Výsledky vyhledávání pro dotaz obvykle

Výsledky vyhledávání v sekci: Inspirace na cesty

PŘÍRODA VALAŠSKA- Vsetín

Vsetín leží na rozhraní Hostýnských vrchů, Vsetínských vrchů a Vizovické vrchoviny v nadmořské výšce 330 m (Bečva pod Semetínem) až 841 m (Vsacký Cáb). Rozlohou 5 772 ha je to po Velkých Karlovicích druhá nejrozlehlejší obec v okrese. Zahrnuje katastrální území Vsetín, Jasénka a Rokytnice. Městská zástavba je soustředěna v poříční kotlině v údolí Vsetínské Bečvy a v dolních částech bočních údolí (Jasenice, Jasénka, Rokytnice). Ve volné krajině jsou rozptýlena drobná sídla. Ojediněle se nacházejí původní dřevěné stavby s tradiční architekturou, četnější jsou např. v Rokytnici, v Malém a Velkém Skalníku, na Jasénce, ve Vesníku a jinde.Lesy se rozkládají na 56 % plochy. Přírodně nejzachovalejší jsou smíšené lesy s bukem, jedlí a smrkem ve východní části území v Jasenicích, v širším okolí bývalé Zbrojovky Vsetín a pod Vsackým Cábem. Tam se donedávna nacházely rozsáhlé starší porosty, které jsou od 70. let postupně káceny a do konce 80. let byly na vykácených plochách většinou vysazovány smrkové kultury. Od 90. let je preferována přirozená obnova buku. Tyto lesy navazují na další souvislé lesní porosty s bukem na severu (okolí Malé Bystřice) a na východě (okolí Halenkova - Dinotic). V lesích pod Cábem se nalézá typická fauna i flóra jedlobukových lesů a v rámci územního systému ekologické stability je tam vymezeno rozsáhlejší regionální biocentrum. Menší přírodně zachovalé porosty s bukem, případně s jedlí se nacházejí na východním svahu Bečevné (nad železnicí) a drobné enklávy dále na Jasénce (nad lomem, pod Vrchovskými aj.), ve Vesníku, v Zádilském, Velkém Skalníku a v Nepřejově. Místy jsou i čisté bučiny člověkem pozměněné, místy jsou bučiny s příměsí dubu, lípy a habru. Mimo uvedené bukové porosty se v okolí města nacházejí četné listnaté lesy s výrazným zastoupením habru ve Vesníku, Zádilském, Malém a Velkém Skalníku, v Hlubokém, Nepřejově, Rokytnici aj. Některé z nich jsou tvořeny pouze habrem a jejich bylinné patro je pak často velmi sporé nebo skoro chybí. Příčinou absence bylinného patra v těchto lesích bylo vyhrabávání spadaného listí v minulosti, které se pak používalo na stelivo pro dobytek. Druhově nejpestřejší bylinné patro s přítomností ohrožených druhů se nachází v lesích s větším zastoupením lípy, dále s vtroušeným habrem, bukem, dubem a případně klenem. Tam najdeme často mařinku vonnou, lipnici hajní, jestřábník lesní, dále kyčelnici cibulkonosnou, hrachor jarní, lýkovec jedovatý a místy i lesní orchideje (nejbohatší na tuto květenu jsou některé lesy ve Velkém Skalníku a na Jasénce). Část habřin vznikla v důsledku pařezinového hospodaření z původních listnatých lesů a část vznikla přirozenou sukcesí na neobdělávaných pozemcích (nejčastěji bývalých pastvinách). Bohaté bylinné patro mají i některé jedlobukové porosty, obvykle jsou s vtroušeným klenem (okolí Cábské cesty, Jasenice - Červenka). Smrkové monokultury se nacházejí na menších plochách v širším okolí Zbrojovky Vsetín pod Vsackým Cábem, větší porosty jsou jižně od Luhu, v okolí Rokytnice, Čupu a Klášteřiska.Hlavním tokem protékajícím Vsetínem je Vsetínská Bečva. Ta je zregulována s výjimkou levého břehu pod ČOV podél úpatí Ostré hory na všech ostatních úsecích. Nejtvrdší a častěji obnovovaná regulace je přímo ve Vsetíně od vodárenského území za Ohradou po Trávníky. Břehový porost je mimo intravilán nejlépe vyvinut severozápadně a jižně od Vsetína (jasan, olše, vrba, na hrázích vzrostlý porost s javorem klenem, místy s lípou), přímo ve městě je břehový porost nedostatečně vyvinutý s vrbou a ojedinělými stromy na hrázi nebo není žádný. Řada menších potoků - Jasenický, Jasénka, Semetín, Rokytenka, Vesník aj. je zregulována v dolních částech v blízkosti zástavby. Nejhorší situace je u Jasenického potoka, který je asi 3 km veden v plně vykamenovaném (od Jasenic až po ústí do Bečvy) nebo vybetonovaném (okolí Zbrojovky Vsetín) korytě. V těchto úsecích je z přírodního hlediska tok v podstatě úplně zničen. K částečnému zpřírodnění došlo v průběhu delšího období vytvořením nánosů půdy nebo štěrku na určitých místech, na nich se pak uchytila vegetace, která zakryla necitlivé stavební úpravy. Dobře vyvinutý vzrostlý porost (olše, vrby, javor, jasan) se většinou nachází jen mimo souvislou zástavbu. Částí města prochází od jezu za Ohradou přes Lapač bývalý náhon na mlýn a pilu (Mlýnský potok), který místy provází dobře vyvinutý břehový porost s olšemi.Flóra oblasti je velmi bohatá na ochranářsky hodnotné druhy. Je to dáno jednak velkou rozmanitostí biotopů v okolí města a jednak tím, že mnohé pozemky byly v 70. až 80. letech ušetřeny před drastickými zásahy zemědělského hospodaření dřívějších JZD. Týká se to téměř celého údolí Jasenic počínaje Vršky nad zámkem, přes Zádilský, Malý a Velký Skalník, dále Červenku, Dlouhé, Trojúhelník až po Nepřejov, dále některé lokality ve Vesníku, na Jasénce a v Semetíně. Zachovány byly i listnaté lesy s původní květenou, kromě lesů ve výše jmenovaných oblastech se to týká i severních svahů Bečevné. Bohatě jsou zastoupeny orchideje, v okolí města roste 15 druhů. K nejvzácnějším z nich patří vstavač osmahlý, který roste hlavně v PP Ježůvka a jejím bezprostředním okolí (svou velikostí je to druhá až třetí největší populace v okrese a zároveň na celé severní Moravě), ojediněle byl v roce 2008 zjištěn v PP Vršky-Díly na Vrškách. Další vzácnou orchidejí je vstavač kukačka, u kterého jsou dvě životaschopnější populace - v lokalitě Nepřejov a ve Velkém Skalníku, ojediněle se vyskytuje v PP Vršky-Díly, PP Ježůvka, v Jasenicích u Kozlovských, na Kulíšku, do konce 90. let několik jedinců kvetlo ještě v Malém Skalníku a v Hlubokém. Vstavač bledý roste v habrovém lesíku v PP Bečevná (tato populace pozvolna vymírá), další jedinci rostou v habřině pod Bečevnou nad železnicí, do poloviny 90. let několik vstavačů bledých rostlo na severním okraji údolí Vesník (louka u silnice), v 80. letech byl nalezen kvetoucí jedinec i na Žambošce, v habřině u turistického chodníku, určitě jednotlivě roste na dalších místech v habrových lesích, ale může uniknout pozornosti. Vstavač mužský je místy početněji se vyskytující orchidejí, zejména na některých loukách v Jasenicích (kolem tisícovky jedinců kvetou na loukách u Kozlovských jižně od konečné místní železnice, stovky rostlin kvetou v údolí Dlouhé a okolí, na několika loukách ve Velkém Skalníku, pod Snožem v Jasenicích, v okolí PP Ježůvka), v menších skupinách (do 100 ex.) až ojediněle roste na desítkách míst, např. lokality Janišov, Červenka, Jasénka - Kotrlé, Vesník, Semetín, Hluboký, Nepřejov, Vršky, Zádilský, Malý Skalník, Chmelky v Luhu aj. Vstavač vojenský se v minulosti vyskytoval na několika místech v širším okolí (ve Vsetíně např. nad sklárnami), v posledních letech ojediněle kvete v PP Ježůvka. V letech 2001 a 2002 byl v jednom kvetoucím exempláři nalezen rudohlávek jehlancovitý v Jasenicích, údolí Dlouhé, později tam už nebyl nalezen.  Hlavinka horská se vyskytuje vzácně na některých loukách severně, východně a jihovýchodně od Vsetína, nejvíce rostlin kvete na loukách u Kozlovských, na sjezdovce Trojúhelník, v PP Ježůvka, na Jasénce pod Dušnou a v údolé Dlouhé, ojediněle ji lze nalézt na loukách Vršky, ve Velkém Skalníku. Pětiprstka žežulník se vyskytuje zejména východně od Vsetína. Nejpočetnější populace je v PP Ježůvka (v letech 2002-2010 tam pravidelně kvetlo kolem tisíce jedinců), v drobných skupinkách pak roztroušeně v lokalitách Vršky, Zádilský, louky u Kozlovských, Dlouhé a okolí, Trojúhelník, louky U Matějů v Semetíně aj. Vemeník dvoulistý se vyskytuje na podobných místech jako pětiprstka žežulník. Nejpočetnější populace je v PP Ježůvka (pravidelně tam kvete 300 až 400 jedinců), dále se roztroušeně, spíše jednotlivé kusy nacházejí na loukách v Jasenicích, na Trojúhelníku, na Jasénce pod Dušnou aj. Prstnatec bezový patřící k mizejícím orchidejím, se nejpočetněji vyskytuje v Července (PP Louka pod Rančem), dále roste ve Velkém Skalníku a okolí, v PP Ježůvka, ve Vrškách v PP Vršky-Díly, v lokalitě Kulíšek v Jasenicích, ojediněle je v Nepřejově, nad Malým Skalníkem u Rožnovjáků, na Trojúhelníku v Hlubokém, na Jasénce pod Dušnou, v Jasenicích u Kozlovských, jižně od Ostré hory (v listnatých a prosvětlenějších lesích podél vrcholu nad Potůčky) aj. Koncem 70. let se bohaté populace nacházely ještě na mnoha dalších místech, např. louky nad Velkým Skalníkem u Zrotalů, ty byly ovšem zničeny při rekultivacích bývalým JZD Bystřička v průběhu 80. let. Prstnatec Fuchsův se v početnějších populacích (stovky jedinců) nachází ve Velkém Skalníku v okolí Valovy skály, v Dlouhém, na Trojúhelníku (tam převládá bíle kvetoucí odchylka), nad lomem na Jasénce a dále v Semetíně podél silnice jižně od souvislé zástavby. V drobných počtech se vyskytuje roztroušeně na mnoha dalších místech, hlavně podél okrajů lesů. Prstnatec májový se vyskytuje na několika místech v hojném počtu (Vesník u točny, Dlouhé, nejvíce je na mokřadních loukách u Kotrlů na Horní Jasénce, kde v některých letech kvete několik tisíc jedinců), na mnoha dalších místech v menších populacích (PP Ježůvka a okolní louky, Vesník - Břehy) až ojediněle (Trojúhelník, Velký Skalník aj.). Hlístník hnízdák se roztroušeně vyskytuje v listnatých nebo smíšených lesích (PP Ježůvka, Velký Skalník, Dlouhé, Hluboký, Jasénka, Vesník - Břehy, Červenka). Lesní orchidej okrotice dlouholistá má velmi bohatou populaci ve Velkém Skalníku (celkem 4000 jedinců, je to největší naleziště v okrese), v drobných počtech je na Jasénce pod serpentinou, na okraji PP Ježůvka, ve Vesníku a v Července (starý bukový les východně od Baťovy obory), ojediněle v PP Louka pod Rančem a v Hlubokém. Okrotice bílá je známa pouze z jedné lokality v údolí Zádilský jižně od PP Ježůvka. Velmi vzácný je kruštík bahenní, bohatá populace roste na dvou lokalitách (Jasénka - evropsky významná lokalita Kotrlé, PP Mokřady Vesník - část Břehy) a na dvou dalších v menším počtu (PP Ježůvka, Jasenice u Kozlovských). Kruštík modrofialový se vyskytuje v některých listnatých lesích s habrem a lípou (Velký Skalník, Dlouhé). Kruštík širolistý se vyskytuje roztroušeně podél okrajů lesa a na lesem zarůstajících loučkách (PP Ježůvka, Velký Skalník, Semetín aj.). Z dalších druhů orchidejí se častěji vyskytuje bradáček vejčitý na vlhčích až mokřadních loukách, roste také v centru města v Panské zahradě naproti mateřské školky, velká populace je v lokalitě Kulíšek v Jasenicích (přes 500 jedinců) a U Matějů v Semetíně (stovky jedinců). Ze vzácnějších mokřadních rostlin se vyskytují mečík střechovitý (několik nalezišť, nejbohatší obsahuje 1 500 jedinců a je na mokřadních loukách na Jasénce pod Vrchovskými, méně jich je na loukách na Trojúhelníku, dále v Jasenicích - Dlouhém, u Kozlovských a pod Strání, ojediněle v Semetíně na mokřadních loukách v okolí silnice, na Ježůvce), tolije bahenní (ojediněle některá svahová prameniště, např. Jasénka pod serpentinou, Semetín U Matějů, Vesník - Břehy), hadilka obecná (jedinou lokalitou je PP Ježůvka) a vítod nahořklý (mokřady v Semetíně, PP Ježůvka). Mech rašeliník Girgensohnův je znám pouze z jediné lokality, z mokřadních luk U Matějů v Semetíně. Z dalších vzácnějších druhů rostlin se vyskytují řepíček trojlistý (ojediněle v PP Ježůvka, ve Velkém Skalníku, v okolí údolí Dlouhé a nad Dlouhým, Hluboký, Jasénka aj.), sleziník severní (jedinou lokalitou v okrese je Valova skála), orlíček planý (místy je četnější, nejvíce je v PP Louka pod Rančem s cca 500 jedinci a louka východně nad PP Ježůvka, dále Nepřejov, Velký Skalník a v jihozápadní části Semetína, dále Dlouhé, Trojúhelník, Semetín, Zádilský, Malý Skalník aj.), kociánek dvoudomý (největší populace je na okraji lesa u Kozlovských luk v Jasenicích, kde kvete kolem 5 000 jedinců, další menší naleziště jsou ve Velkém Skalníku, v PP Louka pod Rančem, drobné populace v PP Ježůvka, nad Malým Skalníkem, na Jasénce, na Trojúhelníku, v Dlouhém aj.), dymnivka dutá (listnaté lesíky severně pod Bečevnou, javorová bučina u Cábské cesty severovýchodně pod Kotlinou), hvězdnatec čeměřicovitý (severně pod Bečevnou, Semetín, Nepřejov, Jasenice, Jasénka