Evropě, které mohou směle konkurovat svým karibským protějškům. Božská Egremni, ostrov Lefkáda, ŘeckoNa západním pobřeží romantického ostrova Lefkáda v Řecku najdete božskou pláž, na kterou se dostanete po 350 schodech. Nejsou tu sprchy ani jiné vymoženosti, jen pár lehátek a malé občerstvení. Jinak vše v panensky neporušeném stavu. Pláž je oblázková s drobnými kamínky. Každý tu bude mít dostatek soukromí. Odborníci se shodují, že se jedná o nekrásnější pláž v Evropě. Zlatni Rat, ostrov Brač, ChorvatskoChorvatská pláž Zlatý roh na ostrově Brač jakoby vypadla z pohlednice ostrůvků Malediv. Svým návštěvníkům nabízí pohled na svůj zajímavý tvar, který jasně připomíná právě roh. Navíc mění tvar podle směru vanoucího větru. Najdete tu lehátka a občerstvení. Milovníky stínu potěší blízký lesní porost. Záliv Ramla, Gozo, MaltaOstrov Gozo je perlou sám o sobě, aby té krásy nebylo málo, nabízí rovněž nevšední pláž s červeným pískem. Na ostrov Gozo se dostanete příjemnou lodní plavbou z Malty. Vedle krásných pláží láká ostrov také milovníky antických památek. Další perlyMezi další evropské pobřežní skvosty můžeme zařadit mnoho pláží. Doporučujeme zejména „karibské pláže" italského ostrova Sardinie nebo malý řecký ostrov Kefalónie.  

Pokračovat na článek


Dominikánská Republika a exotická dovolená.

Procento populace, které je gramotné: 82%Zemědělství: pěstování kávovníku, kakaovníku, avokáda, tabáku, tropi. ovoce, rýže, okopanin, kukuřice, luštěnin, chov hovězího dobytka a prasat, rybolovNejvyšší hora: Pico Duarte - 3.175 m n. mNejnižší bod: jezero Enriquillo - 46 m n. mNejdelší řeka: Yague del Norte (200 km)Největší město: Santo Domingo (2.600.000 obyvatel)Přírodní nebezpečí: výskyt hurikánů, záplavy, suchaPřístaviště: Barahona, La Romana, Manzanillo, Puerto Plata, San Pedro de Macoris, Santo DomingoNáboženská příslušnost: Románští katolíci 95%Podnebí: Teplota se pohybuje po celý rok okolo 30° C, vysoká vlhkost vzduchu, v centrálních horách teplota okolo 24 °C. Období dešťů je od května do října. Období hurikánů srpen - září. Nejnavštěvovanější doba je od prosince do února, období Velikonoc a květen, červen. Svět Dominikánská Republika Zájezdy do Dominikánské republiky jsou poslední dobou velmi oblíbené a jsou čím dál více vyhledávaným prázdninovým cílem turistů z celé Evropy i Severní Ameriky. Není divu, vždyť je to nádherná dovolená v tropickém ráji v Karibiku. Na své si zde přijdou lidé toužící po odpočinku, romantice i dobrodružství. Dominikánská republika nabízí proskuněné pláže s jemným bílým pískem, lemované vysokými palmami a průzračné tyrkysové moře a to ale zdaleka není vše. Jsou zde i historické památky, nádherná příroda v horách i ve vnitrozemí a malebná lidová architektura. Usměvavé a vlídné místní obyvatele si zamilujete, vynikající kulinářské speciality také a když vezmeme v úvahu fakt, že pobyt zde vyjde mnohem levněji než v jiných karibských destinacích (např. na Jamajce, Martiniku nebo Barbadosu), pak není co řešit, Dominikánská republika je prostě ideální místo ke strávení krásné a nezapomenutelné dovolené.Dominikánská republika je druhý největší a nejlidnatější stát v karibské oblasti. Nachází se ve východní části ostrova Hispaniola, jenž je součástí souostroví Velké Antily, a zaujímá zhruba dvě třetiny plochy tohoto ostrova. Jedinou pevninskou hranici má se sousedním státem Haiti. Celková rozloha Dominikánské republiky je 48 511 km2, tedy více než polovina rozlohy ČR. I přes nevelké území je povrch země mimořádně rozmanitý, od úrodných nížin v povodí řek, přes mangrovové bažiny a vyprahlé savany až po vysočiny a horské oblasti porostlé bujnou vegetací deštného pralesa. Tyto kontrasty také demonstruje nejvyšší hora Pico Duarte (3 175 m n.m.), v pohoří Cordillera central, jejíž vrchol je často zahalen v mlžném oparu Nejnižší bod ostrova je solné jezero Enriquillo, s hladinou 44 metrů pod úrovní moře.Je to skutečně ráj na zemi a pokud Vás láká exotická dovolená se vším všudy, tak v Dominikánské republice najdete vše, co hledáte. Dominikánky se o Vás postarají, jak to má být .......... 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tipy a triky