aj.), zapalice žluťuchovitá (bučina s klenem u Cábské cesty - Kotlina, několik lokalit je v Jasenicích a Července, severní svah Bečevné aj.), sasanka pryskyřníkovitá (bučina v Kotlině jižně od Cábské cesty, Jasenice východně od údolí Dlouhý u železnice), lilie zlatohlavá (listnaté lesíky Vršky, Korelka, jižně od Luhu, Hluboký, Semetín, Vesník u točny aj., bohužel je často přesazována neukázněnými lidmi), oměj vlčí (jediné naleziště je u Semetína v listnatém lese u Bečvy), ladoňka dvoulistá (jedinou lokalitou je listnatý les na úpatí Ostré hory podél Bečvy v záplavové zóně Bečvy, ladoňky po povodni v roce 1997 ale vymizely), sněženka podsněžník (tamtéž), netřesk zední (přirozeně roste pouze na jednom místě v Jasenicích), kýchavice Lobelova (Semetín U Matějů), hruštička okrouhlolistá (Trojúhelník), badil úzkolistý (Semetín U Matějů), žebrovice různolistá (Semetín U Matějů) a pérnatec horský (Semetín U Matějů, Trojúhelník). V listnatých lesích s habrem, dubem a lípou se roztroušeně vyskytuje lýkovec jedovatý. Na sušších loukách se místy vyskytuje prvosenka jarní, velké množství kvete v PP Ježůvka a okolí, nad Malým Skalníkem, ve Velkém Skalníku, v PP Louka pod Rančem, v Nepřejově, menší četnost je v lokalitách PP Vršky-Díly, Vesník, Semetín aj. Z teplomilných vzácných druhů rostlin se vyskytují např. rozrazil ožankový (Malý Skalník, Díly, Jasénka aj.), černohlávek dřípatý (PP Ježůvka, kolem roku 1990 kvetli poslední jedinci v Lázkách pod Hrbovou, začátkem 80. let kvetl na loukách v Jasenicích pod Strání východně za Osanem, kde byl později zničen umístěním zahrádkářské osady), hrachor širolistý (Vsetín je jediným nalezištěm v okrese, vyskytuje se zde hned na třech lokalitách, a to na výslunných suchých loukách Vršky, v Jasenicích jižně pod Snožem a v Nepřejově), pcháč panonský (bohatá populace je v PP Louka pod Rančem, kvete až tisíc jedinců, další lokalita je v Nepřejově a na Vrškách, Vsetín je u tohoto druhu Nepřejov nejsevernějším výskytem na Moravě), pcháč bezlodyžný (několik jedinců kvetlo ještě kolem roku 1990 v Semetíně na bývalé výslunné pastvině jihozápadně od souvislé zástavby), škarda ukousnutá (jediná lokalita je v Semetíně u silnice, jižně od souvislé zástavby), ostružiník šedavý (jedinou lokalitou jsou Vršky) a kakost krvavý (na několika místech, např. Nepřejov, Velký Skalník, Jabloňová, Vesník, Bobrky). Vzhledem k vysoké rozmanitosti biotopů a velmi členitému terénu lze v okolí města při podrobnějších průzkumech v budoucnu očekávat nálezy dalších lokalit vzácných druhů rostlin, zejména lesních, a také nálezy zcela nových druhů.V okolí města jsou četné některé invazní druhy rostlin. Bolševník velkolepý byl v okolí města kolem roku 2002 prakticky již zlikvidován, ojediněle se kvetoucí rostliny mohou objevit na březích Bečvy, kam se dostanou z lokalit na výše položených místech. Křídlatka se však vyskytuje na desítkách lokalit, zejména na ruderálních stanovištích, a také v sídlištích. Je nutné ji ve výskytu omezovat aspoň kosením, definitivně se dá odstranit jedině vykopáním a spálením nebo vhodným herbicidem (Roundup) použitým na rostliny v srpnu nebo září. Ve Vsetíně výrazně převažuje křídlatka japonská (s malými listy), křídlatka sachalinská (s velkými listy) roste pouze na několika stanovištích, její největší populace je u silnice pod Hrbovou u Lázků. Dalším hojným neofytem je slunečnice hlíznatá („topinambur"), která je rozšířena v břehových porostech Bečvy. Netýkavka žláznatá se vyskytuje hlavně podél Bečvy, místy ji nalezneme i na ruderálních stanovištích. Na podobných místech jako topinambur často roste další invazní rostlina, celík kanadský.Po stránce mykologické patří Vsetín k nejlépe prozkoumaným územím okresu. Houby rostou všude - v městském a zámeckém parku, v zahradách, na travnatých plochách na sídlištích, v zahrádkářských osadách, na březích Bečvy a jejích přítoků, na loukách, pastvinách a polích, na smetištích atd. Nejvýznamnější mykologickou lokalitou je širší okolí Valové skály ve Velkém Skalníku. Do roku 1998 tam bylo zjištěno téměř 300 druhů makromycetů včetně velmi vzácných druhů. Ze vzácnějších hřibovitých se tam vyskytují např. hřib královský, hřib bronzový, hřib plavý, hřib medotrpký, hřib březový, hřib habrový, křemenáč hnědý, křemenáč borový a podloubník siný. Z lupenatých hub tam byla v roce 1981 nalezena velmi vzácná muchomůrka císařka, z dalších vzácnějších druhů byly zjištěny např. velmi vzácná síťovka dvojitá (Malý Skalník), květnatec Archerův (Jasénka), mozkovka rosolovitá (Malý Skalník), hřib satan (Malý Skalník), kyj Herkulův (Malý Skalník), vláknice rašeliníková, šťavnatka papouščí, šťavnatka narudlá, stroček kadeřavý, lošáček číškovitý, lošáček černý, korálovec bukový, pstřeň dubový a choroš sněhobílý. Další mykologicky bohaté lokality jsou v údolí Červenky (do roku 1998 bylo zjištěno 80 druhů makromycetů), Horní Jasénka (90 druhů), Vesník (75 druhů), jedlobukové lesy pod Vsackým Cábem v okolí Zbrojovky Vsetín (přes 100 druhů) a Malý Skalník. V okolí města se často vyskytují i houby jedovaté, např. muchomůrka zelená (zejména habrové a bukové lesy), muchomůrka červená, muchomůrka tygrovaná, muchomůrka citronová, zvonovka jarní, čechratka podvinutá a některé bílé strmělky.Ve městě a jeho okolí se nachází také řada pozoruhodných stromů, nejčastěji to jsou lípy a duby. Část z nich byla již vyhlášena památnými stromy. Velké lípy se nacházejí ve Velkém Skalníku u Černošků a u Vilémů, dále podél turistické stezky mezi Jasénkou a Velkým Skalníkem a u Sládků v Semetíně. Mohutnější duby se nacházejí na Bobrkách, na území sběrny na Trávníkách, na Jasénce, u Machálků v Rokytnici a v Semetíně U Matějů, větší duby rostou také v Nepřejově. Na území města jsou dva pozoruhodné javory babyky - na Bečevné a na Jasénce, menší rostou na Dílech, na Vrškách aj. Největší borovice je mezi Janišovem a Semetínem, největší třešně jsou v Rokytnici a ve Vesníku nad Břehy. Největší hrušeň najdeme ve Vesníku ve Břehách. Největší jilm roste na Ohýřově u Smilků. Nejstarší stromy v okolí Vsetína mají věk 250 - 300 let.Fauna je podobně jako květena rovněž bohatá. Vyskytují se jak druhy zachovalých přírodě blízkých lesů tak vzácnější druhy obývající zemědělskou krajinu.Ze savců se vyskytují např. srnec, zajíc, liška, jezevec, ve větších lesích kuna lesní, nehojně veverka obecná, poblíž sídel kuna skalní, ježek, tchoř aj. Bohatší zastoupení je i u větších savců, např. se vyskytují jelen (větší lesy na východní části a v jihozápadní části území), muflon (pravidelně v lesích v širším okolí Zbrojovky Vsetín) a prase divoké (zejména pod Cábem a okolí). Rovněž se vyskytují i velké šelmy. V Jasenicích v okolí Cábské cesty, pod Cábem a v Července se pravidelně zdržuje rys, ojediněle byl zjištěn i v lesích u Semetína. Téměř každoročně se v okolí Cábu vyskytuje medvěd, jeho výskyt však podobně jako u dalších velkých šelem snadno unikne pozonosti (např. začátkem 80. let se zdržoval v okolí Dinotic, v květnu 1996 prošel od Cábu okolím Cábské cesty až k Růžďce, v létě roku 2000 se několikrát zdržoval později v Brodské odchycený jedinec v jedlobukových lesích ve Vsetíně - Jasenicích, Července, v okolí Cábské cesty a pod Vsackým Cábem, v roce 2009 se další jedinec zdržoval v okolí Cábu apod.). Vydra říční se při migraci pravidelně objevuje na Bečvě, její početnost se od 90. let pozvolna zvyšuje (v okolí soutoku se Senicí byl v roce 1988 nalezen uhynulý jedinec, v roce 2009 se zatoulala i do centra města). V posledním desetiletí se v souvislosti s nárůstem středomoravské poulace začal vyskytovat i bobr evropský, jedinci migrují Vsetínem proti proudu Bečvy z míst pravidelného výskytu v okolí Hustopečí nad Bečvou. Vyskytuje se také řada druhů netopýrů. Byli zjištěni např. netopýr vodní, netopýr hvízdavý, netopýr večerní, netopýr rezavý, netopýr dlouhouchý a dříve i vrápenec malý.Nejdokonaleji je prozkoumána ptačí fauna. Na katastru města bylo zjištěno kolem 145 druhů ptáků, z toho 100 druhů hnízdí. Ze vzácných lesních druhů se vyskytují: čáp černý (1 pár hnízdí v okolí Zbrojovky, 1 pár hnízdí v Semetíně - hnízdo je již na katastru Ratiboře), sluka lesní (hnízdí na lesních pasekách v Jasenicích a pod Cábem, celkem 3 až 6 párů), jestřáb lesní (rozsáhlejší lesy východně od Vsetína a v okolí Semetína, celkem asi 3 páry), datel černý (pravidelně hnízdí ve starých bukových lesích v Jasenicích 2 až 3 páry, na Jasénce a v Semetíně po 1 páru, ve Vesníku 1 pár, na dalších místech často na přeletu), žluna šedá (2-3 páry staré bukové lesy v Jasenicích, 1 pár Semetín Ostrá hora, 1 pár Vesník a jinde), strakapoud bělohřbetý (pravidelně hnízdí v jedlobukových lesích v Jasenicích, celkem 2 až 4 páry), datlík tříprstý (do 90. let ojediněle hnízdil ve smrkových lesích v Jesenicích pod Cábem a v Července, v posledních letech je nezvěstný), kulíšek nejmenší (hnízdí pod Cábem, 1 až 2 páry), sýc rousný (hnízdí pod Cábem, 1 až 2 páry), holub doupňák (hnízdí ve starých bukových lesích, pod Cábem 3 až 5 páry, Červenka 3 až 4 páry, Jasénka nad lomem 1 pár, Vesník 1-2 páry, další páry hnízdí v Semetíně na katastrech okolních obcí), lejsek malý (zejména bučiny v Jasenicích v širším okolí Zbrojovky, celkem tam hnízdí kolem 10 párů, ojediněle se vyskytuje v habřinách s bukem a lípou ve Velkém Skalníku, dále ve Vesníku a na Jasénce, v době tahu se vyskytuje i v zahradách a listnatých lesích v okrajových částech města, populace od 90. let výrazně klesla v důsledku likvidace starých bučin), kos horský (ojediněle hnízdí ve smrkových lesích v okolí Cábské cesty, na mnoha místech s dřívějším výskytem vymizel, populace ve srovnání s 90. léty výrazně klesla), krkavec velký (v okolí města hnízdí několik párů, v posledních letech např. 1 pár ve smrkových lesích v Luhu jižně od školy, další pár hnízdí na Bečevné a jinde) a jeřábek lesní (ojediněle se vyskytuje v Jasenicích -  např. u Chmelků, Dlouhé, Červenka pod Karoly, jeho populace výrazně klesla v průběhu 80. let, v polovině 70. let ještě pravidelně hnízdil asi 1 km jižně od panelového sídliště Luh II v okolí Chmelků a nad Hlubokým). Ze vzácnějších druhů zemědělské krajiny se vyskytují: pěnice vlašská (roztroušeně na křovinatých místech, největší populace hnízdí na Dílech a v okolí v PP Vršky - Díly, celkem 5 až 6 párů, dále Luh - Korelka 1 až 2 páry, jednotlivé páry jsou severovýchodně nad PP Ježůvka a severně od Bucharova mezi Malým a Velkým Skalníkem, na vrchu Hanžlově, na Jasénce, Rokytnice jižně od Janišova aj.), ťuhýk obecný (pravidelně hnízdí na všech lokalitách s křovinami, celkem 120 až 160 párů, největší koncentrace je na Dílech v PP Vršky - Díly s cca 15 páry), bramborníček černohlavý (vzácně hnízdí podél silnic nebo železnic, u silnic se vyskytuje např. pod Žebračkou, mezi Vesníkem - Lázkami a Bobrky u mostu do Semetína, u železnice pod údolím Potůčky, severozápadně od Lázků a Bobrky u rákosiny, dále na ruderálním stanovišti pod Ohýřovem, ojediněle byl pozorován na Dílech v PP Vršky - Díly), bramborníček hnědý (často v době tahu na loukách v údolí Bečvy, ojediněle hnízdí na větších loukách nebo pastvinách - 1 pár Jasénka nad vzrostlou babykou, 1 pár vodárenské území Ohrada), bělořit šedý (pouze v době tahu, louky a pole v údolí Bečvy a okolí, Díly), konipas luční (pouze v době tahu na loukách a polích, často zjištěn při přeletu), chřástal polní (ojediněle na větších loukách, např. na Jasénce bývají 2 až 4 volající samci, ve Vesníku 1 až 2 samci, Bobrky a okolí Ohýřova 1 až 3 samci, Janišov 1 samec, louky za Ohradou 1 samec, v některých letech Vršky - Díly 1 samec), velmi vzácně křepelka polní (někdy bývá zjištěna na přeletu nad Vsetínem, ojediněle se ozývá nad Malým Skalníkem u Rožnovjáků a nad zámkem, v suchých letech bývají počty vyšší, v červnu 1999 byl dokonce slyšen její hlas z trávníku u nadjezdu na ulici Štěpánská, kde se zastavila na přeletu), koroptev polní (je již velmi vzácná, do roku 1996 hnízdila v lokalitách Vršky a Díly, ojediněle se ještě vyskytuje na vodárenském území jižně od města a na Bobrkách), krutihlav obecný (v okrajových částech města a jeho okolí hnízdí 6 až 10 párů, zahrady a rozptýlená zeleň navazující na zahrady: po 1 páru Díly a nad zámkem v PP Vršky - Díly, Korelka, nad Malým Skalníkem u Rožnovjáků, Malý Skalník u Bucharova, Hanžlov, Nepřejov, Jasenice za Osanem, Velký Skalník u Novosadů, Vesník - Břehy, Červenka, Jasenka). Čáp bílý dlouhodobě hnízdí na školním statku na Bobrkách, další pár od roku 1999 pravidelně hnízdí na vysokém stožáru pod Žebračkou (směrem k Ústí). V době tahu přeletují i větší hejna, např. v srpnu je možné nad městem spatřit i 60 kroužících čápů bílých, kteří se pozvolna pohybují směrem k jihu. Z dalších vzácnějších druhů se vyskytují: slavík tmavý (nepravidelně bývají zpívající samci zjištěni v době jarního tahu v okolí Bečvy, např. u Panské zahrady a na Ohradě, ojediněle byl zjištěn v křovinách na Jasénce nad vzrostlou babykou, v křovinách v PP Ježůvka a v Malém Skalníku, vyskytuje se i při letním tahu zpět do zimovišť - např. v srpnu byl odchycen do sítě v zarostlém svahu nad Bečvou severně od koupaliště a v křovinách za Ježůvkou, při letním tahu ovšem samci nezpívají, a proto jej nelze tak snadno zjistit jako na jaře), slavík obecný (byl zjištěn pouze jednou za posledních 40 let, a to v květnu 1993 u Bečvy v okolí Panské zahrady, kde se po 3 týdny zdržoval zpívající samec), rákosník velký (ojediněle v době jarního tahu v okolí Bečvy, např. u Panské zahrady, dále za Ohradou v rákosí u rybníčku), rákosník obecný (hnízdí u rybníčku za Ohradou a na rákosině Bobrky), rákosník proužkovaný (zjištěn při podzimním tahu - vodárenské území jižně od Ohrady), velmi vzácný je rákosník ostřicový (ojediněle zjištěn v době jarního tahu - vodárenské území jižně od Ohrady), cvrčilka říční (řídký výskyt: vodárenské území 1 až 2 zpívající samci, Bečva severozápadně od Vsetína 1 až 2 samci, Jasénka olšina u toku 1 až 2 samci, Vesník v severní části 1 až 2 samci, Semetín 1 až 2 samci, mezi Semetínem - Janišovem 2 samci aj.), cvrčilka zelená (lesní paseky s malými smrčky, např. pod Cábem několik zpívajících samců, okolí Luhu - pod Chmelky 2 samci, východní strana Jasénky několik samci, křoviny severně od Ježůvky 1 samec, křovinaté biotopy např. Díly v PP Vršky - Díly 1 až 2 samci), strnad rákosní (ojediněle hnízdí, např. rákosina na vodárenském území Ohrada, rákosina Bobrky), čejka chocholatá (ojediněle hnízdí u vodárenského území Ohrada a na Bobrkách), strakapoud malý (celkem 5 až 8 párů listnaté lesíky, zahrady a park: nepravidelně Malý Skalník - Bucharov, Nepřejov, Vesník, park u zámku Vsetín, dubový les pod Sychrovem, v okolí samoty se zahradou na východní straně Jasénky u lokality Bílá vrána), rehek zahradní (roztroušené páry v zahradách po okrajích města a u samot na pasekách, celkem hnízdí 20 až 30 párů), ledňáček říční (v některých letech hnízdí na Bečvě nebo v jejím okolí, např. laguny pod ČOV v kolmých březích, Bečva pod ČOV v břehu s narušenou regulací, Bečva pod soutokem se Senicí v břehu s narušenou regulací, pravý břeh ve srázu nad Bečvou naproti tenisovým kurtům u Panské zahrady, v některých letech jej lze velmi často zastihnout při přeletu na Bečvě a na jejích větších přítocích), pisík obecný (na Bečvě pravidelně v době tahu, ojediněle hnízdí, např. kolem roku 1988 vyhnízdil v porostu slunečnice hlíznaté na pravém břehu Bečvy jižně od Ohrady), kulík říční (pravidelně na tahu na Bečvě a v jejím okolí, ojedinělé páry koncem 90. let hnízdily na rumišti mezi Lázkami a Bobrky), skorec vodní (na přítocích Bečvy hnízdí celkem 3 až 5 párů), hýl rudý (ojedinělí zpívající samci bývají zjištěni v době tahu, např. v Luhu, na vodárenském území za Ohradou, v okolí Bečvy a jinde), žluva hajní (vzácná, v 90. letech na různých místech zpívali celkem 2 až 4 samci, nepravidelně po 1 zpívajícím samci Luh - Korelka, Vesník, Jasénka, Nepřejov, po roce 2002 téměř vymizela), lelek lesní (velmi vzácný, v posledních desetiletích zjištěn pouze jednou na jarním tahu v roce 1996 na Dílech), včelojed lesní (vyskytuje se zejména východně a severně od města, 1 až 2 páry), ostříž lesní (velmi vzácně, zejména východně od města, např. u Zrotalů, Jasenice, v některých letech hnízdí 1 až 2 páry). Výr velký byl zjištěn koncem 80. let v lomu pod Ostrou horou, kalous ušatý ojediněle hnízdí na Bobrkách, na Jasénce pod Dušnou, v Zádilském a jinde. I když se výzkumu ptačí fauny ve Vsetíně věnuje poměrně velká pozornost díky přítomnosti několika zdejších ornitologů, nestačí stávající intenzita terénních průzkumů na její podchycení ve všech částech města resp. na zachycení všech probíhajících změn ve výskytu zajímavých druhů. Přesto je zřejmé, že u některých druhů došlo v posledních 10 - 15 letech k výraznému poklesu (datlík tříprstý, kos horský, lejsek malý, žluva hajní), u některých k nárůstu populace (kormorán velký a volavka popelavá, z hlediska logiky vývoje populace se u puštíka bělavého očekává jeho výskyt v průběhu příštích let ve starých bučinách v Jasenicích šířením z jeho hnízdišť ležících východněji).Z plazů se vyskytují běžné druhy jako užovka obojková, užovka hladká (žije ve všech zahrádkářských osadách a v zahradách v okrajových částech města, např. nad zámkem, v Zádilském, v Janišově, v Rokytnici, v Hlubokém, za Osanem, na hřbitově, v panelovém sídlišti Sychrov aj.), slepýš křehký, ještěrky obecná a živorodá. O výskytu zmije obecné neexistuje z posledních 30 let jediný seriózní údaj - mezi veřejností se sice objevují „zaručené" zprávy o výskytech zmije, ale tam, kde se podařilo takovou zprávu ověřit znalcem, se zatím vždy zjistilo, že to byla užovka hladká. Přesto ojedinělý výskyt zmije nelze vyloučit v okolí starých staveb v okrajových částech města, zejména u samot poblíž vlhčích míst.Z obojživelníků se kromě běžnějších druhů (skokan hnědý, ropucha obecná, kuňka žlutobřichá, mlok skvrnitý) vyskytují ropucha zelená, rosnička zelená, dále vzácný skokan skřehotavý (rybníček v Panské zahradě). Z čolků se vyskytuje zejména čolek horský (pod Cábem, Semetín, lom pod Ostrou horou) a čolek obecný (Semetín, významným refugiem je rybníček v Panské zahradě), velmi vzácně i čolek velký (rybníčky Semetín, tůň v Zádilském).Z ryb se kromě běžných druhů (pstruh obecný, lipan podhorní, jelec tloušť, hrouzek obecný aj.) vyskytuje parma obecná (Bečva v celém katastru), výjimečně hlavatka podunajská (Ohrada pod splavem, uniklá z chovných nádrží výše proti proudu Bečvy), dále také úhoř (uniklý nebo vyplavený z rybníků), z ohrožených druhů ouklejka pruhovaná, střevle potoční, ostroretka stěhovavá a v některých potocích vranka obecná. Dříve, ještě v 50. letech, se v Mlýnském potoku vyskytoval kriticky ohrožený sekavčík horský.Bezobratlí. Ze zajímavějších motýlů se vyskytuje na květnatých loukách otakárek fenyklový (místy lze najít i jeho housenky na mrkvovitých rostlinách), vzácně otakárek ovocný (okolí Ježůvky, pod Bečevnou, Díly, Bečevná aj.),  ostruháček kapinicový (Díly), zelenáček velký (Díly, v ČR již na mnoha místech vymizel), lišaj pryšcový (Rokytnice), bělopásek dvouřadý (Jasenice), modrásek bahenní (PP Vršky-Díly, Semetín aj., celkem dosud zjištěn na 9 lokalitách), modrásek očkovaný (PP Vršky-Díly, Semetín aj.), perleťovec prostřední (PP Ježůvka a okolí), perleťovec fialkový (Ježůka, Jasenice), hnědásek kostkovaný (Jasenka, Semetín) a batolec duhový (Zádilský, Jasenice, Semetín aj.). V letech 2007 a 2008 byl ve Velkém Skalníku ojediněle zjištěn kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný, ještě v 60. letech jej bylo možné spatřit v lokalitě Vršky nad zámkem. Nejvzácnějším motýlem je okáč kluběnkový, který žije pouze pod Cábem v PR Halvovský potok (je to jedna ze dvou jeho lokalit na celé Moravě, druhá lokalita se nachází u Halenkova). Vzácně se vyskytují saranče vrzavá (Díly v PP Vršky - Díly), cvrček polní (suchá louka Jazýček v Hlubokém, dále Potůčky aj.) a cikáda chlumní (PP Ježůvka). Na některých lokalitách byl v roce 2005 proveden detailní průzkum motýlů, např. v PP Vršky-Díly bylo zjištěno 380 druhů, v lokalitě PP Ježůvka a okolí bylo zjištěno 48 denních druhů a v PP Louka pod Rančem 34 denních druhů. V letech 2002 a 2008 byl na několika lokalitách proveden detailní výzkum blanokřídlého hmyzu (PP Vršky-Díly, PP Ježůvka a okolí, PP Louka pod Rančem, Velký Skalník), při kterém bylo zjištěno celkem 10 druhů čmeláků, 23 druhů mravenců a 30 druhů ostatních žahadlových blanokřídlých.  V létě 1999 byl v Rokytnici u nadjezdu poprvé za poslední desítky let zjištěn výskyt saranče Sphingonotus caerulans, s modrými křídly. Pravidelněji se vyskytuje krtonožka obecná (např. Vesník, Rokytnice, Semetín aj.). Tesařík piluna byl v 80. a 90. letech zjištěn několikrát, např. v Rokytnici a na Hanžlově v Luhu. Ze vzácnějších tesaříků byli koncem 90. let zjištěni tesařík pižmový (u Zbrojovky v Jasenicích), tesařík vrbový (u Bečvy v Lázkách) a tesařík osikový (Jasenice). Roháč obecný byl v polovině 60. let pozorován ve Velkém Skalníku (byla to jeho zakrslá forma, která se vyvíjí v měkkém dřevě - lípy), na Rybníkách a v 80. letech v dubovém lese pod Sychrovem. V 90. letech patří již k nezvěstným druhům. V tůňkách v Semetíně se pravidelně vyskytuje potápník vroubený. K nejcennějším druhům hmyzu bezesporu patří velmi vzácná teplomilná kutilka jižní (Scelliphron destilatorium) z řádu blanokřídlých, která je v současnosti v rámci okresu známa pouze od Vsetína (z lokalit Horní Město a Vršky). V Mlýnském potoku (městském náhonu) se vyskytuje menší populace evropsky výzamného druhu mlže - velevrub tupý (v okrese je znám celkem ze tří lokalit). Tato populace velevruba je však velmi zranitelná manipulací s vodou v korytě, případně znečištěním, a Mlýnský potok musí být před těmito nepříznivými zásahy uchráněn. V roce 1999 byl v okolí města poprvé zjištěn vzácný teplomilný pavouk křižák pruhovaný (PP Ježůvka), po roce 2002 byl zjištěn na desítkách lokalit, zejména v suchých a teplejších letech (např. PP Vršky-Díly, Jasenka, Nepřejov a Jasenice, Velký Skalník, jeho výskyt lze očekávat na dalších slunných stanovištích). Fauna bezobratlých je vemi bohatá a vzhledem k velké členitosti terénu a pestrému zastoupení biotopů dosud málo probádaná, takže v dalších letech lze očekávat řadu dalších pozoruhodných nálezů.K dalším zajímavostem patří význačné geomorfologické jevy. V jedlobukových lesích pod Cábem se nacházejí skalní výchozy s balvanitou sutí a tisíce let staré sesuvy včetně sesuvů z roku 1997. K nejcennějším skalním výchozům na Vsetínsku patří Valova skála ve Velkém Skalníku, která svou výškou 38 až 39 metrů patří k nejvyšším skalním útvarům ve vsetínském okrese. Méně významné jsou skalní výchozy v bývalých lomech pod Ostrou horou a na Jasénce.V okolí města je vyhlášeno šest zvláště chráněných území - Přírodní památky Ježůvka, Bečevná, Louka pod Rančem, Vršky - Díly a Mokřady Vesník, Přírodní rezervace Halvovský potok. Na ustavení zvláštního ochranného režimu mají parametry další lokality, např. Velký Skalník s Valovou skálou, s okolními lesy a orchidejovými loukami, orchidejové louky v Jasenicích (u Kozlovských a v Dlouhém), mokřady v Semetíně U Matějů, orchidejové louky Nepřejov - Trojúhelník, rákosina Bobrky, rozšíření PP Ježůvka na okolní louky se vzácnou květenou aj. Jako VKP je chráněn mokřad pod Žebračkou, květnatá louka Jazýček v Hlubokém a připravují se další. Malá část území města - lesnatá oblast v Jasenicích mezi Cábskou cestou, Dinoticemi a Hovízky - leží v Ptačí oblasti Horní Vsacko z důvodu významné populace ptačích druhů obývajících zachovalé bukové lesy (zejména lejsek malý a strakapoud bělohřbetý). Na hranici katastru ležící v okolí Cábské cesty a mezi Dinoticemi/Červenkou leží hranice CHKO Beskydy.Za památné stromy je vyhlášeno šest stromů - babyka na Bečevné, dub na Jasénce u Kučerů, Turpišův dub na Bobrkách, lípy u Sládků v Semetíně a Smilkův jilm na Ohýřově. Jako významný krajinný prvek jsou registrovány stromy: babyka na Jasénce, hrušeň Hlinských ve Vesníku - Břehy, dub ve sběrně na Trávníkách, třešeň v Rokytnici, dub v Semetíně U Matějů, borovice nad Janišovem v Semetíně.Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že Vsetín je velmi bohatý na přírodní hodnoty a chce-li je uchovat pro budoucnost, musí trvale počítat s náklady jak na jejich údržbu, tak na cílenou osvětu obyvatel. Určitě se to vyplatí, neboť všechny přírodně významné lokality slouží místním občanům i návštěvníkům mimo poučení také pro rekreaci. 