Jizerské vyhlídky - Jizerské hory

V zimě jsou hory obvykle v obležení lyžařů. A když roztaje sníh, vystřídají je na několik měsíců pěší turisté škrábající se vzhůru po příkrých stezkách. Kdoví, proč tomu tak je. Možná kvůli přírodě, která je na horách přece jen méně dotčena činnosti lidí. Lépe se tam dýchá a člověk se na všechno dívá tak nějak z nadhledu. Po těžké túře, která skvěle vyčistí mozek, tak pohlíží i na svůj život. Jizerské hory přímo oplývají místy s hezkým výhledem. Na poměrně malé ploše najdete třicet udržovaných vyhlídek a k tomu nespočet dalších mimo turistické trasy. Nejzajímavější je v tomto směru severní část hor, jejíž okraj se zdvíhá nad údolím říčky Smědé. Stačí si tu jako východisko vybrat kteroukoliv vesnici nebo městečko a stoupající turistická značka vás po určité době určitě dovede k nějakému místu s pěkným výhledem. Horská turistika začala být velkou módou na přelomu 19. a 20. století. V té době měla jinou podobu než dnes; mnohdy se jí věnovali známé osobnosti politiky a kultury, které finančně podporovaly vznik či udržování stezek a vyhlídek. Na starých fotografiích a pohlednicích můžete vidět, že se do hor vydávaly i dámy v dlouhých sukních a páni v oblecích a výlety do přírody patřily k oblíbeným společenským akcím. Slovo „turistika“ dnes není považováno za příliš libozvučné a jen málokterý individuální cestovatel by se dnes dobrovolně označil za turistu. Může za to masové rozšíření cestování v 2. polovině 20. století a vznik cestovních kanceláří, díky nimž se výlety do přírody nebo exotických zemí staly snadnou záležitostí. Ještě před sto lety však v přírodě a zejména v horách pobývali jen lidé, kteří zde žili a pracovali, a organizování výletů z měst bylo v podstatě avantgardní záležitostí. Když roku 1888 vznikl Klub českých turistů, stal se jeho prvním předsedou známý cestovatel Vojta Náprstek a členství v něm bylo věcí prestiže. Klub organizoval přednášky, vydával mapy, značil cesty, stavěl rozhledny a budoval noclehárny a chaty. Podobně tomu bylo i v Jizerských horách, kde milovníci přírody zpřístupnili řadu zabezpečených vyhlídek. Jejich zábradlí však od té doby nahlodal zub času, a proto museli členové horské služby a Jizerskoještědského horského spolku nedávno vynaložit značné úsilí na jejich opravu. Přitom zjistili, jak těžké bylo kdysi bez nynější moderní techniky dopravit do výšin potřebný materiál nebo vyhloubit do zdejší tvrdé žuly díry pro základové sloupky. Severní okraj Jizerských hor, chráněný od roku 1999 jako přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, tvoří strmě spadající svah s převážně kamenitými vrcholky. Ty jsou jako stvořené pro budování vyhlídek. Některé z nich nabízejí panoramata, kterým mohou jen těžko konkurovat i výhledy z blízkých rozhleden. Jednou z nich je například Paličník (944 m), jehož vrcholová skála se skládá ze dvou balvanů spojených můstkem. Zábradlí vyhlídky zhotovil roku 1902 Krkonošský horský spolek a opravy se dočkalo přesně po sto letech. Můžete odtud přehlédnout celé Frýdlantsko, severní svahy Jizerských hor, horu Smrk, hřeben západních Krkonoš a Bukovec, nezaměnitelnou dominantu východního okraje pohoří. Paličník odděluje údolí Hájeného potoka od blízkého vrchu Tišina (873 m), z něhož je už o něco méně atraktivní výhled do údolí říčky Smědé a na městečko Lázně Libverda. Jižně od Paličníku a Tišiny se ve střední části pohoří zdvíhá Jizera (1 122 m), druhá nejvyšší hora Jizerských hor, jejíž vrchol tvoří skupina několika skal. Nejjižnější z nich byla také zpřístupněna a poskytuje jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů. Východním směrem spatříte i skalnatý vrchol Pytláckých kamenů (975 m) s nezabezpečeným výhledovým místem. Pokud se tam osmělíte, uvidíte Malou i Velkou Jizerskou louku. Název vrchu vznikl podle zdejšího pytláka Heinricha, který se v těchto místech často skrýval a roku 1813 byl nedaleko odtud zastřelen. Na úpatí Jizery se můžete od kiosku vydat za dalšími vyhlídkami po Štolpišské silnici, která míří severozápadním směrem do Jizerskohorských bučin a poskytuje výbornou příležitost k poznávání těchto hor na kole. Zanedlouho odbočíte vpravo po zelené turistické značce. Povede vás tzv. Kozí stezkou do oblasti Frýdlantského cimbuří. Najdete tu hned několik zajímavých vyhlídek. Nejprve můžete odbočit vpravo po žluté značce a vyšplhat na vrchol Poledních kamenů (1 006 m). Jejich součástí je i Půlený kámen s největšími skalními hrnci Jizerských hor. Z nezajištěného výhledového místa uvidíte část Frýdlantska a střední část pohoří. Ze žluté značky lze pokračovat i na vrchol Frýdlantského cimbuří (900 m), který byl v sedmdesátých letech minulého století zpřístupněn vybudováním železného žebříku. Spatříte odtud níže ležící skalní útvar Skalní zub s údolím říčky Smědé v pozadí. Stejná značka vás dovede i na vrchol skály Hajní kostel s podobným výhledem. Místo je spojené s legendou o zakopaném pokladu a původní německé jméno Hainskirche snad pochází od pohanské svatyně. Po návratu na Štolpišskou silnici můžete pokračovat k další odbočce, tentokrát po červené značce. Cesta klesá údolím Velkého Štolpichu s krásnými vodopády. Za největším z nich, vysokým asi 30 m, najdete odbočku na Ořešník (800 m). Po schodech, vytesaných do skály roku 1898, vystoupíte na vrchol s dřevěným křížem, odkud jako na dlani uvidíte Hejnice a jejich okolí. Pokud se rozhodnete pokračovat v objevování vyhlídek v západní části hor, musíte se znovu vrátit na Štolpišskou silnici a po ní se vydat na samotný okraj náhorní jizerskohorské plošiny k vyhlídce Krásná Maří (asi 900 m n. m.), zajištěné nově zrekonstruovaným zábradlím. Své jméno nedostala podle krásné panny, ale podle rudného dolu, jenž se nacházel v údolí. Naskytne se vám tu pohled na celé Frýdlantsko. Na Štolpišskou silnici navazuje Oldřichovská silnice a po ní můžete pokračovat až k místu, kde z asfaltky odbočuje zelená značka. Ta vás přes řadu vrcholků dovede do Oldřichovského sedla a k vrchu Špičák (724 m). Její vrchol je již zčásti zarostlý a poskytuje jen omezený rozhled do oblasti Frýdlantska. Zajímavá výhledová místa najdete i v jižní části Jizerských hor. Pokud jste si jako svůj výchozí bod zvolili Liberec, stačí vám vydat se od zoologické zahrady po žluté značce ke skále Jezdec (500 m n. m.). Podle archeologických