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Tipy a triky

Jizerské vyhlídky - Jizerské hory

V zimě jsou hory obvykle v obležení lyžařů. A když roztaje sníh, vystřídají je na několik měsíců pěší turisté škrábající se vzhůru po příkrých stezkách. Kdoví, proč tomu tak je. Možná kvůli přírodě, která je na horách přece jen méně dotčena činnosti lidí. Lépe se tam dýchá a člověk se na všechno dívá tak nějak z nadhledu. Po těžké túře, která skvěle vyčistí mozek, tak pohlíží i na svůj život. Jizerské hory přímo oplývají místy s hezkým výhledem. Na poměrně malé ploše najdete třicet udržovaných vyhlídek a k tomu nespočet dalších mimo turistické trasy. Nejzajímavější je v tomto směru severní část hor, jejíž okraj se zdvíhá nad údolím říčky Smědé. Stačí si tu jako východisko vybrat kteroukoliv vesnici nebo městečko a stoupající turistická značka vás po určité době určitě dovede k nějakému místu s pěkným výhledem. Horská turistika začala být velkou módou na přelomu 19. a 20. století. V té době měla jinou podobu než dnes; mnohdy se jí věnovali známé osobnosti politiky a kultury, které finančně podporovaly vznik či udržování stezek a vyhlídek. Na starých fotografiích a pohlednicích můžete vidět, že se do hor vydávaly i dámy v dlouhých sukních a páni v oblecích a výlety do přírody patřily k oblíbeným společenským akcím. Slovo „turistika“ dnes není považováno za příliš libozvučné a jen málokterý individuální cestovatel by se dnes dobrovolně označil za turistu. Může za to masové rozšíření cestování v 2. polovině 20. století a vznik cestovních kanceláří, díky nimž se výlety do přírody nebo exotických zemí staly snadnou záležitostí. Ještě před sto lety však v přírodě a zejména v horách pobývali jen lidé, kteří zde žili a pracovali, a organizování výletů z měst bylo v podstatě avantgardní záležitostí. Když roku 1888 vznikl Klub českých turistů, stal se jeho prvním předsedou známý cestovatel Vojta Náprstek a členství v něm bylo věcí prestiže. Klub organizoval přednášky, vydával mapy, značil cesty, stavěl rozhledny a budoval noclehárny a chaty. Podobně tomu bylo i v Jizerských horách, kde milovníci přírody zpřístupnili řadu zabezpečených vyhlídek. Jejich zábradlí však od té doby nahlodal zub času, a proto museli členové horské služby a Jizerskoještědského horského spolku nedávno vynaložit značné úsilí na jejich opravu. Přitom zjistili, jak těžké bylo kdysi bez nynější moderní techniky dopravit do výšin potřebný materiál nebo vyhloubit do zdejší tvrdé žuly díry pro základové sloupky. Severní okraj Jizerských hor, chráněný od roku 1999 jako přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, tvoří strmě spadající svah s převážně kamenitými vrcholky. Ty jsou jako stvořené pro budování vyhlídek. Některé z nich nabízejí panoramata, kterým mohou jen těžko konkurovat i výhledy z blízkých rozhleden. Jednou z nich je například Paličník (944 m), jehož vrcholová skála se skládá ze dvou balvanů spojených můstkem. Zábradlí vyhlídky zhotovil roku 1902 Krkonošský horský spolek a opravy se dočkalo přesně po sto letech. Můžete odtud přehlédnout celé Frýdlantsko, severní svahy Jizerských hor, horu Smrk, hřeben západních Krkonoš a Bukovec, nezaměnitelnou dominantu východního okraje pohoří. Paličník odděluje údolí Hájeného potoka od blízkého vrchu Tišina (873 m), z něhož je už o něco méně atraktivní výhled do údolí říčky Smědé a na městečko Lázně Libverda. Jižně od Paličníku a Tišiny se ve střední části pohoří zdvíhá Jizera (1 122 m), druhá nejvyšší hora Jizerských hor, jejíž vrchol tvoří skupina několika skal. Nejjižnější z nich byla také zpřístupněna a poskytuje jeden z nejkrásnějších kruhových výhledů. Východním směrem spatříte i skalnatý vrchol Pytláckých kamenů (975 m) s nezabezpečeným výhledovým místem. Pokud se tam osmělíte, uvidíte Malou i Velkou Jizerskou louku. Název vrchu vznikl podle zdejšího pytláka Heinricha, který se v těchto místech často skrýval a roku 1813 byl nedaleko odtud zastřelen. Na úpatí Jizery se můžete od kiosku vydat za dalšími vyhlídkami po Štolpišské silnici, která míří severozápadním směrem do Jizerskohorských bučin a poskytuje výbornou příležitost k poznávání těchto hor na kole. Zanedlouho odbočíte vpravo po zelené turistické značce. Povede vás tzv. Kozí stezkou do oblasti Frýdlantského cimbuří. Najdete tu hned několik zajímavých vyhlídek. Nejprve můžete odbočit vpravo po žluté značce a vyšplhat na vrchol Poledních kamenů (1 006 m). Jejich součástí je i Půlený kámen s největšími skalními hrnci Jizerských hor. Z nezajištěného výhledového místa uvidíte část Frýdlantska a střední část pohoří. Ze žluté značky lze pokračovat i na vrchol Frýdlantského cimbuří (900 m), který byl v sedmdesátých letech minulého století zpřístupněn vybudováním železného žebříku. Spatříte odtud níže ležící skalní útvar Skalní zub s údolím říčky Smědé v pozadí. Stejná značka vás dovede i na vrchol skály Hajní kostel s podobným výhledem. Místo je spojené s legendou o zakopaném pokladu a původní německé jméno Hainskirche snad pochází od pohanské svatyně. Po návratu na Štolpišskou silnici můžete pokračovat k další odbočce, tentokrát po červené značce. Cesta klesá údolím Velkého Štolpichu s krásnými vodopády. Za největším z nich, vysokým asi 30 m, najdete odbočku na Ořešník (800 m). Po schodech, vytesaných do skály roku 1898, vystoupíte na vrchol s dřevěným křížem, odkud jako na dlani uvidíte Hejnice a jejich okolí. Pokud se rozhodnete pokračovat v objevování vyhlídek v západní části hor, musíte se znovu vrátit na Štolpišskou silnici a po ní se vydat na samotný okraj náhorní jizerskohorské plošiny k vyhlídce Krásná Maří (asi 900 m n. m.), zajištěné nově zrekonstruovaným zábradlím. Své jméno nedostala podle krásné panny, ale podle rudného dolu, jenž se nacházel v údolí. Naskytne se vám tu pohled na celé Frýdlantsko. Na Štolpišskou silnici navazuje Oldřichovská silnice a po ní můžete pokračovat až k místu, kde z asfaltky odbočuje zelená značka. Ta vás přes řadu vrcholků dovede do Oldřichovského sedla a k vrchu Špičák (724 m). Její vrchol je již zčásti zarostlý a poskytuje jen omezený rozhled do oblasti Frýdlantska. Zajímavá výhledová místa najdete i v jižní části Jizerských hor. Pokud jste si jako svůj výchozí bod zvolili Liberec, stačí vám vydat se od zoologické zahrady po žluté značce ke skále Jezdec (500 m n. m.). Podle archeologických nálezů tu zřejmě ve středověku stával hrádek, z něhož se dodnes zachovaly záseky pro trámy a letopočet 1617. Podle pověstí tu měl své sídlo Černý Jíra, který přepadával a mordoval pocestné a kupce. Místo bylo v 19. století zpřístupněno a opatřeno kovovým zábradlím, dnes však poskytuje jen částečný výhled do údolí Černé Nisy. Na zajímavou vycházku se můžete vydat i přímo od nádraží ve Smržovce. Své jméno Finkenstein získala zdejší vyhlídka (678 m n. m.) podle zdejšího průmyslníka Finkeho a kromě vyhlídky na město a Černostudniční hřeben tu stojí za povšimnutí velké skalní hrnce. Jako by jižní část hor neposkytovala dost přirozených výhledů, vzniklo tu na počátku 20. století několik rozhleden. Pěkné pohledy do krajiny nabízí Bramberk (787 m n. m.), Slovanka (820 m n. m.), Královka (859 m n. m.) i Terezínka (550 m n. m.), ovšem nejznámější z nich je asi rozhledna Černá studnice (870 m n. m.), tyčící se v blízkosti vrcholového skaliska Černostudničního hřbetu. Z 26 m vysoké věže, jejíž kamenné stěny dosahují síly až 150 cm, je nádherný kruhový výhled. Málokterý z jejích návštěvníků ví, že nedaleká vrcholová skála byla rovněž upravena jako výhledové místo, a to dokonce dávno před vznikem rozhledny. Dodnes tu najdete ochranné zábradlí a můžete si tak vyzkoušet, co nadšení turisté viděli z Černostudničního hřbetu před více než sto lety. Jizerské hory Pohoří získalo svůj název podle řeky Jizery, která pramení pod horou Smrk a teče podél státní hranice s Polskem. Nejvyšší horou je Wysoka Kopa (1 126 m), ležící na polské straně; u nás patří prvenství o dva metry nižšímu Smrku. Územím Jizerských hor a sousedních Krkonoš prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem. Jizerské hory jsou jako první pohoří na našem území vystaveny vlhkému severozápadnímu proudění, a proto je zdejší podnebí poměrně drsné. 29. 7. 1897 zde byl vytvořen celoevropský rekord v denním úhrnu srážek, když za 24 hodin spadlo 345 mm vody. Vysoký je i celoroční průměr letních a zimních srážek. Podnebí ovlivňuje i charakter krajiny, která je známá svými rozlehlými rašeliništi. Severní a západní svahy pohoří jsou strmé a porostlé mohutnými bučinami. Najdete tu vysoké žulové skály nejrůznějších tvarů, skalní bludiště, vyhlídky a hluboké rokle, kterými protékají potoky s křišťálově čistou vodou a četnými vodopády. V osmdesátých letech 20. století došlo k rozsáhlému poškození smrkových porostů na náhorní plošině působením imisí z českých, polských a německých energetických zdrojů. Spad znečišťujících látek, převážně oxidů síry a dusíku, způsobil narušení ekosystému lesa, takže muselo dojít k odtěžení velkého množství poškozených porostů. V roce1968 byla na území Jizerských hor vyhlášena chráněná krajinná oblast o rozloze 368 km2. V jejím rámci bylo ustanoveno několik desítek maloplošných chráněných území, jejichž celková plocha dosahuje téměř 20 km2. Vstup na tato místa je možný pouze po turisticky značených cestách; některými vedou naučné stezky s informačními panely poskytujícími podrobné informace o chráněném území. Roku 1999 byla vyhlášena národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, jejíž plocha přesahuje 30 km2.

Pokračovat na článek


Outdoor - život v přírodě

Outdoor - život v příroděVšeobecné informacePřístřešekNejlepší místo je ve svahu.Na vrcholu kopce nebo hory je větrno a tudíž chladno.V nejnižším místě údolí nebo v proláklině bude pravděpodobně vlhko a v noci i chladno.Pod osamoceným stromem je nebezpečí uhození blesku, nebo pád suchých větví.Vázací materiálKopřiva; suchá vlákna ze stonků; roztlučte stonky, vlákna uhlaďte rukou. Je z nich dobrá příze, provazy, oka, sítě, lana, tětivy, tkaniny.Klejicha vatočník; hedvábná vlákna v suchých stoncích.Kendyr (nejlepší na západě) hedvábná vlákna v suchých stoncích.Hloh, vrba, jilm, kořen jedle, růže; z vnitřní bílé kůry lze dělat dobré provaznické výrobky. Nejpevnější jsou když jsou mokré.Provázek můžete zhotovit rozcupováním a splétáním rostlinných vláken z vnitřní kůry některých stromů. Můžete použít lípu, jilm, bílý ořech, bílý dub, moruši, kaštan a červený a bílý cedr. Jakmile uděláte provaz, otestujte ho abyste si byli jistí, že je pro vaše účely dostatečně silný. Provaz získá na pevnosti spletením několika pramenů dohromady.Před výrobou provazů můžete udělat několik jednoduchých testů, které určí vhodnost materiálu. Nejdříve materiál natáhněte do délky, abyste zjistili jeho pevnost. Potom ho zkrucujte mezi prsty a splétejte vzájemně vlákna. Jestliže materiál odolá tomuto zacházení a neodlamuje se, uvázejte na vláknech uzel a lehce ho utáhněte. Jestli se materiál v uzlu nepoškodí, je použitelný k výrobě provazů.IzolaceNěkteré rostliny jsou zdrojem materiálu na izolaci před chladem. Bojínek je bažiná rostlina, nacházející se podél jezer, rybníků a stojatých vod řek. Jemná vlákna na vrcholech stonků vytvářejí suché chmýří se vzduchovými mezerami, které poslouží jako dobrá izolace, když je umístíte mezi dvě vrstvy materiálu. Klejicha vatočník má pylovitá semena působící jako dobrá izolace.Proti hmyzuOdpuzující prostředek proti hmyzu vyrobíte použitím vymačkané šťávy z divokého česneku nebo cibule na kůži, umístěním sassafrasového listí ve vašem úkrytu, nebo nakouřením či pomazáním se semeny bojínku s chlupatými vlákny.MiskyNa výrobu misek a hrnců použijte dřevo, kůru, nebo jiný podobný materiál. Na zhotovení dřevěných misek použijte vyhloubený kus dřeva, do kterého se vejde vaše jídlo a dostatek vody na vaření. Zavěste dřevěnou nádobu nad ohněm a vložte do vody (jídla) horké kameny. Vyjměte kameny, jakmile se ochladí a vložte nové rozpálení kameny. Postupujte tak dlouho, dokud se jídlo neuvaří. VAROVÁNÍ - Nepoužívejte kameny se vzduchovými dutinami, jako je vápenec a pískovec. Mohou při ohřívání v ohni explodovat.Tuto metodu můžete také použít s nádobami zhotovenými z kůry nebo listů. Takovéto nádoby ale budou nad vodoryskou hořet, pokud je nebudete udržovat mokré, nebo nebudete mít nízký oheň.Lžíce vidličky a nožeVidličky, nože a lžíce vyřezejte z dřeva bez obsahu pryskyřic, aby neměly pryskyřičnou pachuť, nebo nezkazily jídlo. Stromy bez pryskyřice jsou duby, břízy a jiné stromy s tvrdým dřevem. Poznámka: Nepoužívejte stromy které vylučují mízu nebo pryskyřici na kůře, nebo při řezání.Osobní soupravanůž, sekera, pila, dřevěné zápalky, troud, lékárnička, kapesní nůž, pončo, lopatka, nádoba na vodu, nádoba na vaření, spací pytel, zavírací špendlík (5 ks), náhradní oblečení, lékárničkaNůž - laponsý ručně vyráběný Leuku (čepel 18,5 cm), vhodný i pro sekání dřeva ( test ) (výrobce - Roselli, Iisakki, Marttini).Kapesní nůž - Victorinox Swiss ChampPopis: délka čepele 91 mm, 31 funkcí. Výbava: čepel velká, čepel malá, vývrtka, otvírák na konzervy, šroubovák, otvírák na láhve, šroubovák úzký, odstraňovač izolace, šídlo a děrovač, kroužek, pinzeta, párátko, nůžky, víceúčelový hák ( táhlo ), pilka na dřevo, odstraňovač šupin, uvolňovač háčku, měrka, pilník na nehty, pilník na kov, čistič nehtů, pilka na kov, šroubovák, dláto, kombinačky, řezač drátu, křížový šroubovák, lupa, pero, špendlík, mini šroubovákDýcháníPomalé a hluboké dýchání harmonizuje organizmus a prodlužuje život.Zvýšení tělesné teplotySedíte a zhluboka se nadechnete. Tak, abyste cítili, že plíce jsou úplně plné, zvedá se nám hrudník a břicho se tlačí ven. Zadržte v tomto stavu co nejdéle dech. Když už to nejde vydržet, vydechněte a znovu se nadechněte. Toto cvičení opakujte asi desetkrát. Každým zastavením dechu cítíte, jak je vám tepleji, tváře červenají, ruce i nohy jsou teplé a prokrvené. Po deseti zadrženích dechu jste celí rozehřátí, a tu najednou ucítíte zvláštní věc - ve vašem břiše vyskočila jiskřička, rozhořel se malý ohníček. Přestaňte zadržovat dech, zavřete oči a soustřeďte se na to, co se děje. Ohníček hoří a hoří. Zevnitř vás rozehřívá jako malá kamínka. Jste celí najednou strašně těžcí, ruce vám bezvládně leží v klíně a vidíme přes zavřené oči, jak plameny ohníčku hoří a rozehřívají celé vaše tělo, sami se měníte v jeden velký plamen, je vám horko, ruce i čelo máte od ohně úplně rozpálené. Tímto cvičením se můžete zahřát, jste-li v chladu a unaveni, zrychlit tep a zvýšit tělesnou teplotu až o 1 stupeň.Zvýšení tělesné teploty pomocí mudryPropleťte prsty, ale jeden palec nechejte natažený tak, aby ho obejmul palec a ukazováček druhé ruky. Tato mudra zvyšuje horko v těle, proto je dobré ji cvičit v zimě. Při delším cvičení této mudry se můžete začít potit. Ohřívá tělo a ničí kašel i chronické nachlazení. více zde ...Zvýšení tělesné teploty pomocí pranáyámyLevá nosní dírka je přiřazena měsíci a pravá slunci. Pokud ucpeme levou nosní dírku a dýcháme jen pravou, tělo se začne oteplovat, opačným způsobem se dá ochlazovat.SpánekŘíká se, že hodiny spánku před půlnocí se počítají dvojnásobně. Je to absolutně přesné. Ne protože by tyto hodiny měly nějaké magické vlastnosti, ale protože ti kdo chodí spát pozdě je přidávají k normální únavě, což podle doktorů vede k vyčerpání. Je dobré vstát ráno před 6 hodinou.KompasDo nádoby s vodou vložíme kousek lehkého předmětu (např. papír) který se udrží na hladině a na něj položíme zmagnetizovanou jehlu. Jehlu zmagnetizujeme tak, že ji šedesátkrát stejným směrem přetáhneme magnetem. Ostrý konec jehly ukazuje sever.Mýdlo - mýdlo je možno nahradit jílemVikinské mýdlo: oloupejte a rozmačkejte několik kaštanů, přidejte trochu vody, vymačkejte přebytečnou vodu, zformujte z hmoty mýdlo, nechte ho uschnout.Čištění zubůPravidelně čistěte svá ústa a zuby kartáčkem na zuby, nejméně jednou denně. Pokud nemáte kartáček na zuby, zhotovte si žvýkací dřívko. Najděte větvičku asi 20 cm dlouhou a 1 centimetr silnou. Rozžvýkejte jeden konec dřívka, aby se oddělila vlákna. Nyní s ním můžete čistit zuby. Další cestou je ovinout čistý proužek látky kolem vašich prstů a třít s ní zuby až do setření všech částic jídla. Zuby můžete také čistit malým množstvím písku, kuchyňské sody, soli, nebo mýdla. Pak vypláchněte ústa vodou, mořskou vodou, nebo čajem z vrbové kůry. Také pomůže vaší ústní hygieně čištění zubů hedvábným provázkem, nebo vláknem.Příprava potravy v příroděZáře raního slunce vyživuje celý organismus, je to jako potrava.Je možno se stát breatheriánem a žít převážne z vody, slunce a vzduchu, trvá to však dlouhou dobu, než se přeprogramuje organismus. Ze začátku je potřeba pít větší množství vody (3-4 litry denně). Doporučeno praktikovat pod odborným dohledem.NEJEDLÉ ROSTLINYNejste luskoviny, absorbují minerály z půdy a způsobují zažívací potíže. Všechny bílé a žluté bobule jsou jedovaté. Polovina červených bobulí je jedovatých. Tmavě modré a černé bobule jsou ve většině případů jedlé. Mléčná šťáva je známkou toho, že rostlina je jedovatá. Nejezte rostliny, které dráždí pokožku. Druhy s jednotlivými plody na stopce se považují za jedlé. Rostliny rostoucí v mokru, nebo ve vlhké půdě bývají chutné.Abyste se vyhnuli eventuálním jedovatým rostlinám, nedotýkejte se jakýchkoliv planých, nebo neznámých rostlin které mají:Mléčnou, nebo světlou mízu.Fazole, cibule, nebo semena uvnitř lusků (tobolek).Hořkou nebo mýdlovou chuť.Bodliny, jemné chlupy, nebo trny.Listy jako kopr, mrkev, pastinák, nebo petržel."Mandlovou" vůni dřevnatých částí a listů.Obilné klasy s růžovými, červenavými, nebo černými výrůstky.Rostliny s listy ve tvaru trojlístků.Při jedení trávy může spálit víc energie než dodá a může způsobit žaludeční nevolnost.Mnoho hodnotných, planě rostoucích rostlin obsahuje vysoké koncentrace šťavelanů, známých jako kyselina šťavelová. Štavelany vytvářejí ve vašich ústech a hrdle ostrý, pálivý pocit a poškozují ledviny. Pečení, pražení, nebo sušení tyto šťavelové krystaly obvykle zničí. Hlíza mečíku (cibulka) je známá jako "indiánský tuřín", ale můžete je jíst pouze po odstranění šťavelových krystalů pomalým pečením, nebo sušením.Nejezte houby! Účinky řady nebezpečných hub působících na centrální nervový systém se mohou objevit i po několika dnech a to je již pozdě na odvrácení účinků jedu.JEDLÉ ROSTLINYJídlo z vnitřní kůry stromůLze připravit z kůry břízy, osiky, topolu, většiny borovic, kluzkého jilmu, topolu amerického, vrby a javoru červeného, je dobrá syrová, vařená, a poslouží na přípravu čaje. Skladujte do zásoby nasušené proužky kůry.MízaVelmi výživná je třešeň, javor, osika, bříza, ořech bílý (hikora) pouze s jejich mízou můžete přežít po dobu mnoha týdnů. Pijte jí syrovou: Nařízněte díru do vnitřní kůry a za 24 hodin získáte až 8 litrů mízy. Mízu můžete pít slámkou i ve spaní. Zářez po použití zakolíkujte dřívkem.BoroviceHledejte semena a kořeny které jsou bohaté na tuk a proteiny a mějte je první na seznamu rostlin pro přežití.Všechna semena v šiškách jsou bohatá na tuk a proteinyČerstvé jehličí jehličnatých stromů svařte na čaj, má vysoký obsah vitamínu C.Žaludy, ořechy, pekanové ořechy, kaštanyZe všech jsou dobrá syrová a pečená jídla. Pokud jsou hořké, vyluhujte (rozemelte je a namočte) kyselinu tříselnou (tanin). Vyvarujte se semen koňského kaštanu.Koření - Řebříček (listy), Šalvěj (listy), Mateřídouška (listy a květy), Jalovec (bobule), Popenec (celá rostlina), Kmín (plody), Šťovík (listy)Smažené jídla - Bez černý (květy)Saláty - Pampeliška (listy), Polníček, Ptačinec (pouze listy), Sedmikráska (listy), Šťovík (listy), Řeřišnice (listy), Čekanka (listy)Zelenina - Podběl (listy), Chmel (mladé výhonky), Orobinec (květy), Merlík (listy, mladé výhonky) Kopřiva žahavka (listy), Šťovík (listy), Pupava (lůžko květu)Pomazánky - Plod malin, jahod, borůvek, brusnic, klikvy, dřínu, bezu černého, jeřabin, ptáčniceSladkosti - Puškvorec (kořen), Jitrocel (listy)Čaje - Třezalka (listy a nať), maliny, jahody, borůvky (mladé listí), máta (listy) mateřídouška (celá rostlina), lípový květ, bez černý (květy), heřmánek, řebříček, zeměžluč, lišejník islandský, šípky (plody).Trvanlivost potravin pšenice - neomezeně při teplotách pod 15 °C; mléko v prášku - 2 roky; med - neomezeně; sůl - neomezeně pokud je naprosto suchá; oves - neomezeně; stolní olej- 2 roky maximálně v chladnu a temnuPříprava rostlinné stravyAčkoliv některé rostliny, nebo části rostlin jsou jedlé syrové, jiné musíte vařit aby byly jedlé, nebo chutné. Jedlé rostliny, nebo jídlo z nich vás bude zásobovat nezbytnými živinami, zatímco chutné plody vás budou přímo vybízet k snězení. Mnoho z planě rostoucích rostlin jsou jedlé, ale špatně stravitelné. Skvělým nápadem je učit se rozpoznat, připravovat a jíst přírodní plodiny.Metody užívané ke zlepšení chuti rostlinného jídla zahrnují namáčení, vaření, pečení, smažení, nebo vyluhování rostlin. Loužení se provádí rozdrcením potraviny (například žaludů), umístěním drti do cedníku a několikerým přelitím vařící vodou, nebo ponořením drti do tekoucí vody.Listy, stébla a pupeny vařte tak dlouho, dokud nezměknou. Je-li to potřebné, vyměňujte vodu a tím se odstraní všechna hořkost.Vařte, pečte, nebo pražte hlízy a kořeny. Sušení pomáhá odstranit leptavé šťovany z některých kořenů rostlinného druhu áronovitých.Bude-li to nezbytné, vylouhujte žaludy ve vodě ve vodě abyste odstranili hořké látky. Některé ořechy, jako například kaštany jsou dobré syrové, ale lépe chutnají pečené.Můžete jíst mnoho syrových zrn a semen, do té doby než dozrají. Když ztvrdnou, nebo jsou suchá, můžete je vařit, namlít je do jídla, nebo z nich udělat mouku.Šťáva z řady stromů, jako jsou např. javory, břízy, vlašské ořechy a smokvoně, obsahuje cukr. Tyto šťávy můžete svařovat na sirup ke slazení. Na jeden litr javorového sirupu potřebujete asi 35 litrů javorové šťávy.Jedlé rostliny mírného pásmaAmaranth (Amaranthus retrof/exus a jiné druhy)Maranta třtinová (druhy Sagittaria)Chřest (Asparagus officinalis)!Beechnut! (druhy Fagus)Ostružina (druhy Rubus)Borůvka (druhy Vaccinium)Lopuch (Arctium lappa)Bojínek (druhy Typha)Kaštan (druhy Castanea)Čekanka (Cichoriurn intybus)Šáchor (Cyperus esculentus)Smetánka lékařská (Taraxacum officinale)Bohyška (Hemerocallis fulva)Kopřiva (druhy Utica)Dub (druhy Quercus)Tomel (Diospyros virginiana)Jitrocel (druhy Plantago)!Pokeweed! (Phytolacca americana)Kaktus Opuncie (druhy Opuntia)Šrucha zelná (Portulaca oleracea)Sassafras (Sassafras albidum)!Sheep sorrel! (Rumex acetosella)Jahoda (druhy Fragaria)Bodlák obecný (pcháč) (druhy Cirsium)Stulík a lotos (Nuphar, Nelumbo a ostatní druhy)Planá cibule a česnek (druhy Allium)Šípková růže (druhy Rosa)Šťavel (Šťovík) (druhy Oxalis)