nálezů tu zřejmě ve středověku stával hrádek, z něhož se dodnes zachovaly záseky pro trámy a letopočet 1617. Podle pověstí tu měl své sídlo Černý Jíra, který přepadával a mordoval pocestné a kupce. Místo bylo v 19. století zpřístupněno a opatřeno kovovým zábradlím, dnes však poskytuje jen částečný výhled do údolí Černé Nisy. Na zajímavou vycházku se můžete vydat i přímo od nádraží ve Smržovce. Své jméno Finkenstein získala zdejší vyhlídka (678 m n. m.) podle zdejšího průmyslníka Finkeho a kromě vyhlídky na město a Černostudniční hřeben tu stojí za povšimnutí velké skalní hrnce. Jako by jižní část hor neposkytovala dost přirozených výhledů, vzniklo tu na počátku 20. století několik rozhleden. Pěkné pohledy do krajiny nabízí Bramberk (787 m n. m.), Slovanka (820 m n. m.), Královka (859 m n. m.) i Terezínka (550 m n. m.), ovšem nejznámější z nich je asi rozhledna Černá studnice (870 m n. m.), tyčící se v blízkosti vrcholového skaliska Černostudničního hřbetu. Z 26 m vysoké věže, jejíž kamenné stěny dosahují síly až 150 cm, je nádherný kruhový výhled. Málokterý z jejích návštěvníků ví, že nedaleká vrcholová skála byla rovněž upravena jako výhledové místo, a to dokonce dávno před vznikem rozhledny. Dodnes tu najdete ochranné zábradlí a můžete si tak vyzkoušet, co nadšení turisté viděli z Černostudničního hřbetu před více než sto lety. Jizerské hory Pohoří získalo svůj název podle řeky Jizery, která pramení pod horou Smrk a teče podél státní hranice s Polskem. Nejvyšší horou je Wysoka Kopa (1 126 m), ležící na polské straně; u nás patří prvenství o dva metry nižšímu Smrku. Územím Jizerských hor a sousedních Krkonoš prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Jizerské hory jsou jako první pohoří na našem území vystaveny vlhkému severozápadnímu proudění, a proto je zdejší podnebí poměrně drsné. 29. 7. 1897 zde byl vytvořen celoevropský rekord v denním úhrnu srážek, když za 24 hodin spadlo 345 mm vody. Vysoký je i celoroční průměr letních a zimních srážek. Podnebí ovlivňuje i charakter krajiny, která je známá svými rozlehlými rašeliništi. Severní a západní svahy pohoří jsou strmé a porostlé mohutnými bučinami. Najdete tu vysoké žulové skály nejrůznějších tvarů, skalní bludiště, vyhlídky a hluboké rokle, kterými protékají potoky s křišťálově čistou vodou a četnými vodopády. V osmdesátých letech 20. století došlo k rozsáhlému poškození smrkových porostů na náhorní plošině působením imisí z českých, polských a německých energetických zdrojů. Spad znečišťujících látek, převážně oxidů síry a dusíku, způsobil narušení ekosystému lesa, takže muselo dojít k odtěžení velkého množství poškozených porostů. V roce1968 byla na území Jizerských hor vyhlášena chráněná krajinná oblast o rozloze 368 km2. V jejím rámci bylo ustanoveno několik desítek maloplošných chráněných území, jejichž celková plocha dosahuje téměř 20 km2. Vstup na tato místa je možný pouze po turisticky značených cestách; některými vedou naučné stezky s informačními panely poskytujícími podrobné informace o chráněném území. Roku 1999 byla vyhlášena národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, jejíž plocha přesahuje 30 km2.

Pokračovat na článek


Návštěva Solné Jeskyně

O blahodárných účincích solné jeskyně jste možná už něco zaslechla. Pokud váháte, jestli tento nový model relaxace navštívíte se svým miminkem, pak vás bude asi zajímat, jak to v takové městské jeskyni vlastně chodí a proč by měla být pro vás i vaše dítě přínosem. Naše reportérka Veronika Valentová se vydala do Solné jeskyně v Trojské ulici v Praze 8.Důvody, proč jít s miminkem do solné jeskyněNa prvním místě je samozřejmě léčivá sůl, která obsahuje blahodárné prvky jak pro vaše miminko, tak i pro vás. Můžete odpočívat, relaxovat, ale jako velké plus vidím i seznámení s ostatními maminkami, se kterými se podělíte o zkušenosti se solnou jeskyní, s nemocemi i s běžným životem po boku miminek. Ta zde zase přicházejí do kontaktu s ostatními dětmi, hrají si, smějí se a je jim spolu dobře.Léčivá sůl, která pomáhá     V solné jeskyni, kde si budete hrát s vaším miminkem, je sůl výhradně z Mrtvého moře. Proto obsahuje velké procento zdraví prospěšných prvků. Mezi ně patří například hořčík, vápník, draslík nebo sodík. Proto pokud vaše miminko trpí astmatem, kožními chorobami (atopickým ekzém nebo lupénkou) nebo má problémy s imunitou, je návštěva solné jeskyně skvělým způsobem, jak zmírnit jeho zdravotní potíže. Co si vzít s sebou do solné jeskyně?    Základem je pohodlné oblečení jak pro vás, tak i pro vaše miminko. Nejlepší je bavlněné oblečení. Do jeskyně vám stačí krátký rukáv nebo lehká mikina, protože je zde stabilní teplota kolem 23 stupňů Celsia. Přebytečné věci jako jsou boty či kabelka si odložíte ve skříňkách, které jsou k dispozici zdarma, stejně jako návleky na nohy, které vám budou nabídnuty personálem solné jeskyně. Hračky pro děti z domova brát nemusíte. Ty najdete na místě.Jak to chodí v solné jeskyni   Po odložení svršků do šatních skříněk budete vyzvána, abyste s miminkem přešla do solné jeskyně. Zde máte dvě možnosti - můžete si s vaším miminkem sednout na vyhřívanou podlahu, kde budete vy i vaše dítě v přímém kontaktu s minerály, nebo si můžete sednout do pohodlného křesla a relaxovat (pokud je již vaše miminko starší a bude si hrát s ostatními dětmi). Po celou 45 minutovou kúru budete společně poslouchat dětské písničky. Světla v jeskyni budou rozsvícená, aby si děti mohly hrát. Po tři čtvrtě hodině pro vás přijde personál solné jeskyně. Jakmile všichni opustí solnou jeskyni, bude zde zapnuta germicidní lampa, která zničí všechny bakterie. Jde o zařízení, které se běžně používá i na operačních sálech.Zkušenosti maminek   Maminky, se kterými jsem strávila v jeskyni jednu „solnou kúru", se shodly na tom, že pravidelná návštěva zmírnila nebo dokonce vyléčila problémy jejich dětí. Paní Klára společně s paní Ditou zaznamenaly u svých dětí zlepšení dýchaní i pozitivní vliv při léčbě atopického ekzému. Paní Veronika dokonce přiznala, že se díky návštěvám v jeskyni (2x do týdne) její Jiřík úplně zbavil rýmy a celkově si posílil imunitu.Jaké jsou ceny?Vstupné 180 Kč budete v Trojské v Praze 8 platit pouze vy jako dospělá osoba. Vaše miminko do šesti let (nebo pokud máte dvojčátka či dvě děti do 6 let) mají vstup zadarmo.¨