Pokračovat na článek


Jak si vybrat leteckou společnost?

Rozhodování o tom, se kterou společností (a tím pádem i kudy)letět, je složité a závisí hodně i na osobních preferencích.Kritériem, které leží na srdci všem nejvíce, je bezpečnost. Proto určitě nepoletíte se společností, o které byste věděli, že je na černé listině, přestože její ceny mohou být (a často jsou)bezkonkurenčně nejlepší. Kritérií, která je dobré vzít v úvahu při rozhodování o tom, s kým poletíte, je řada.Ta hlavní, která by vám měla při volbě dopravce alespoňproběhnout hlavou, jsou následující:BezpečnostVšichni samozřejmě chceme letět co nejspolehlivěji. I když jeletecká doprava statisticky vysoce bezpečná, existují mezi jednotlivými společnostmi poměrně znatelné rozdíly v bezpečnostijejich provozu. Rozdíly vyplývají z řady příčin – například kvalita výběru a výcviku pilotů, kvalita údržby letadel, kvalita a dodržování předpisů země, ve které je společnost registrovaná,tradice dané letecké společnosti, dostatek finančních prostředků.K tomu, aby cestující měli jasné vodítko, byly sestaveny takzvané „černé seznamy“ (black list) společností, které mají zákaz letů v letovém prostoru nad Evropskou unií nebo USA nebo obojí.Každý z nich je sestaven na jiném podkladě. Seznam EU vychází ze statistik nehod, postupů a provozní historie jednotlivých leteckýchspolečností. Seznam USA vychází z hodnocení kvality regulatorníhodohledu v zemích registrace společnosti. Seznam USA je tak o hodně přísnější, protože se dotýká mnohem většího počtu společností.Aktuální přehledy můžete najít na www.1001crash.com a černý seznam EU v  češtině naleznete nawww.ec.europa.eu/transport/air-ban. Zajímavé je také podívat se nahodnocení jednotlivých leteckých společností, které je velmi podrobně uspořádáno na www.airlinequality.com.Jednoduchým ukazatelem historie bezpečnosti letecké společnostije počet nehod na jeden milion letů. U dobrých leteckýchspolečností se pohybuje na hodnotách mezi 0,3 a 1. U problematických společností až na hodnotách 5–10. Z toho také jednoduše vidíte, že u některých společností je pravdě podobnost nehody až 30 x vyšší než u jiných. Je sice stále velmi malá – připočtu 10 nehod z milionu letů je to jen 1 : 100 000, ale logicky tou každého vyvolá úvahy.Pokud chcete o této problematice vědět více, můžete se podívat také na www.airsafe.com.CenaDruhým hlavním kritériem při rozhodování kudy a s kým (míněnaletecká společnost, ne výběr partnera nebo partnerky) je obvykle cena. Zjistit a porovnat dnes skutečnou cenu letecké přepravy neníjednoduché. Porovnávat můžeme jen pro stejná data cesty a při zahrnutí všech tax a poplatků tak, abychom dostali celkovou cenu.Jak letecké společnosti, tak řada agentur a internetových portálů používá při prezentování cen za přepravu částečně klamavoureklamu v tom smyslu, že uvádí cenu jen za přepravu a ignoruje existenci letištních poplatků, různých tax, palivových,bezpečnostních, rozvojových a jiných příplatků, které mohou cenu letenky zvýšit i několikanásobně.Porovnávejte tedy vždy pouze ceny zahrnující vše, včetně poplatků za přepravu zavazadel (pokud tyto poplatky společnost účtuje a vy zavazadla odvézt musíte). Dalším trikem, obvykle kombinovaným s tím prvním, je prezentace nejnižších existujících cen. Když se takto letecká společnost prezentuje, znamená to, že ukazuje svou nejnižší existující cenu bez ohledu na to, kolik místje za ni nabízeno, a zda jsou tato místa vůbec ještě k dispozici.Zajímavou nabídku jsem našel na stránkách jedné cestovní kanceláře v Praze, která s velkou reklamou nabízela cestu do NewYorku a zpět za 3450 Kč. Jestliže jste však takovouto rezervacichtěli vytvořit, zjistili jste, že během tří měsíců, kdy tato nabídka platila, nebylo ani jeden den možné najít jediné místo. Zda tedy taková nabídka vůbec někdy reálně existovala, nebo se jednalo jen o způsob, jak přilákat zákazníky na webové stránky, mi není jasné.Při hledání opravdu nejnižší ceny musíte použít stejné datum nebo rozpětí dnů, ve kterých chcete/musíte cestovat, a pro tyto dny hledat prostřednictvím agentury nebo portálu cenově nejvýhodnější areálnou (místa opravdu lze rezervovat) nabídku. Pokud vám na termínu tolik nezáleží, je dnes obvykle možné zjistit, jaká nejnižší cena je na dané letecké společnosti ještě k dispozicinapř. v určitý měsíc nebo v rozmezí určitého počtu dnů od optimálního data cesty.Při snaze najít nejnižší cenu platí obecné pravidlo jak proklasické, tak pro nízkonákladové dopravce – čím dříve kupujete, tím levnější letenky můžete obvykle najít. Pro získání letenky zanejlepší cenu mohu tedy doporučit následující zásady:Letenky kupujte raději s předstihem. To platí zejména pro období zvýšené poptávky, jako jsou školní prázdniny v místě odletu nebo cílové destinaci, svátky využívané k cestování na některé zobou stran vaší cesty nebo velká atraktivní sportovní utkání či soutěže.Větší pružnost v termínech vašich letů vám umožní najít nižší cenu.Při letech do míst s více letišti (Londýn, Paříž, řada měst vUSA) prověřte spoje i do menších, někdy i lépe umístěných letišť.Ceny jsou velmi často podstatně nižší než lety na letiště hlavní. V Evropě toto platí například v Paříži (letiště Orly je blíže městu než letiště Charles de Gaulle). V USA je to například Dallas, kde letiště Love Field je mnohem lépe umístěno a lety na něj jsou obvykle podstatně levnější než na velké letiště Dallas – FortWorth. Pro zajímavost – letiště Love Field v Dallasu si vybral pro své přistání i prezident Kennedy při své osudové poslední cestě doTexasu.V případech, že se obáváte nutnosti změnit datum nebo směrování letu, kupte si letenku za tarif, který změnu data letu dovolujenebo u něhož není poplatek za změnu prohibitivně vysoký. Nejnižší tarify takové možnosti obvykle vůbec neumožňují a vy můžete přijíto celou cenu letenky.Před odletem si na webových stránkách nebo u vaší agentury ještě můžete prověřit, zda nebyly zvýšeny nebo zavedeny nové poplatky, které by znamenaly, že je před nástupem cesty, napříkladna letišti, musíte ještě doplatit. Je dobré o tom vědět a připravit se.Finanční stabilitafinanční stabilita – poté, co asi 280 000 cestujících s letenkami SkyEurope zůstalo v létě 2009 bez naděje někam letět nebo se jen bez problémů vrátit domů, bude otázka stability dopravce blízká i srdcím českých a slovenských cestovatelů.Když si tedy kupujete letenky s větším předstihem, věnujte pozornost i zprávám o finanční stabilitě společnosti, se kterou chcete letět. Letecké společnosti nemají dosud žádné povinnépojištění cestujících pro případ bankrotu, jaké musejí mít cestovní kanceláře. Je tomu tak asi proto, že dříve měly letecké společnosti poměrně velký vlastní majetek, a tak se předpokládala jejichschopnost kompenzovat své cestující v případě, že jim nebudou mociposkytnout přepravu.Zákonná náprava se v  této věci snad chystá, ale jejípřijetí bude určitě ještě chvíli trvat. V dnešní době nemají letecké společnosti často téměř žádný nebo dokonce záporný majetek,protože letadla mají na leasing, budovy pronajaté, většinu služeb nasmlouvaných od třetích dodavatelů a provoz často financují bankovními úvěry. Vědět, že alespoň v době nákupu letenky se „naše“letecká společnost jeví finančně zdravě, je proto uklidňující.Věrnostní programPrvní známý věrnostní program (FFP – Frequent Flyer Programme) voblasti letecké dopravy zavedla roku 1980 letecká společnost American Airlines pod názvem AAdvantage. Jednalo se o reakci naderegulaci letecké dopravy v USA, která vytvořila plnou konkurenci leteckých společností. Společnosti musely začít hledat způsoby jaksi udržet své zákazníky, a tak logickým hlavním cílem AAdvantagebylo připoutat je k  využívání služeb právě AmericanAirlines.Ostatní společnosti postupně následovaly, a tak je dnes k dispozici nespočet programů nabízených téměř všemi klasickými dopravci. Ke zvýšení atraktivnosti těchto programů rozšiřují letecké společnosti i množství partnerů, jejichž služby jsou také propagovány a za jejichž využívání jsou členové daného programu odměňováni.Jedná se například o určité kreditní karty, kdy za každou korunu, dolar či euro, které přes tuto kartu zaplatíte, můžete dostat body nebo míle na vaše konto u věrnostního programu vaší letecké společnosti. Podobně je to např. při zaplacení předplatnéhona partnerské časopisy, využití partnerských hotelů nebo půjčoven aut.Někteří dopravci už FFP vyčlenili jako samostatnou jednotku,která pro ně generuje nezanedbatelné tržby právě tím, že prodávájejich míle či body partnerům, kteří jimi pak odměňují své klienty.Prakticky při každém letu je vám nabízena možnost stát se členemFFP společnosti, na jejímž letadle právě sedíte. Jestli rádi ve své peněžence nosíte zářivé plastové kartičky, pak máte skvělou příležitost získat další.Pokud se ale chcete stát členy s  tím, abyste mohli opravdu nějaké odměny dostat, rozhodněte se pro program, který vám to opravdu umožní. Musíte tedy zvážit, zda je pro vás praktické využívat danou leteckou společnost (nebo alianci) dostatečně často,abyste si naspořili dost bodů/mílí k výměně za něco zajímavého (let zdarma, možnost využití salonku pro byznys třídu, povýšení cestovnítřídy – upgrade – například z ekonomické do byznys třídy na dálkovém letu). Do této úvahy byste měli zahrnout i informaci o tom, zda daná letecká společnost vaše bonusy po určité době(obvykle 18 nebo 24 měsíců) zruší nebo vám zůstávají po neomezenou dobu.Když je totiž při nevyužívání po nějaké době automaticky zruší,pak při řídkém využívání této společnosti nemusíte na žádnou odměnu vlastně nikdy dosáhnout. Jinou úvahou je, jak praktické je pro vás využívání bonusu určité společnosti – pokud se totiž jedná o společnost s domovským letištěm v cizí zemi, pak využití bonusu najiné lince než té spojující jeho sídlo s vaším bydlištěm je nepraktické.Být členem FFP například Cyprus Airways a bydlet v Praze znamená, že můžete letět jen na Kypr nebo jen přes Kypr dále. Tato nevýhoda je ale samozřejmě značně snížena, když se jedná o programy společností, které jsou členy některé z velkých aliancí (OneWorld,Star Aliance, Sky Team). Bonus získaný u jedné alianční společnostimůžete využít na letech i ostatních členů aliance. Je samozřejmé,že cestovatelé, kteří létají dostatečně často a zvláště za vyšší ceny byznys třídy, mohou být členy více programů, a zajistit si tak odměnu za téměř každý let a mentální svobodu volby letecké společnosti.Některé společnosti neumožňují vybírání bonusových letenek vždya na všech letech. Existují totiž období, kdy na vytížených linkáchnemůžete na bonusovou letenku letět buď vůbec, nebo je tam kdispozici jen pár sedadel, o která se musíte poprat s jinými členyFFP. Můžete tak mít hodně bodů/mílí, chuť letět do určitého místa,ale dopravce vám řekne, že musíte buď změnit datum (obvykle namimosezonní období), nebo destinaci (obvykle na méně atraktivnímísta).Při vstupu do kteréhokoliv programu musíte také počítat s tím,že ztratíte zase trochu ze svého soukromí. Už jste si možná zvykli,že se toho o vás hodně ví. Kde jste a co děláte, se dá lehcezjistit přes vaše kreditní karty, mobilní telefon nebo pomocí videokamer dnes všude umístěných.