Pokračovat na článek


Outdoor - život v přírodě

Outdoor - život v příroděVšeobecné informacePřístřešekNejlepší místo je ve svahu.Na vrcholu kopce nebo hory je větrno a tudíž chladno.V nejnižším místě údolí nebo v proláklině bude pravděpodobně vlhko a v noci i chladno.Pod osamoceným stromem je nebezpečí uhození blesku, nebo pád suchých větví.Vázací materiálKopřiva; suchá vlákna ze stonků; roztlučte stonky, vlákna uhlaďte rukou. Je z nich dobrá příze, provazy, oka, sítě, lana, tětivy, tkaniny.Klejicha vatočník; hedvábná vlákna v suchých stoncích.Kendyr (nejlepší na západě) hedvábná vlákna v suchých stoncích.Hloh, vrba, jilm, kořen jedle, růže; z vnitřní bílé kůry lze dělat dobré provaznické výrobky. Nejpevnější jsou když jsou mokré.Provázek můžete zhotovit rozcupováním a splétáním rostlinných vláken z vnitřní kůry některých stromů. Můžete použít lípu, jilm, bílý ořech, bílý dub, moruši, kaštan a červený a bílý cedr. Jakmile uděláte provaz, otestujte ho abyste si byli jistí, že je pro vaše účely dostatečně silný. Provaz získá na pevnosti spletením několika pramenů dohromady.Před výrobou provazů můžete udělat několik jednoduchých testů, které určí vhodnost materiálu. Nejdříve materiál natáhněte do délky, abyste zjistili jeho pevnost. Potom ho zkrucujte mezi prsty a splétejte vzájemně vlákna. Jestliže materiál odolá tomuto zacházení a neodlamuje se, uvázejte na vláknech uzel a lehce ho utáhněte. Jestli se materiál v uzlu nepoškodí, je použitelný k výrobě provazů.IzolaceNěkteré rostliny jsou zdrojem materiálu na izolaci před chladem. Bojínek je bažiná rostlina, nacházející se podél jezer, rybníků a stojatých vod řek. Jemná vlákna na vrcholech stonků vytvářejí suché chmýří se vzduchovými mezerami, které poslouží jako dobrá izolace, když je umístíte mezi dvě vrstvy materiálu. Klejicha vatočník má pylovitá semena působící jako dobrá izolace.Proti hmyzuOdpuzující prostředek proti hmyzu vyrobíte použitím vymačkané šťávy z divokého česneku nebo cibule na kůži, umístěním sassafrasového listí ve vašem úkrytu, nebo nakouřením či pomazáním se semeny bojínku s chlupatými vlákny.MiskyNa výrobu misek a hrnců použijte dřevo, kůru, nebo jiný podobný materiál. Na zhotovení dřevěných misek použijte vyhloubený kus dřeva, do kterého se vejde vaše jídlo a dostatek vody na vaření. Zavěste dřevěnou nádobu nad ohněm a vložte do vody (jídla) horké kameny. Vyjměte kameny, jakmile se ochladí a vložte nové rozpálení kameny. Postupujte tak dlouho, dokud se jídlo neuvaří. VAROVÁNÍ - Nepoužívejte kameny se vzduchovými dutinami, jako je vápenec a pískovec. Mohou při ohřívání v ohni explodovat.Tuto metodu můžete také použít s nádobami zhotovenými z kůry nebo listů. Takovéto nádoby ale budou nad vodoryskou hořet, pokud je nebudete udržovat mokré, nebo nebudete mít nízký oheň.Lžíce vidličky a nožeVidličky, nože a lžíce vyřezejte z dřeva bez obsahu pryskyřic, aby neměly pryskyřičnou pachuť, nebo nezkazily jídlo. Stromy bez pryskyřice jsou duby, břízy a jiné stromy s tvrdým dřevem. Poznámka: Nepoužívejte stromy které vylučují mízu nebo pryskyřici na kůře, nebo při řezání.Osobní soupravanůž, sekera, pila, dřevěné zápalky, troud, lékárnička, kapesní nůž, pončo, lopatka, nádoba na vodu, nádoba na vaření, spací pytel, zavírací špendlík (5 ks), náhradní oblečení, lékárničkaNůž - laponsý ručně vyráběný Leuku (čepel 18,5 cm), vhodný i pro sekání dřeva ( test ) (výrobce - Roselli, Iisakki, Marttini).Kapesní nůž - Victorinox Swiss ChampPopis: délka čepele 91 mm, 31 funkcí. Výbava: čepel velká, čepel malá, vývrtka, otvírák na konzervy, šroubovák, otvírák na láhve, šroubovák úzký, odstraňovač izolace, šídlo a děrovač, kroužek, pinzeta, párátko, nůžky, víceúčelový hák ( táhlo ), pilka na dřevo, odstraňovač šupin, uvolňovač háčku, měrka, pilník na nehty, pilník na kov, čistič nehtů, pilka na kov, šroubovák, dláto, kombinačky, řezač drátu, křížový šroubovák, lupa, pero, špendlík, mini šroubovákDýcháníPomalé a hluboké dýchání harmonizuje organizmus a prodlužuje život.Zvýšení tělesné teplotySedíte a zhluboka se nadechnete. Tak, abyste cítili, že plíce jsou úplně plné, zvedá se nám hrudník a břicho se tlačí ven. Zadržte v tomto stavu co nejdéle dech. Když už to nejde vydržet, vydechněte a znovu se nadechněte. Toto cvičení opakujte asi desetkrát. Každým zastavením dechu cítíte, jak je vám tepleji, tváře červenají, ruce i nohy jsou teplé a prokrvené. Po deseti zadrženích dechu jste celí rozehřátí, a tu najednou ucítíte zvláštní věc - ve vašem břiše vyskočila jiskřička, rozhořel se malý ohníček. Přestaňte zadržovat dech, zavřete oči a soustřeďte se na to, co se děje. Ohníček hoří a hoří. Zevnitř vás rozehřívá jako malá kamínka. Jste celí najednou strašně těžcí, ruce vám bezvládně leží v klíně a vidíme přes zavřené oči, jak plameny ohníčku hoří a rozehřívají celé vaše tělo, sami se měníte v jeden velký plamen, je vám horko, ruce i čelo máte od ohně úplně rozpálené. Tímto cvičením se můžete zahřát, jste-li v chladu a unaveni, zrychlit tep a zvýšit tělesnou teplotu až o 1 stupeň.Zvýšení tělesné teploty pomocí mudryPropleťte prsty, ale jeden palec nechejte natažený tak, aby ho obejmul palec a ukazováček druhé ruky. Tato mudra zvyšuje horko v těle, proto je dobré ji cvičit v zimě. Při delším cvičení této mudry se můžete začít potit. Ohřívá tělo a ničí kašel i chronické nachlazení. více zde ...Zvýšení tělesné teploty pomocí pranáyámyLevá nosní dírka je přiřazena měsíci a pravá slunci. Pokud ucpeme levou nosní dírku a dýcháme jen pravou, tělo se začne oteplovat, opačným způsobem se dá ochlazovat.SpánekŘíká se, že hodiny spánku před půlnocí se počítají dvojnásobně. Je to absolutně přesné. Ne protože by tyto hodiny měly nějaké magické vlastnosti, ale protože ti kdo chodí spát pozdě je přidávají k normální únavě, což podle doktorů vede k vyčerpání. Je dobré vstát ráno před 6 hodinou.KompasDo nádoby s vodou vložíme kousek lehkého předmětu (např. papír) který se udrží na hladině a na něj položíme zmagnetizovanou jehlu. Jehlu zmagnetizujeme tak, že ji šedesátkrát stejným směrem přetáhneme magnetem. Ostrý konec jehly ukazuje sever.Mýdlo - mýdlo je možno nahradit jílemVikinské mýdlo: oloupejte a rozmačkejte několik kaštanů, přidejte trochu vody, vymačkejte přebytečnou vodu, zformujte z hmoty mýdlo, nechte ho uschnout.Čištění zubůPravidelně čistěte svá ústa a zuby kartáčkem na zuby, nejméně jednou denně. Pokud nemáte kartáček na zuby, zhotovte si žvýkací dřívko. Najděte větvičku asi 20 cm dlouhou a 1 centimetr silnou. Rozžvýkejte jeden konec dřívka, aby se oddělila vlákna. Nyní s ním můžete čistit zuby. Další cestou je ovinout čistý proužek látky kolem vašich prstů a třít s ní zuby až do setření všech částic jídla. Zuby můžete také čistit malým množstvím písku, kuchyňské sody, soli, nebo mýdla. Pak vypláchněte ústa vodou, mořskou vodou, nebo čajem z vrbové kůry. Také pomůže vaší ústní hygieně čištění zubů hedvábným provázkem, nebo vláknem.Příprava potravy v příroděZáře raního slunce vyživuje celý organismus, je to jako potrava.Je možno se stát breatheriánem a žít převážne z vody, slunce a vzduchu, trvá to však dlouhou dobu, než se přeprogramuje organismus. Ze začátku je potřeba pít větší množství vody (3-4 litry denně). Doporučeno praktikovat pod odborným dohledem.NEJEDLÉ ROSTLINYNejste luskoviny, absorbují minerály z půdy a způsobují zažívací potíže. Všechny bílé a žluté bobule jsou jedovaté. Polovina červených bobulí je jedovatých. Tmavě modré a černé bobule jsou ve většině případů jedlé. Mléčná šťáva je známkou toho, že rostlina je jedovatá. Nejezte rostliny, které dráždí pokožku. Druhy s jednotlivými plody na stopce se považují za jedlé. Rostliny rostoucí v mokru, nebo ve vlhké půdě bývají chutné.Abyste se vyhnuli eventuálním jedovatým rostlinám, nedotýkejte se jakýchkoliv planých, nebo neznámých rostlin které mají:Mléčnou, nebo světlou mízu.Fazole, cibule, nebo semena uvnitř lusků (tobolek).Hořkou nebo mýdlovou chuť.Bodliny, jemné chlupy, nebo trny.Listy jako kopr, mrkev, pastinák, nebo petržel."Mandlovou" vůni dřevnatých částí a listů.Obilné klasy s růžovými, červenavými, nebo černými výrůstky.Rostliny s listy ve tvaru trojlístků.Při jedení trávy může spálit víc energie než dodá a může způsobit žaludeční nevolnost.Mnoho hodnotných, planě rostoucích rostlin obsahuje vysoké koncentrace šťavelanů, známých jako kyselina šťavelová. Štavelany vytvářejí ve vašich ústech a hrdle ostrý, pálivý pocit a poškozují ledviny. Pečení, pražení, nebo sušení tyto šťavelové krystaly obvykle zničí. Hlíza mečíku (cibulka) je známá jako "indiánský tuřín", ale můžete je jíst pouze po odstranění šťavelových krystalů pomalým pečením, nebo sušením.Nejezte houby! Účinky řady nebezpečných hub působících na centrální nervový systém se mohou objevit i po několika dnech a to je již pozdě na odvrácení účinků jedu.JEDLÉ ROSTLINYJídlo z vnitřní kůry stromůLze připravit z kůry břízy, osiky, topolu, většiny borovic, kluzkého jilmu, topolu amerického, vrby a javoru červeného, je dobrá syrová, vařená, a poslouží na přípravu čaje. Skladujte do zásoby nasušené proužky kůry.MízaVelmi výživná je třešeň, javor, osika, bříza, ořech bílý (hikora) pouze s jejich mízou můžete přežít po dobu mnoha týdnů. Pijte jí syrovou: Nařízněte díru do vnitřní kůry a za 24 hodin získáte až 8 litrů mízy. Mízu můžete pít slámkou i ve spaní. Zářez po použití zakolíkujte dřívkem.BoroviceHledejte semena a kořeny které jsou bohaté na tuk a proteiny a mějte je první na seznamu rostlin pro přežití.Všechna semena v šiškách jsou bohatá na tuk a proteinyČerstvé jehličí jehličnatých stromů svařte na čaj, má vysoký obsah vitamínu C.Žaludy, ořechy, pekanové ořechy, kaštanyZe všech jsou dobrá syrová a pečená jídla. Pokud jsou hořké, vyluhujte (rozemelte je a namočte) kyselinu tříselnou (tanin). Vyvarujte se semen koňského kaštanu.Koření - Řebříček (listy), Šalvěj (listy), Mateřídouška (listy a květy), Jalovec (bobule), Popenec (celá rostlina), Kmín (plody), Šťovík (listy)Smažené jídla - Bez černý (květy)Saláty - Pampeliška (listy), Polníček, Ptačinec (pouze listy), Sedmikráska (listy), Šťovík (listy), Řeřišnice (listy), Čekanka (listy)Zelenina - Podběl (listy), Chmel (mladé výhonky), Orobinec (květy), Merlík (listy, mladé výhonky) Kopřiva žahavka (listy), Šťovík (listy), Pupava (lůžko květu)Pomazánky - Plod malin, jahod, borůvek, brusnic, klikvy, dřínu, bezu černého, jeřabin, ptáčniceSladkosti - Puškvorec (kořen), Jitrocel (listy)Čaje - Třezalka (listy a nať), maliny, jahody, borůvky (mladé listí), máta (listy) mateřídouška (celá rostlina), lípový květ, bez černý (květy), heřmánek, řebříček, zeměžluč, lišejník islandský, šípky (plody).Trvanlivost potravin pšenice - neomezeně při teplotách pod 15 °C; mléko v prášku - 2 roky; med - neomezeně; sůl - neomezeně pokud je naprosto suchá; oves - neomezeně; stolní olej- 2 roky maximálně v chladnu a temnuPříprava rostlinné stravyAčkoliv některé rostliny, nebo části rostlin jsou jedlé syrové, jiné musíte vařit aby byly jedlé, nebo chutné. Jedlé rostliny, nebo jídlo z nich vás bude zásobovat nezbytnými živinami, zatímco chutné plody vás budou přímo vybízet k snězení. Mnoho z planě rostoucích rostlin jsou jedlé, ale špatně stravitelné. Skvělým nápadem je učit se rozpoznat, připravovat a jíst přírodní plodiny.Metody užívané ke zlepšení chuti rostlinného jídla zahrnují namáčení, vaření, pečení, smažení, nebo vyluhování rostlin. Loužení se provádí rozdrcením potraviny (například žaludů), umístěním drti do cedníku a několikerým přelitím vařící vodou, nebo ponořením drti do tekoucí vody.Listy, stébla a pupeny vařte tak dlouho, dokud nezměknou. Je-li to potřebné, vyměňujte vodu a tím se odstraní všechna hořkost.Vařte, pečte, nebo pražte hlízy a kořeny. Sušení pomáhá odstranit leptavé šťovany z některých kořenů rostlinného druhu áronovitých.Bude-li to nezbytné, vylouhujte žaludy ve vodě ve vodě abyste odstranili hořké látky. Některé ořechy, jako například kaštany jsou dobré syrové, ale lépe chutnají pečené.Můžete jíst mnoho syrových zrn a semen, do té doby než dozrají. Když ztvrdnou, nebo jsou suchá, můžete je vařit, namlít je do jídla, nebo z nich udělat mouku.Šťáva z řady stromů, jako jsou např. javory, břízy, vlašské ořechy a smokvoně, obsahuje cukr. Tyto šťávy můžete svařovat na sirup ke slazení. Na jeden litr javorového sirupu potřebujete asi 35 litrů javorové šťávy.Jedlé rostliny mírného pásmaAmaranth (Amaranthus retrof/exus a jiné druhy)Maranta třtinová (druhy Sagittaria)Chřest (Asparagus officinalis)!Beechnut! (druhy Fagus)Ostružina (druhy Rubus)Borůvka (druhy Vaccinium)Lopuch (Arctium lappa)Bojínek (druhy Typha)Kaštan (druhy Castanea)Čekanka (Cichoriurn intybus)Šáchor (Cyperus esculentus)Smetánka lékařská (Taraxacum officinale)Bohyška (Hemerocallis fulva)Kopřiva (druhy Utica)Dub (druhy Quercus)Tomel (Diospyros virginiana)Jitrocel (druhy Plantago)!Pokeweed! (Phytolacca americana)Kaktus Opuncie (druhy Opuntia)Šrucha zelná (Portulaca oleracea)Sassafras (Sassafras albidum)!Sheep sorrel! (Rumex acetosella)Jahoda (druhy Fragaria)Bodlák obecný (pcháč) (druhy Cirsium)Stulík a lotos (Nuphar, Nelumbo a ostatní druhy)Planá cibule a česnek (druhy Allium)Šípková růže (druhy Rosa)Šťavel (Šťovík) (druhy Oxalis)

Pokračovat na článek


Jak si vybrat leteckou společnost?