Účast ve věrnostním programu tak jen rozšiřuje počet databází,ve kterých se dá váš pohyb, vaše preference, cestovní zvyky aosobní údaje zaznamenávat, analyzovat, vyhodnocovat a na jejichžzákladě se vás pak letecké společnosti či jejich FFP partneři snažízískat pro další utrácení. Jestli vám tento další průnik do soukromí nevadí, pak už nic nebrání tomu, abyste si tu pro vásnejvhodnější leteckou společnost a její program vybrali.Věrnostní program je pak pro mnoho cestovatelů velmi důležitým rozhodovacím kritériem. Rozhodování o dopravcích použitých proslužební cesty je věrnostními programy ovlivňováno do zvláštěvysoké míry, protože služební cestovatelé chtějí radost z leteckéhopřemísťování na velké vzdálenosti přenést i do svého soukromého života a poskytnout ji také svým rodinám.Mnoho cestovatelů je tak při volbě dopravce na svou cestu ochotno zapomenout na ostatní kritéria včetně ceny (u služebních cest) a volit takového dopravce, který je pro ně z pohledu možností věrnostního programu nejvýhodnější. Někteří služební cestující jsou proto ochotni letět například do Londýna až 7 hodin s přestupem,aby získali body na FFP u společnosti, se kterou chtějí pak letětna dovolenou.Méně známým programem je program cílený na firmy kupující letenky na služební cesty svých zaměstnanců. Sofistikované společ-nosti přišly na to, že je potřeba odměňovat nejen cestovatele, ale také toho, kdo jejich cesty platí – jejich zaměstnavatele. Vznikl tedy ještě jeden druh věrnostního programu nazývaný FBP – Frequent Buyer Programme, který firmám nabízí především slevy z objemu letenek koupených od té které společnosti.Služební cestující mohou být ve své volbě proto také vedení vnitřními předpisy jejich firmy, jejichž cílem je minimalizovatnáklady firmy na služební cesty.Pohodlí cestyPohodlí cesty neznamená pouze kvalitu sedadel v letadle. Skládá se z mnoha aspektů, které by měl cestující vzít v úvahu. Rozhodněje třeba mít na paměti, že cesta začíná již odjezdem na letiště a zároveň končí teprve cestou z koncového letiště do vašeho cílového místa. Výběr letišť je poměrně omezený, a tak naprostá většina odletů/příletů z/do Česka je směrována na/z letiště Praha Ruzyně.Širší volbu ale už nabízejí větší evropská města. Také když bydlíte v  oblastech, odkud se lépe dostanete např. do Drážďan,Norimberka, Krakova, Vídně nebo Lince a tato letiště nabízejí přepravu do vámi vybraného místa, je určitě dobré tyto možnosti dosvého výběru zahrnout.Vlastnosti letiště jsou pak ale poměrně zásadně důležité při přestupech. Poslat například přes Londýn Heathrow babičku, která nemluví anglicky a letí za vnoučaty do USA, by mohlo znamenat, že tam nejen nedoletí, ale že už ji nikdy nenajdete. Pokud ji máte rádi, myslete na její situaci již při nákupu letenky.Kvalita letišť pro přestup se velmi zásadním způsobem liší. Pro přestup vás určitě zajímají pěší vzdálenosti, které musíte překonávat, dostupnost a kvalita toalet, klimatizace letiště,možnost najít místo k sezení či spaní, možnost připojení počítače do elektrické sítě, připojení na internet, možnost se vysprchovatnebo kapacita transferových přepážek.Pokud jste stejnou cestu absolvovali již dříve, víte už, do čeho chcete, nebo nechcete jít. Při úvahách o tom, jaké letiště vybrat,je dobré si uvědomit následující:Velikost letiště– právě velká letiště se vám zdají při krátkém přestupním čase ještě třikrát větší. Můžete běhat jako liška a nemít příruční zavazadlo, ale nekompromisně vás mohou a také asi opravdu zdrží(mimo další zpomalovací možnosti) např. na letištích Paříž –Charles de Gaulle a Heathrow přestupy na linky, které odlétají z jiných terminálů, než je váš přílet.Jsou to bezpečnostní kontroly a nutnost použít u některých kombinací terminálů letištní autobus. Ve vaší frontě nabezpečnostní kontrolu se navíc určitě objeví někdo, koho budou prohlížet velmi zdlouhavě (pokud to nebudete ovšem vy sami) nebo si bezpečnostní agenti budou zrovna předávat službu.Při cestě letištním autobusem např. na letiště Charles de Gaullese můžete spolehnout, že vaše výstupní místo bude na složité cestě autobusu po letišti určitě poslední, a tak budete 20 minut cesty jen přerývaně dýchat vzrušením, jestli svůj odlet stihnete. Možná se vám podaří letadlo stihnout a vy budete mít zase o příběh navíc.Na pohodlí a příjemnosti cesty to ale nepřidá. Rozhodně si natěchto letištích ponechte dostatek času a přileťte třeba o let dříve, abyste přestup zvládli v klidu.Další obvyklé problémy velkých letišťZácpy při příjezdu na letiště – už jste se někdy snažili stihnout autem ranní odlet z Londýna Heathrow do Prahy?Dlouhé čekací doby při odbavení – těm se můžete nyní již často vyhnout, když se odbavíte přes internet.Dlouhé čekací doby u bezpečnostní kontroly – tak s tímhle většinou nic neuděláte. Zběsilé vykřikování, že vám za chvíli letí letadlo, nikoho nedojme. Některá letiště, jako například Praha nebo Londýn Heathrow, ale nabízejí přednostní odbavení Fast Track procestující v byznys třídě nebo za příplatek. Je dobré také vědět, že Murphyho zákony jsou platné všude, což u bezpečnostní kontroly,odbavení i pasové kontroly znamená, že vždy stojíte ve frontě,která je nejpomalejší. S tím se prostě nedá nic dělat a ani přebíhání z jedné fronty do druhé to obvykle nevyřeší.Velké vzdálenosti jak od odbavovací přepážky k letadlu, tak zejména při přestupu mezi různými spoji. Nevěříte-li, zkuste si přestup mezi terminály na letišti Paříž Charles de Gaulle nebo na Heathrow.Častá zpoždění – některá letiště jsou prostě přehlcená, protojsou zpoždění častější než jinde – Heathrow v Londýně je opět dobrý příklad letiště, kde byste si měli nechat hodně času na přestup,abyste i s častým hodinovým zpožděním na příletu svůj odlet stihli.Komplikovanost nástupů, přestupů, vyzvedávání zavazadel, místní přepravy, která může být pro nezkušené, méně mobilní či jazykově nevybavené cestovatele velmi stresující.Statistika zpoždění– podle toho, zda letiště leží v blízkosti hlavních leteckých tras, zda je používáno více velkými společnostmi pro přestup mezi jejich linkami, zda má jen jednu nebo více přistávacích drah, nebo zdalších důvodů má letiště tendenci k větším či menším zpožděním.Pro mnoho letišť najdete podrobné informace o průměrných i aktuálních zpožděních na www.flightstats.com.Při rozhodování se můžete řídit jednoduchou úvahou, že velká letiště mívají větší tendenci ke zpožděním, a to zejména ve špičkových časech, tedy v letní sezoně, v pracovní dny ráno a večer. Jestli na své cestě musíte některé z velkých letišť použít jako přestupní, dejte si na přestup určitě více času, než je obvykle povolená minimální doba přestupu, a leťte dřívějším přípojem. Vaše šance, že návazný spoj stihnete jak vy, tak vaše zavazadlo, se tím zásadně zvýší.V případě, že není dřívější přípoj k dispozici a vy máte napřestup jen hodinu, zvažte také možnost večerního příletu a přenocování v letištním hotelu nebo prostě volbu jiného spojení.Možnost návazného spojení– když je cíl vaší cesty nebo letiště pro návazný let v rozumné vzdálenosti od letiště příletu, není třeba si lámat hlavu. Jestli ale musíte použít k další cestě letecký spoj z jiného letiště,prověřte si, zda jej můžete stihnout. Přiletět do Londýna sice levně, ale na letiště Londýn Luton a věřit, že za 3 hodiny můžete pokračovat z letiště Heathrow, není dobrá alternativa.Pohodlnost čekacích prostor a vybavení– pro přílet vás na koncovém letišti zajímají možná jen nejbližší toalety a zavazadlový pás. Pro odlet nebo přestup,zvláště když je delší a vy máte možnost volby, je dobré vybrat letiště, které nabízí dostatek míst k sezení, cenově dostupné občerstvení, internetové připojení, elektrické zástrčky, možnost osobní hygieny a další dle vašich potřeb. V případě, že je váš pobyt delší nebo trvá přes noc, bude určitě zajímavé si zjistit možnost přenocování.Pro hotelové přenocování je nejlepší se podívat na webové stránky letiště a v případě, že z jakýchkoliv důvodů chcete nebo musíte strávit noc v letištních prostorách, podívejte se na podmínky pro přenocování na jednotlivých letištích navwww.sleepinairports.com.Dopravní dostupnost města– jelikož nízkonákladoví dopravci mají tendenci využívat menší,druhotná, levnější letiště, je třeba vždy prověřit možnosti a ceny pozemní přepravy. Opět je dobré jít na webové stránky letiště a najít si nejlepší spojení s městem. Čas potřebný pro přepravu do cíle i cena za ni zaplacená by vám případně mohly radost z levné letenky pokazit. Je vždy příjemné vědět, jak se po příletu dostanete do vybraného cílového místa. Nejlepší je využít interneta letištní webové stránky. Pro ranní odlety je někdy mnohem vhodnější strávit poslední noc v hotelu u letiště – i vlastní cesta se tak může stát hezkým zážitkem. Webovou adresu letiště můžete najít například na www.atlasnavigator.com.Na většině letišť- zejména v Evropě, je občerstvení a jídlo předražené. Raději se před odletem najezte v příjemné restauraci mimo letiště nebo si občerstvení kupte ještě ve městě. Mějte však stále na paměti, že doletadla si nesmíte brát nápoje zakoupené před bezpečnostní kontrolou ani potraviny obsahující tekutiny.Mezi další kritéria mohou dle vašich specifických požadavkůpatřit ještě například:Dostupnost doplňkových služeb jako například pronájem vozuMožnost a podmínky parkování Další, odpovídající vašim vlastním potřebám a očekávánímPro doplnění vlastního přehledu o kvalitě letišť, která přicházejí v  úvahu pro vaši cestu, se můžete podívat také nawww.airlinequality.com.