Rozhodování o tom, se kterou společností (a tím pádem i kudy)letět, je složité a závisí hodně i na osobních preferencích.Kritériem, které leží na srdci všem nejvíce, je bezpečnost. Proto určitě nepoletíte se společností, o které byste věděli, že je na černé listině, přestože její ceny mohou být (a často jsou)bezkonkurenčně nejlepší. Kritérií, která je dobré vzít v úvahu při rozhodování o tom, s kým poletíte, je řada.Ta hlavní, která by vám měla při volbě dopravce alespoňproběhnout hlavou, jsou následující:BezpečnostVšichni samozřejmě chceme letět co nejspolehlivěji. I když jeletecká doprava statisticky vysoce bezpečná, existují mezi jednotlivými společnostmi poměrně znatelné rozdíly v bezpečnostijejich provozu. Rozdíly vyplývají z řady příčin – například kvalita výběru a výcviku pilotů, kvalita údržby letadel, kvalita a dodržování předpisů země, ve které je společnost registrovaná,tradice dané letecké společnosti, dostatek finančních prostředků.K tomu, aby cestující měli jasné vodítko, byly sestaveny takzvané „černé seznamy“ (black list) společností, které mají zákaz letů v letovém prostoru nad Evropskou unií nebo USA nebo obojí.Každý z nich je sestaven na jiném podkladě. Seznam EU vychází ze statistik nehod, postupů a provozní historie jednotlivých leteckýchspolečností. Seznam USA vychází z hodnocení kvality regulatorníhodohledu v zemích registrace společnosti. Seznam USA je tak o hodně přísnější, protože se dotýká mnohem většího počtu společností.Aktuální přehledy můžete najít na www.1001crash.com a černý seznam EU v  češtině naleznete nawww.ec.europa.eu/transport/air-ban. Zajímavé je také podívat se nahodnocení jednotlivých leteckých společností, které je velmi podrobně uspořádáno na www.airlinequality.com.Jednoduchým ukazatelem historie bezpečnosti letecké společnostije počet nehod na jeden milion letů. U dobrých leteckýchspolečností se pohybuje na hodnotách mezi 0,3 a 1. U problematických společností až na hodnotách 5–10. Z toho také jednoduše vidíte, že u některých společností je pravdě podobnost nehody až 30 x vyšší než u jiných. Je sice stále velmi malá – připočtu 10 nehod z milionu letů je to jen 1 : 100 000, ale logicky tou každého vyvolá úvahy.Pokud chcete o této problematice vědět více, můžete se podívat také na www.airsafe.com.CenaDruhým hlavním kritériem při rozhodování kudy a s kým (míněnaletecká společnost, ne výběr partnera nebo partnerky) je obvykle cena. Zjistit a porovnat dnes skutečnou cenu letecké přepravy neníjednoduché. Porovnávat můžeme jen pro stejná data cesty a při zahrnutí všech tax a poplatků tak, abychom dostali celkovou cenu.Jak letecké společnosti, tak řada agentur a internetových portálů používá při prezentování cen za přepravu částečně klamavoureklamu v tom smyslu, že uvádí cenu jen za přepravu a ignoruje existenci letištních poplatků, různých tax, palivových,bezpečnostních, rozvojových a jiných příplatků, které mohou cenu letenky zvýšit i několikanásobně.Porovnávejte tedy vždy pouze ceny zahrnující vše, včetně poplatků za přepravu zavazadel (pokud tyto poplatky společnost účtuje a vy zavazadla odvézt musíte). Dalším trikem, obvykle kombinovaným s tím prvním, je prezentace nejnižších existujících cen. Když se takto letecká společnost prezentuje, znamená to, že ukazuje svou nejnižší existující cenu bez ohledu na to, kolik místje za ni nabízeno, a zda jsou tato místa vůbec ještě k dispozici.Zajímavou nabídku jsem našel na stránkách jedné cestovní kanceláře v Praze, která s velkou reklamou nabízela cestu do NewYorku a zpět za 3450 Kč. Jestliže jste však takovouto rezervacichtěli vytvořit, zjistili jste, že během tří měsíců, kdy tato nabídka platila, nebylo ani jeden den možné najít jediné místo. Zda tedy taková nabídka vůbec někdy reálně existovala, nebo se jednalo jen o způsob, jak přilákat zákazníky na webové stránky, mi není jasné.Při hledání opravdu nejnižší ceny musíte použít stejné datum nebo rozpětí dnů, ve kterých chcete/musíte cestovat, a pro tyto dny hledat prostřednictvím agentury nebo portálu cenově nejvýhodnější areálnou (místa opravdu lze rezervovat) nabídku. Pokud vám na termínu tolik nezáleží, je dnes obvykle možné zjistit, jaká nejnižší cena je na dané letecké společnosti ještě k dispozicinapř. v určitý měsíc nebo v rozmezí určitého počtu dnů od optimálního data cesty.Při snaze najít nejnižší cenu platí obecné pravidlo jak proklasické, tak pro nízkonákladové dopravce – čím dříve kupujete, tím levnější letenky můžete obvykle najít. Pro získání letenky zanejlepší cenu mohu tedy doporučit následující zásady:Letenky kupujte raději s předstihem. To platí zejména pro období zvýšené poptávky, jako jsou školní prázdniny v místě odletu nebo cílové destinaci, svátky využívané k cestování na některé zobou stran vaší cesty nebo velká atraktivní sportovní utkání či soutěže.Větší pružnost v termínech vašich letů vám umožní najít nižší cenu.Při letech do míst s více letišti (Londýn, Paříž, řada měst vUSA) prověřte spoje i do menších, někdy i lépe umístěných letišť.Ceny jsou velmi často podstatně nižší než lety na letiště hlavní. V Evropě toto platí například v Paříži (letiště Orly je blíže městu než letiště Charles de Gaulle). V USA je to například Dallas, kde letiště Love Field je mnohem lépe umístěno a lety na něj jsou obvykle podstatně levnější než na velké letiště Dallas – FortWorth. Pro zajímavost – letiště Love Field v Dallasu si vybral pro své přistání i prezident Kennedy při své osudové poslední cestě doTexasu.V případech, že se obáváte nutnosti změnit datum nebo směrování letu, kupte si letenku za tarif, který změnu data letu dovolujenebo u něhož není poplatek za změnu prohibitivně vysoký. Nejnižší tarify takové možnosti obvykle vůbec neumožňují a vy můžete přijíto celou cenu letenky.Před odletem si na webových stránkách nebo u vaší agentury ještě můžete prověřit, zda nebyly zvýšeny nebo zavedeny nové poplatky, které by znamenaly, že je před nástupem cesty, napříkladna letišti, musíte ještě doplatit. Je dobré o tom vědět a připravit se.Finanční stabilitafinanční stabilita – poté, co asi 280 000 cestujících s letenkami SkyEurope zůstalo v létě 2009 bez naděje někam letět nebo se jen bez problémů vrátit domů, bude otázka stability dopravce blízká i srdcím českých a slovenských cestovatelů.Když si tedy kupujete letenky s větším předstihem, věnujte pozornost i zprávám o finanční stabilitě společnosti, se kterou chcete letět. Letecké společnosti nemají dosud žádné povinnépojištění cestujících pro případ bankrotu, jaké musejí mít cestovní kanceláře. Je tomu tak asi proto, že dříve měly letecké společnosti poměrně velký vlastní majetek, a tak se předpokládala jejichschopnost kompenzovat své cestující v případě, že jim nebudou mociposkytnout přepravu.Zákonná náprava se v  této věci snad chystá, ale jejípřijetí bude určitě ještě chvíli trvat. V dnešní době nemají letecké společnosti často téměř žádný nebo dokonce záporný majetek,protože letadla mají na leasing, budovy pronajaté, většinu služeb nasmlouvaných od třetích dodavatelů a provoz často financují bankovními úvěry. Vědět, že alespoň v době nákupu letenky se „naše“letecká společnost jeví finančně zdravě, je proto uklidňující.Věrnostní programPrvní známý věrnostní program (FFP – Frequent Flyer Programme) voblasti letecké dopravy zavedla roku 1980 letecká společnost American Airlines pod názvem AAdvantage. Jednalo se o reakci naderegulaci letecké dopravy v USA, která vytvořila plnou konkurenci leteckých společností. Společnosti musely začít hledat způsoby jaksi udržet své zákazníky, a tak logickým hlavním cílem AAdvantagebylo připoutat je k  využívání služeb právě AmericanAirlines.Ostatní společnosti postupně následovaly, a tak je dnes k dispozici nespočet programů nabízených téměř všemi klasickými dopravci. Ke zvýšení atraktivnosti těchto programů rozšiřují letecké společnosti i množství partnerů, jejichž služby jsou také propagovány a za jejichž využívání jsou členové daného programu odměňováni.Jedná se například o určité kreditní karty, kdy za každou korunu, dolar či euro, které přes tuto kartu zaplatíte, můžete dostat body nebo míle na vaše konto u věrnostního programu vaší letecké společnosti. Podobně je to např. při zaplacení předplatnéhona partnerské časopisy, využití partnerských hotelů nebo půjčoven aut.Někteří dopravci už FFP vyčlenili jako samostatnou jednotku,která pro ně generuje nezanedbatelné tržby právě tím, že prodávájejich míle či body partnerům, kteří jimi pak odměňují své klienty.Prakticky při každém letu je vám nabízena možnost stát se členemFFP společnosti, na jejímž letadle právě sedíte. Jestli rádi ve své peněžence nosíte zářivé plastové kartičky, pak máte skvělou příležitost získat další.Pokud se ale chcete stát členy s  tím, abyste mohli opravdu nějaké odměny dostat, rozhodněte se pro program, který vám to opravdu umožní. Musíte tedy zvážit, zda je pro vás praktické využívat danou leteckou společnost (nebo alianci) dostatečně často,abyste si naspořili dost bodů/mílí k výměně za něco zajímavého (let zdarma, možnost využití salonku pro byznys třídu, povýšení cestovnítřídy – upgrade – například z ekonomické do byznys třídy na dálkovém letu). Do této úvahy byste měli zahrnout i informaci o tom, zda daná letecká společnost vaše bonusy po určité době(obvykle 18 nebo 24 měsíců) zruší nebo vám zůstávají po neomezenou dobu.Když je totiž při nevyužívání po nějaké době automaticky zruší,pak při řídkém využívání této společnosti nemusíte na žádnou odměnu vlastně nikdy dosáhnout. Jinou úvahou je, jak praktické je pro vás využívání bonusu určité společnosti – pokud se totiž jedná o společnost s domovským letištěm v cizí zemi, pak využití bonusu najiné lince než té spojující jeho sídlo s vaším bydlištěm je nepraktické.Být členem FFP například Cyprus Airways a bydlet v Praze znamená, že můžete letět jen na Kypr nebo jen přes Kypr dále. Tato nevýhoda je ale samozřejmě značně snížena, když se jedná o programy společností, které jsou členy některé z velkých aliancí (OneWorld,Star Aliance, Sky Team). Bonus získaný u jedné alianční společnostimůžete využít na letech i ostatních členů aliance. Je samozřejmé,že cestovatelé, kteří létají dostatečně často a zvláště za vyšší ceny byznys třídy, mohou být členy více programů, a zajistit si tak odměnu za téměř každý let a mentální svobodu volby letecké společnosti.Některé společnosti neumožňují vybírání bonusových letenek vždya na všech letech. Existují totiž období, kdy na vytížených linkáchnemůžete na bonusovou letenku letět buď vůbec, nebo je tam kdispozici jen pár sedadel, o která se musíte poprat s jinými členyFFP. Můžete tak mít hodně bodů/mílí, chuť letět do určitého místa,ale dopravce vám řekne, že musíte buď změnit datum (obvykle namimosezonní období), nebo destinaci (obvykle na méně atraktivnímísta).Při vstupu do kteréhokoliv programu musíte také počítat s tím,že ztratíte zase trochu ze svého soukromí. Už jste si možná zvykli,že se toho o vás hodně ví. Kde jste a co děláte, se dá lehcezjistit přes vaše kreditní karty, mobilní telefon nebo pomocí videokamer dnes všude umístěných.