Pokračovat na článek



Výsledky vyhledávání v sekci: Země

Zemětřesení

Když se zemský povrch změní náhlým a prudkým pohybem, vytváří se jedna z nejmocnějších přírodních sil – zemětřesení. Tyto prudké otřesy se nejvíce projeví, když se vyskytnou ve větších městech.Dne 17. ledna 1995 v 5 hodin a 46 minut zasáhlo japonské město Kobe silné zemětřesení. Domy praskaly, mosty a cesty se zřítily jako by byly z překližky a železniční koleje se zohýbaly. Jak se budovy hroutily, zpřetrhaly elektrické dráty a poškodily plynová potrubí, což záchranáře brzdilo v úsilí najít mrtvé či raněné. Zahynulo více než 5 300 lidí, mnohé rozdrtily padající úlomky domů, jíní zahynuli při požárech, které následovaly po zemětřesení.Nehledě na ztráty lidských životů, účet za opravu škod a postavení města znovu na nohy se odhaduje na více než 100 miliard dolarů. Experti sice předpověděli, že v Japonsku bude silné zemětřesení, ale špatně určili místo. Mysleli, že se to stane v hlavním městě Japonska, v Tokiu.Mocné přírodní sílyZemětřesení patří mezi nejničivější přírodní síly na Zemi. Mohou být až 10 000 krát silnější než atomová bomba svržená na japonskou Hirošimu v roce 1945.Při mnoha zemětřeseních země připomíná palubu lodi na moři. Podle síly zemětřesení se povrch země může mírně vlnit nebo prudce naklánět. Občas se vlny při zemětřesení mohou skutečně pohybovat po povrchu. Podle popisů svědků zemětřesení v San Francisku v roce 1906 byly povrchové vlny vysoké 1 metr. Když se horniny znovu usadily, zjistilo se, že se sanandreaský zlom (San Andreas Fault), podél kterého se zemětřesení odehrálo, posunul o 6 metrů.Většina zemětřesení trvá jen pár sekund, ale některá mohou trvat jednu minutu nebo více. Například zemětřesení v San Francisku v roce 1906 trvalo jen 40 sekund, zatímco zemětřesení, které 24. ledna 1964 zasáhlo Aljašku, chvělo zemí přes 7 minut, 3 z nich měly ničivou sílu.Za hlavním zemětřesením často následuje několik otřesů, každý je slabší než ten předcházející. Pozdější otřesy, které mohou způsobit velké škody, jsou důsledkem znovu usedajících porušených hornin, přizpůsobujících se svým novým pozicím.V roce 1985 zasáhlo Mexico City zemětřesení o síle 11 stupňů na Mercalliho stupnici a způsobilo ve středu města velké škody. Další den přišly dodatečné otřesy. Na Mercalliho stupnici se naměřilo 10 a z většiny města zůstala jen hromada trosek. Tato dvě zemětřesení za sebou zanechala 10 000 mrtvých a město v ruinách.Mercalliho stupniceMercalliho stupnice pojmenovaná po Giuseppe Mercallim udává následky zemětřesení v konkrétním místě. Zaznamenává 12 rozlišných stupňů poškození. Například: Stupeň 2: Velmi slabé. Menší vibrace. Volně zavěšené předměty se mohou rozhoupat. Stupeň 5: Docela silné. Účinky jsou pociťovány silněji. Tekutiny se rozlévají, předměty padají, okna praskají. Stupeň 7: Velmi silné. Ze střech padají tašky. Některé budovy mohou puknout a roztříštit se na kousky. Stupeň 8: Pustošivé. Chabé konstrukce, památky a hradby se mohou zřítit. Stupeň 10: Katastrofální. Mnoho budov je zničeno a zem je silně rozpraskaná. Jsou možné sesuvy půdy nebo vlny tsunami. Stupeň 12: Tragické. Velké deformace a změny úrovně okolí. Povrchové vlny se šíří ze středu. Volné předměty se vymršťují do vzduchu.Pohotovost při zemětřeseníVe městech s velmi pravděpodobným výskytem zemětřesení, jako např. v San Francisku a Tokiu, se pořádají pravidelné nácviky, aby se zajistilo, zda si každý uvědomuje, co má dělat, když nastane zemětřesení. Dětem se doporučuje, aby měly u své postele baterku a pár pevných bot, takže když v noci zasáhne zemětřesení, budou schopné najít si cestu do bezpečí.Protože hrozí nebezpečí padání zdiva, radí se lidem, aby zůstávali v budovách, kde by měli sedět pod masívním kusem nábytku nebo ve dveřích, aby se vyhnuli padajícím úlomkům. Dveře jsou jednou z nejsilnějších částí v pokoji a je nepravděpodobné, že by se zhroutily.Veškeré požáry se musí ihned uhasit, aby se zabránilo vznícení plynových potrubí, což by způsobilo exploze.Vznik zemětřeseníZemětřesení se odehrávají hluboko pod kůrou naší planety. Svrchní plášť Země je vytvořen z pohybujících se desek. Nejsilnější zemětřesení se odehrávají uvnitř Země kolem okrajů těchto desek. Pohyby desek nejsou pravidelné a postupné. Místo toho se tlak hromadí podél okrajů desek, až se horniny zlomí a desky sebou trhnou. Nahromaděná energie se pak uvolní v podobě zemětřesení s různou mírou síly.Následky zemětřesení závisí na jeho síle, na hloubce, ve které se odehrává, a na povaze hornin na povrchu. Země se může rozevřít, vystoupit nahoru nebo se propadnout. Ve vysočinách se mohou vyskytnout laviny a sesuvy půdy a i na docela mírných svazích mohou začít jílovité půdy padat jako žhavá láva. Nepevné spojený písek a jíl se může třást tak prudce, až se změní v pohyblivé písky. Toto se stalo při aljašském zemětřesení v roce 1964.Podmořská zemětřeseníKdyž se zemětřesení odehrává v moři, mohou se vytvořit obrovské vlny nazývané tsunami. Na otevřeném moři jsou tyto vlny stěží zjistitelné. Ženou se po moři rychlostí až 790 kilometrů za hodinu. Ale jak se blíží k mírným svahům pobřeží, zpomalují se, zatímco jejich velikost vzrůstá. Když se tsunami blíží ke břehu, moře nejdřív ustoupí, a pak se přižene řada obrovských vln.Když se tsunami koncentruje do malých úžin, může se zvednout až 20 metrů nad zem a smete všechno, co je v cestě. Při zemětřesení v roce 1755 zasáhla portugalský Lisabon 17 metrů vysoká vlna tsunami. Další otřesy s sebou přinesly sesuvy půdy a požáry. Tři čtvrtiny lisabonských budov byly zničeny a 60 000 lidi přišlo o život.Ačkoliv jsou opravdu katastrofální zemětřesení výjimečná, je Země v neustálém pohybu. Každý rok zaznamenají experti na zemětřesení, tzv. seismologové, asi 500 000 zemětřesení – to je asi jedno zemětřesení za minutu. Většina těchto otřesů proběhne bez povšimnutí všech kromě seismologů a jejich supercitlivých detektorů nazývaných seismometry.Seismometr je speciální přístroj zaznamenávající seismické vlny. Skládá se ze závaží zavěšeného na pružině a z válce poháněného hodinovým strojkem. Rameno přístroje je upevněno k podkladové hornině. Seismické vlny způsobené blížícím se zemětřesením zapříčiní vodorovný pohyb, který hýbe ramenem sem a tam. Pero připevněné ke kyvadlu se pohybuje stejným způsobem a zaznamenává pohyb na rotující válec. Tím se vytváří seismogram.Dříve seismologové měřili magnitudo – množství energie uvolněné při zemětřesení – na Richterově stupnici. Ta byla pojmenována po americkém expertovi C. F. Richterovi, který tuto stupnici zavedl v roce 1935. Dnes seismologové dávají přednost Mercalliho stupnici, kterou navrhl italský seismolog Giuseppe Mercalli v roce 1902.Když zemětřesení propukne, šíří se otřesové vlny z epicentra, z bodu ležícího na povrchu nad místem vzniku nebo ohniskem. První jsou primární vlny neboli P-vlny. Ty se šíří velmi podobně jako zvukové vlny a způsobují pohyb sem a tam ve směru šíření vln. Pak přicházejí sekundární vlny neboli S-vlny. Ty způsobují to, že se horniny chvějí v pravém úhlu. Třetím typem jsou povrchové vlny. Způsobují, že se povrch země vlní a, zvyšují zkázu již způsobenou – vlnami.Pásma zemětřeseníJeště dříve, než vědci poznali příčiny zemětřesení, začali mapovat místa, kde se s největší pravděpodobností vyskytnou. Zemětřesení se může odehrát všude tam, kde se horniny pohybují podél zlomů, ale většina silnějších zemětřesení se vyskytuje v konkrétních pásmech. Zemětřesení jsou obzvlášť častá v sopečných pásmech, jako- například v „ohnivém prstenci“ v Tichém oceánu.Se zdokonalením metod zjišťování a určování přesné polohy zemětřesení je stále přesnější i zakreslování map zemětřesení.Seismologie se dočkala uznání v 60. letech, když její výzkum vedl ke zpracování dohody o zákazu nukleárních zkoušek. Vědci byli požádáni, aby prozkoumali, jestli se malé podzemní exploze dají zjistit. Postavili monitorovací stanice a začali pozorovat všechny vibrace, které jejich přístroje mohly zaznamenat. Výsledné mapy seismické aktivity ukázaly, že jsou zemětřesení nejčastější podél podmořských hřbetů a hlubokomořských příkopů, podél zlomů a v blízkosti mladých pohoří a sopek.Tyto údaje pomohly podepřít teorii, že až 100 kilometrů silná zemská kůra a svrchní plášť jsou rozděleny do 8 velkých litosférických desek, které plavou na zpola roztavené vnitřní vrstvě Země nazývané astenosféra. Neustálá aktivita v této části planety udržuje desky v pohybu. V závislosti na jejich vzájemném pohybu se mohou tyto desky od sebe vzdalovat, narážet do sebe nebo se o sebe třít.Pohyby desekAčkoli je tento vývoj postupný, je pohyb desek zřídkakdy neustálý. Dlouhou dobu se zdá, že se nepohybují vůbec. Tření hornin o sebe udržuje desky v klidu. Když je tlak větší než pevnost samotných hornin, vznikne náhlými otřesy při zemětřesení trhlina a desky se nakonec pohnou.Nikdo nedokáže přesně předpovědět, kdy se zemětřesení může odehrát. Důkladné mapování a monitorování seismické aktivity vědcům umožňuje identifikovat pásma zemětřesení a naznačit četnost větších případů. Některá rozsáhlá zemětřesení se milosrdně ohlásila charakteristickou sérií menších otřesů. Ruští vědci zjistili, že změny v rychlosti P-vln menších zemětřesení pravidelně předcházejí větším zemětřesením. Jako možné předzvěsti se také zkoumají nepatrné změny v geografii povrchu a lokální změny v magnetickém poli Země.Pozorování signálůDalším ukazatelem toho, kdy se zemětřesení vyskytne, je pozorování chování zvířat. Bezprostředně před zemětřesením mohou psi začít výt, koně se splašit a ptáci neklidně poletovat dokola. V roce 1975 si obyvatelé jednoho čínského města všimli několika signálů včetně divného chování zvířat. Vystěhovali se ze svých domovů jen pár hodin před tím, než zemětřesení propuklo.Zemětřesení, které zasáhlo v březnu 1964 Anchorage, největší město Aljašky, bylo jedním z nejsilnějších, jaká byla kdy zaznamenána, a způsobilo škody v hodnotě milionů dolarů. Mnoho zpustošení způsobilo to, že se kyprá země přeměnila na smrtící pohyblivý písek.Vědci monitorují v pásmech zemětřesení i vodu obsaženou ve studních. Těsně před tím, než se podzemní horniny od sebe rozlomí, může se jejich krystalická struktura rozevřít a zavřít, čímž se uvolní plyn zvaný radon do podzemní vody, která se pak dostává do studní. Zvýšení hladiny radonu ve vodě ve studnách upozorní vědce na možnost hrozícího zemětřesení.Těsně před zemětřesením se mohou uvolňovat i elektricky nabité plyny. Mohou slabě svítit, někdy se jim říká světla zemětřesení. Vědci přišli také na to, že se před zemětřesením může nad zlomovou linií zjistit vzdouvání vodíkového plynu až 10 krát větší než je obvyklé. Tento jev ale nedoprovází všechna zemětřesení. Proto vědci vyvinuli řadu technik k poskytnutí přesnějších předpovědí.Měření napětí se také používá k zjišťování zvýšení hladiny tlaku v liniích zlomu. Tyto obrovské trhliny se mohou táhnout až několik kilometrů pod nebo po povrchu Země. Přístroje měřící sklon připomínají vodováhu a zjišťují pohyb na povrchu Země. Měřiče pomalého pohybu, což jsou dráty natažené přes linii zlomu, ukazují pohyb zlomu v příčném směru.Detektor otřesůSeismometry zajišťují nejpřesnější způsob předpovídání zemětřesení. Tento vysoce citlivý přístroj dokáže zaznamenat i ty nejmenší otřesy pod povrchem Země. Seismometr převádí tyto vibrace na elektrický signál, který se pak zakreslí na přístroj zaznamenávající grafy. Jakékoli náhlé uvolnění tlaku v horninách vědci vidí v okamžiku, kdy se zakresluje na grafický papír.Další technikou monitorování pohybů Země je posílání signálů přes satelity do různých neměnných stanic na Zemi, Satelitní signální síť umožní vědcům podle vzájemné polohy stanic zjistit, jestli se pohnuly.Zmírnění škodI když není žádná z těchto metod úplně spolehlivá, pomohly nám zemětřesení lépe pochopit. Vědci se věnují také tomu, jak snížit možné ničivé následky zemětřesení. Někteří se domnívají, že lze zmírnit tlaky v horninách vedoucí k zemětřesení tím, že se úmyslně vyvolá menší zemětřesení použitím trhavin.V některých oblastech se vyvolala malá zemětřesení vstříknutím kapaliny do zlomů. Přečerpáním tekutého odpadu do hlubokých studní blízko Denveru v Coloradu se v dříve klidné oblasti spustila slabá zemětřesení. Z toho vyplývá, že se zvýšené napětí podél zlomu může poměrně kontrolovaně zmírnit umělým vyvoláním menších zemětřesení.Teoreticky nejlepším způsobem, jak zabránit poškození měst a zdraví lidí, by bylo vystěhování všech lidí ze známých pásem zemětřesení. Avšak s rostoucí světovou populací je to prostě nemožné. Vlastně se odhaduje, že do roku 2035 bude více než 600 milionů lidí žít ve větších městech do 200km od pásma zemětřesení.Architekti v Americe i Japonsku zkoumají budovy odolné proti zemětřesení. Padající zdivo je při zemětřesení největším zabijákem. V boji proti tomu se musí budovy projektovat bez těžkých ornamentů a komínů. Domy a bloky úředních budov se musí také stavět na speciálních základech, které jsou naplánovány tak, aby omezily výkyvy o jednu třetinu.

Pokračovat na článek