Účast ve věrnostním programu tak jen rozšiřuje počet databází,ve kterých se dá váš pohyb, vaše preference, cestovní zvyky aosobní údaje zaznamenávat, analyzovat, vyhodnocovat a na jejichžzákladě se vás pak letecké společnosti či jejich FFP partneři snažízískat pro další utrácení. Jestli vám tento další průnik do soukromí nevadí, pak už nic nebrání tomu, abyste si tu pro vásnejvhodnější leteckou společnost a její program vybrali.Věrnostní program je pak pro mnoho cestovatelů velmi důležitým rozhodovacím kritériem. Rozhodování o dopravcích použitých proslužební cesty je věrnostními programy ovlivňováno do zvláštěvysoké míry, protože služební cestovatelé chtějí radost z leteckéhopřemísťování na velké vzdálenosti přenést i do svého soukromého života a poskytnout ji také svým rodinám.Mnoho cestovatelů je tak při volbě dopravce na svou cestu ochotno zapomenout na ostatní kritéria včetně ceny (u služebních cest) a volit takového dopravce, který je pro ně z pohledu možností věrnostního programu nejvýhodnější. Někteří služební cestující jsou proto ochotni letět například do Londýna až 7 hodin s přestupem,aby získali body na FFP u společnosti, se kterou chtějí pak letětna dovolenou.Méně známým programem je program cílený na firmy kupující letenky na služební cesty svých zaměstnanců. Sofistikované společ-nosti přišly na to, že je potřeba odměňovat nejen cestovatele, ale také toho, kdo jejich cesty platí – jejich zaměstnavatele. Vznikl tedy ještě jeden druh věrnostního programu nazývaný FBP – Frequent Buyer Programme, který firmám nabízí především slevy z objemu letenek koupených od té které společnosti.Služební cestující mohou být ve své volbě proto také vedení vnitřními předpisy jejich firmy, jejichž cílem je minimalizovatnáklady firmy na služební cesty.Pohodlí cestyPohodlí cesty neznamená pouze kvalitu sedadel v letadle. Skládá se z mnoha aspektů, které by měl cestující vzít v úvahu. Rozhodněje třeba mít na paměti, že cesta začíná již odjezdem na letiště a zároveň končí teprve cestou z koncového letiště do vašeho cílového místa. Výběr letišť je poměrně omezený, a tak naprostá většina odletů/příletů z/do Česka je směrována na/z letiště Praha Ruzyně.Širší volbu ale už nabízejí větší evropská města. Také když bydlíte v  oblastech, odkud se lépe dostanete např. do Drážďan,Norimberka, Krakova, Vídně nebo Lince a tato letiště nabízejí přepravu do vámi vybraného místa, je určitě dobré tyto možnosti dosvého výběru zahrnout.Vlastnosti letiště jsou pak ale poměrně zásadně důležité při přestupech. Poslat například přes Londýn Heathrow babičku, která nemluví anglicky a letí za vnoučaty do USA, by mohlo znamenat, že tam nejen nedoletí, ale že už ji nikdy nenajdete. Pokud ji máte rádi, myslete na její situaci již při nákupu letenky.Kvalita letišť pro přestup se velmi zásadním způsobem liší. Pro přestup vás určitě zajímají pěší vzdálenosti, které musíte překonávat, dostupnost a kvalita toalet, klimatizace letiště,možnost najít místo k sezení či spaní, možnost připojení počítače do elektrické sítě, připojení na internet, možnost se vysprchovatnebo kapacita transferových přepážek.Pokud jste stejnou cestu absolvovali již dříve, víte už, do čeho chcete, nebo nechcete jít. Při úvahách o tom, jaké letiště vybrat,je dobré si uvědomit následující:Velikost letiště– právě velká letiště se vám zdají při krátkém přestupním čase ještě třikrát větší. Můžete běhat jako liška a nemít příruční zavazadlo, ale nekompromisně vás mohou a také asi opravdu zdrží(mimo další zpomalovací možnosti) např. na letištích Paříž –Charles de Gaulle a Heathrow přestupy na linky, které odlétají z jiných terminálů, než je váš přílet.Jsou to bezpečnostní kontroly a nutnost použít u některých kombinací terminálů letištní autobus. Ve vaší frontě nabezpečnostní kontrolu se navíc určitě objeví někdo, koho budou prohlížet velmi zdlouhavě (pokud to nebudete ovšem vy sami) nebo si bezpečnostní agenti budou zrovna předávat službu.Při cestě letištním autobusem např. na letiště Charles de Gaullese můžete spolehnout, že vaše výstupní místo bude na složité cestě autobusu po letišti určitě poslední, a tak budete 20 minut cesty jen přerývaně dýchat vzrušením, jestli svůj odlet stihnete. Možná se vám podaří letadlo stihnout a vy budete mít zase o příběh navíc.Na pohodlí a příjemnosti cesty to ale nepřidá. Rozhodně si natěchto letištích ponechte dostatek času a přileťte třeba o let dříve, abyste přestup zvládli v klidu.Další obvyklé problémy velkých letišťZácpy při příjezdu na letiště – už jste se někdy snažili stihnout autem ranní odlet z Londýna Heathrow do Prahy?Dlouhé čekací doby při odbavení – těm se můžete nyní již často vyhnout, když se odbavíte přes internet.Dlouhé čekací doby u bezpečnostní kontroly – tak s tímhle většinou nic neuděláte. Zběsilé vykřikování, že vám za chvíli letí letadlo, nikoho nedojme. Některá letiště, jako například Praha nebo Londýn Heathrow, ale nabízejí přednostní odbavení Fast Track procestující v byznys třídě nebo za příplatek. Je dobré také vědět, že Murphyho zákony jsou platné všude, což u bezpečnostní kontroly,odbavení i pasové kontroly znamená, že vždy stojíte ve frontě,která je nejpomalejší. S tím se prostě nedá nic dělat a ani přebíhání z jedné fronty do druhé to obvykle nevyřeší.Velké vzdálenosti jak od odbavovací přepážky k letadlu, tak zejména při přestupu mezi různými spoji. Nevěříte-li, zkuste si přestup mezi terminály na letišti Paříž Charles de Gaulle nebo na Heathrow.Častá zpoždění – některá letiště jsou prostě přehlcená, protojsou zpoždění častější než jinde – Heathrow v Londýně je opět dobrý příklad letiště, kde byste si měli nechat hodně času na přestup,abyste i s častým hodinovým zpožděním na příletu svůj odlet stihli.Komplikovanost nástupů, přestupů, vyzvedávání zavazadel, místní přepravy, která může být pro nezkušené, méně mobilní či jazykově nevybavené cestovatele velmi stresující.Statistika zpoždění– podle toho, zda letiště leží v blízkosti hlavních leteckých tras, zda je používáno více velkými společnostmi pro přestup mezi jejich linkami, zda má jen jednu nebo více přistávacích drah, nebo zdalších důvodů má letiště tendenci k větším či menším zpožděním.Pro mnoho letišť najdete podrobné informace o průměrných i aktuálních zpožděních na www.flightstats.com.Při rozhodování se můžete řídit jednoduchou úvahou, že velká letiště mívají větší tendenci ke zpožděním, a to zejména ve špičkových časech, tedy v letní sezoně, v pracovní dny ráno a večer. Jestli na své cestě musíte některé z velkých letišť použít jako přestupní, dejte si na přestup určitě více času, než je obvykle povolená minimální doba přestupu, a leťte dřívějším přípojem. Vaše šance, že návazný spoj stihnete jak vy, tak vaše zavazadlo, se tím zásadně zvýší.V případě, že není dřívější přípoj k dispozici a vy máte napřestup jen hodinu, zvažte také možnost večerního příletu a přenocování v letištním hotelu nebo prostě volbu jiného spojení.Možnost návazného spojení– když je cíl vaší cesty nebo letiště pro návazný let v rozumné vzdálenosti od letiště příletu, není třeba si lámat hlavu. Jestli ale musíte použít k další cestě letecký spoj z jiného letiště,prověřte si, zda jej můžete stihnout. Přiletět do Londýna sice levně, ale na letiště Londýn Luton a věřit, že za 3 hodiny můžete pokračovat z letiště Heathrow, není dobrá alternativa.Pohodlnost čekacích prostor a vybavení– pro přílet vás na koncovém letišti zajímají možná jen nejbližší toalety a zavazadlový pás. Pro odlet nebo přestup,zvláště když je delší a vy máte možnost volby, je dobré vybrat letiště, které nabízí dostatek míst k sezení, cenově dostupné občerstvení, internetové připojení, elektrické zástrčky, možnost osobní hygieny a další dle vašich potřeb. V případě, že je váš pobyt delší nebo trvá přes noc, bude určitě zajímavé si zjistit možnost přenocování.Pro hotelové přenocování je nejlepší se podívat na webové stránky letiště a v případě, že z jakýchkoliv důvodů chcete nebo musíte strávit noc v letištních prostorách, podívejte se na podmínky pro přenocování na jednotlivých letištích navwww.sleepinairports.com.Dopravní dostupnost města– jelikož nízkonákladoví dopravci mají tendenci využívat menší,druhotná, levnější letiště, je třeba vždy prověřit možnosti a ceny pozemní přepravy. Opět je dobré jít na webové stránky letiště a najít si nejlepší spojení s městem. Čas potřebný pro přepravu do cíle i cena za ni zaplacená by vám případně mohly radost z levné letenky pokazit. Je vždy příjemné vědět, jak se po příletu dostanete do vybraného cílového místa. Nejlepší je využít interneta letištní webové stránky. Pro ranní odlety je někdy mnohem vhodnější strávit poslední noc v hotelu u letiště – i vlastní cesta se tak může stát hezkým zážitkem. Webovou adresu letiště můžete najít například na www.atlasnavigator.com.Na většině letišť- zejména v Evropě, je občerstvení a jídlo předražené. Raději se před odletem najezte v příjemné restauraci mimo letiště nebo si občerstvení kupte ještě ve městě. Mějte však stále na paměti, že doletadla si nesmíte brát nápoje zakoupené před bezpečnostní kontrolou ani potraviny obsahující tekutiny.Mezi další kritéria mohou dle vašich specifických požadavkůpatřit ještě například:Dostupnost doplňkových služeb jako například pronájem vozuMožnost a podmínky parkování Další, odpovídající vašim vlastním potřebám a očekávánímPro doplnění vlastního přehledu o kvalitě letišť, která přicházejí v  úvahu pro vaši cestu, se můžete podívat také nawww.airlinequality.com.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Země

Vikcenz Priessnitz - Jeseník

Kdo by neznal slavné Priessnitzovy obklady a sám je někdy nevyzkoušel – studený vlhký zábal překrytý suchou látkou mírní bolest a snižuje teplotu. Tento vynález se běžně používá, ale kolik toho víme o jeho vynálezci? Dnes téměř zapomenutý „génius studené vody“ vymyslel kromě zábalů i další léčebné metody, které byly popsány ve stovkách knih, a podle jeho vzoru vznikaly po celé Evropě desítky vodoléčebných lázní. Jako prvnímu se mu totiž podařilo znovuobjevit blahodárné účinky přírody a úpravami životosprávy přimět své pacienty ke zdravějšímu způsobu života. Za bližším poznáním metod tohoto svérázného léčitele se můžete vydat do Jeseníku a navštívit lázně i jeho rodný dům s expozicí. Krajina jesenického podhůří lákala kdysi nové osadníky nejen svou malebností, ale i výhodnou polohou na pomezí Moravy a Slezska. V 2. polovině 13. století zde vznikla při soutoku horských říček malá ves Frývaldov, dnešní Jeseník. V krajině pokryté nepropustným porostem využili osadníci k vybudování svých příbytků rozlehlá štěrkoviště při soutoku a z německého frei vom Walde („odlesněné místo“) vznikl počeštěním název Frývaldov. Hlavním zdrojem obživy jeho obyvatel byla v té době těžba rud, které se zpracovávaly ve zdejších stoupách a hamrech poháněných vodou. Frývaldovské železné výrobky se po celé Evropě považovaly za velmi kvalitní a prodávaly se až do Anglie. V 16. století však byly přírodní zdroje vyčerpány a obyvatelé města si museli začít vydělávat méně výnosným plátenictvím. Frývaldov získal řemeslnický ráz a nové slávy se dočkal až v 1. polovině 19. století právě díky Vincenzi Priessnitzovi, který v blízkém Gräfenbergu vybudoval své lázně. Vincenz Priessnitz se narodil roku 1799 jako šesté dítě v rodině chudého chalupníka a již od 12 let se musel starat o hospodářství, neboť jeho otec oslepl. Vincenzovi zbývalo jen málo času na školu; celé dny trávil v přírodě při pastvě dobytka a při tom se naučil mnoho o přírodních jevech. Jednou údajně pozoroval srnce, jak si vyléčil poraněnou nohu koupelemi v lesní studánce, a to byl podle pověsti počátek Priessnitzových metod, jejichž účinnost si mohl brzy vyzkoušet i na sobě. V 16 letech ho totiž vážně poranil koňský povoz, a přestože přivolaný ranhojič prohlásil zranění za nevyléčitelné, Priessnitz se dokázal sám vykurýrovat. Brzy za ním začali přicházet nemocní z okolí a gräfenberský léčitel se pokoušel uzdravovat nejrůznější nemoci a úrazy. Základem jeho léčebných metod, dnes již považovaných za prověřené a bezesporu účinné, byla i nadále představa o hojivých účincích studené vody. Roku 1822 Priessnitz nechal na místě svého dřevěného domu vystavět kamennou budovu s prostorami určenými pro léčení, a tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. Co na tom, že koupel pacientů se tehdy odehrávala v neckách a vodu dodával obyčejný domácí pramen! Priessnitzovy metody se proslavily svou účinností a jednoduchostí. Kromě studených obkladů, mokrých zábalů, lázní, sprch a omývání postižených míst k nim patřila i potní kúra, po níž se pacient ponořil do kádě se studenou vodou. Významnou roli hrála i pracovní terapie, například v podobě odklízení sněhu či řezání dřeva, procházky na čerstvém vzduchu, ale i pravidelná životospráva a dostatek spánku. Pobyt ve zdejších lázních se stal módní záležitostí a do Gräfenbergu začali jezdit šlechtici a slavné osobnosti z celé Evropy. Někteří návštěvníci byli překvapeni skutečnou podobou ozdravných metod a léčbu vzdali, neboť koupele ve vodě chladné 8 až 15 °C se jim zdály poněkud drastické. I přes řadu příznivců z celé Evropy musel Vincenz Priessnitz zpočátku bojovat s řadou nepřátel a závistivců, zejména lékařů, kteří rozpoutali proti laickému a „nevědeckému“ způsobu léčení nenávistnou kampaň v podobě pomlouvačných dopisů a žalob. Roku 1829 byl Priessnitz dokonce odsouzen ke čtyřtýdennímu žaláři za podvodné léčení, ovšem rozsudek byl pro nedostatek důkazů zrušen. Nepříjemná situace se nakonec vyřešila díky zásahu württemberské vlády, která se rozhodla zřídit na svém území ústav podobného typu. Obrátila se na císařský dvůr s dotazem, zda se nejedná o nějaké šarlatánství, a Gräfenberg navštívila císařská komise složená z předních lékařů. Její členové museli po osmidenním pobytu konstatovat, že metody slezského léčitele jsou sice svérázné, ale účinné. Díky závěru komise získal Vincenz Priessnitz konečně roku 1838 oficiální povolení k provozu lázní. Zahájil výstavbu nového léčebného domu a již následujícího roku lázně navštívilo přes 1 500 pacientů, včetně 120 lékařů, kteří zde studovali vodoléčebné metody. Ještě za svého života se Vincenz Priessnitz dočkal poct ze strany svých pacientů i císařského dvora. Pacienti z Uher mu dokonce nechali na lázeňské promenádě postavit bronzový pomník lva, symbol vítězství vodoléčby, jehož autorem byl mnichovský sochař Ludwig von Schwanthaler. Rakouský císař mu udělil Zlatou občanskou záslužnou medaili I. třídy, nejvyšší vyznamenání pro civilní osobu, které před ním nikdo v rakouském Slezsku neobdržel. Jméno léčitele bylo tak známé, že mu byl z Ameriky doručen i dopis s jednoduchou adresou „Vincenz Priessnitz, Europe“. Po jeho smrti roku 1851 lázně vedl lékař Josef Schindler. Původní Priessnitzovy metody byly v té době už doplňovány poznatky moderní medicíny. V 1. polovině 20. století se zde léčily zejména různé neurózy a do lázní přijížděli bohatí klienti z Evropy a Severní Ameriky. Od roku 1989 jsou lázně akciovou společností. Vincenz Priessnitz je pochován v parku poblíž lázní, které kdysi založil. Sláva jeho jména však, bohužel, zůstala v povědomí veřejnosti jen v podobě názvu obecně známého zapařovacího obkladu, jímž si ulevujeme při angíně či bolestech v krku. Priessnitz byl skromný a zastával princip individuálního přístupu k pacientům. Říkal, že „co platí dnes, nemusí platit zítra“, a o svých zkušenostech odmítal napsat knihu, která by věhlas originálních vodoléčebných metod šířila i po jeho smrti. Více než o slávu se staral o své pacienty, kterým denně osobně určoval pokračování terapie. Dnes by své lázně, které již patří pod město Jeseník, asi nepoznal. Za více než 150 let od Priessnitzovy smrti došlo k rozšíření a modernizaci areálu, i když si ponechal své původní zaměření. Zatímco jiné lázně mají své kolonády, ty jesenické se mohou pochlubit lesní promenádou, přesně v duchu Priessnitzova rčení: „Kdybych neléčil vodou, léčil bych čerstvým vzduchem.“ Z architektonického hlediska je v areálu lázní zajímavá hlavní lázeňská budova Priessnitz, postavená roku 1910 podle projektu věhlasného architekta Leopolda Bauera. V lázeňském parku jsou umístěny tzv. pomníky národů připomínající mezinárodní proslulost lázní. Od lázní vychází řada kondičních okruhů, které končí u lázeňských pramenů. Máte-li zájem dozvědět se o geniálním léčiteli a lázních více, nezapomeňte navštívit jeho rodný dům, ve kterém byla při dvoustém výročí narození Vincenze Priessnitze otevřena stálá expozice věnovaná jeho životu a dílu. Jeseník Ve středu Masarykova náměstí stojí původně renesanční budova radnice se středovou věží, v dnešní podobě z roku 1710. V 2. polovině 19. století byl u náměstí založen klášter voršilek, který se postupně rozšiřoval a ve dvacátých letech 20. století patřil k předním výchovným a vzdělávacím institucím v zemi. Dnes se v jeho prostorách nachází škola a bývalá klášterní kaple slouží pro pořádání kulturních akcí. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven roku 1417 a po několika požárech získal v 19. století novorenesanční vzhled. V parčíku před vodní tvrzí si můžete prohlédnout sloup Nejsvětější Trojice pocházející z roku 1721. Z moderních památek stojí za zmínku vila Erwina Weisse, nacházející se v areálu parku v Horově ulici. Vznikla v letech 1901–1903 podle návrhu architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka. Přístup Jeseník má dobré autobusové i železniční spojení s dalšími městy České republiky. Leží na silnici č. 44 vedoucí ze Šumperku k hraničnímu přechodu do Polska Mikulovice-Głuchołazy a na železniční trati č. 292 (Šumperk–Krnov). Lázně se nacházejí severozápadně od Jeseníku, z města jsou dostupné i pěšky po modré a červené turistické značce (cca 2  km). Jeseník a jeho okolí najdete na mapách KČT č. 54 Rychlebské hory a Lázně Jeseník a č. 55 Hrubý Jeseník. Zajímavá místa v okolí Žulová Neobvyklou památkou je zdejší kostel sv. Josefa, který vznikl v letech 1809–1810 přestavbou hradní zříceniny. Z hradu založeného na konci 13. století se dochovala pouze věž, jejíž zdivo dosahuje šířky až 4  m a která je dnes součástí později přistavěné budovy kostela. V jeho blízkosti stojí barokní socha Panny Marie Immaculaty a sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1717. Východně od obce se zdvíhá Boží hora (525  m), nejvyšší bod Žulovské pahorkatiny. Na jejím vrcholu stojí novogotická poutní kaple Panny Marie Bolestné, postavená v letech 1878–1882 ze žuly vytěžené přímo na kopci. Pod kaplí se nachází jeskyně se sochou Panny Marie Lurdské. Křížový vrch Z Jeseníku se můžete vydat po modré značce na Křížový vrch, na jehož vrcholu se nachází kostelík sv. Anny postavený v letech 1845–1846. Lipová-lázně Rozvoj Lipové je spojen se vznikem lázní, které roku 1829 založil Johann Schroth, proslulý svými drastickými metodami v podobě mnohahodinových zábalů a přísných diet. Kromě areálu lázní si můžete prohlédnout klasicistní budovu rychty a pomník obětem frývaldovské stávky, který je dílem sochaře Rudolfa Doležala z roku 1961. Kostel sv. Václava má ve Slezsku zcela neobvyklé zasvěcení typicky českému patronovi. Jeskyně Na Pomezí Západně od Jeseníku se nachází jeskynní systém, k jehož nejkrásnějším prostorám patří Královský a Bílý dóm. Veřejnosti přístupná trasa měří 530 m. Jedná se o největší jeskynní systém u nás vzniklý rozpouštěním mramoru. Rejvíz Nejvýše položená osada ve Slezsku, nacházející se ve výšce 790  m, je známá zejména díky stejnojmenné národní přírodní rezervaci. Její součástí je největší rašeliniště na Moravě a ve Slezsku s Velkým a Malým mechovým jezírkem. Přístupné je pouze Velké mechové jezírko, k němuž vede naučná stezka. Z Jeseníku se můžete na Rejvíz vydat po červené značce, která vede přes Zlatý Chlum a skupinu skal Chlapecké kameny. Zlatý Chlum, Čertovy kameny Z centra Jeseníku vede východním směrem červená turistická značka stoupající na vrch Zlatý Chlum, kde stojí 26  m vysoká kamenná rozhledna z roku 1899 s krásným kruhovým výhledem do okolí. V sousedství rozhledny se nachází bufet. Ze Zlatého Chlumu si můžete prodloužit výlet na Čertovy kameny, romantický skalní ostroh s vyhlídkovou plošinou, a k návratu do Jeseníku využít žlutou značku.

Pokračovat na článek