270ZOBRAZENÍ

Ohňový pluh
Ohňový pluh je metoda zapalování třením. Rukojetí z tvrdého dřeva třete proti základně z měkkého dřeva. Pro použití této metody, vyřezejte v základním prkénku rovnou rýhu a u rukojeti udělejte tupé, rýhované špičky. Tření rukojetí bude z drážky vytrhávat malé částice dřevěných vláken. Jakmile potom více přitlačíte, dřevěné částice se třením vznítí.

Luk a vrták
Technika zapálení ohně za pomoci luku a vrtákuje jednoduchá, ale na zapálení ohně musíte vynaložit hodně úsilí a vytrvalosti. Pro použití této metody budete potřebovat následující předměty:Ložisko. Ložiskem je snadno uchopitelný kámen, kus tvrdého dřeva, nebo kosti s mírnou prohlubní na jedné straně. Používá se k udržení vrtáku na místě a k vyvození tlaku na vrták směrem dolů.
Vrták. Vrtákem by měla být tyčka z rovného kořenového tvrdého dřeva o průměru 2 cm a délce 25 cm. Vrchní konec je zakulacený a dolní konec tupý (na vyvození většího tření).
Ohňové prkénko. Jeho velikost závisí na vás. Nejvhodnější je prkénko z kořenového měkkého dřeva silného 2.5 cm a širokého 10 cm. Na jedné straně vyhlubte důlek asi 2 cm od okraje prkénka. Na spodní straně vyřízněte zářez ve tvaru V od hrany prkénka k důlku.
Luk. Luk je zhotoven z pružné, syrové tyčky asi 2.5 cm v průměru a provázku. Druh dřeva není důležitý. Tětivou luku může být jakýkoliv druh provazu. Přivažte tětivu od jednoho konce luku k druhému, bez napnutí.

Při použití luku a vrtáku nejdříve připravte základ ohně. Potom položte chomáč troudu pod zářez ve tvaru V na ohňovém prkénku. Položte jednu nohu na ohňové prkénko. Smyčku tětivy obtočte kolem vrtáku a vrták umístěte do vyřezaného důlku v ohňovém prkénku. Ložisko držené v jedné ruce nasaďte na vrták aby se udržel na svém místě. Tlačte na vrták a provádějte pohyb jako při řezání pilou, tam a zpět a tím roztáčíte vrták (obr. 7-8). Jakmile dosáhnete plynulého pohybu, přitlačte na ložisko a pohybujte lukem rychleji. Při této akci se bude mlít žhavý černý prach do troudu, až se troud vznítí. Potom troud rozfoukejte do vzniku plamene.

Užitečné rady

Je-li to možné, používejte nearomatické vyzrálé tvrdé dřevo.
Sbírejte při cestě třísky a troud.
Do troudu přidejte prostředek proti hmyzu.
Udržujte dřevo na oheň suché.
Mokré dřevo sušte poblíž ohně.
Zasypte oheň hlínou, aby se uhlíky udržely žhavé po celou noc.
Je-li to možné, noste světélkující zpráchnivělé dřevo (jako troud).
Ujistěte se před opuštěním tábora, že jste uhasili oheň.
Nesbírejte dřevo ležící na zemi. Může vypadat jako suché, ale všeobecně lze říct, že je uvnitř mokré.
Troud
Troud je vysoce hořlavá látka, ve které se jiskra může rozhořet v plamen.
Základní vlastností troudu je to, že musí být suchý, jemně vláknitý a snadno zápalný. K vyzkoušení jeho vhodnosti můžeme uskutečnit jednoduchý test. Vezměte hrst načechraného materiálu, přiložte k němu žhavý uhlík a foukněte. Jestliže se oheň z uhlíku přenese na troud, je troud dobrý. Vhodného materiálu můžete nalézt velké množství.
Troud má být přenášen ve speciálních nádobách, např. v krabicích na troud, aby se předešlo jeho zvlhnutí.
Na svých cestách vždy využijte každé příležitosti k tomu, abyste doplnili své zásoby troudu.

Řada z těchto hrubých troudů může být vylepšena a jejich schopnost zachytit a udržet jiskru zvýšena takto: můžeme do něho tlouct dřevěnou paličkou tak dlouho, dokud vlákna nejsou jemná a měkká, nebo ho můžeme rozemlít mezi dvěma kameny.

Přírodní zápalné vlastnosti troudu mohou být zvýšeny lehkým poprášením velmi jemným dřevěným uhlím, nebo ještě lépe jeho průběžným pražením.

Příklady materiálů které můžeme využít:

Troud

Suchá vyježděná a rozdrcená tráva
kapradí
Jemně rozdrcená suchá březová kůra
Suchý mech a lišejník
Suché, rozdrcené jehličí
Suché chmýří z vrbových "kočiček"
Vysušené a na prach rozdrcené houby, např. některé druhy dřevokazných hub (choroše), pýchavka
Zpráchnivělé vysušené dřevo, rozdrcené na prach
Jemné suché dřevěné piliny
Odřezky z vnitřní kůry cedru, kaštanu, nebo červeného jilmu
Jemné dřevěné hobliny
Sláma
Jemné smolnaté třísky
Uzly z kořenů jehličnatých stromů
Rostlinné chmýří z bodláku, rákosu, orobince apod.
Jemná suchá rostlinná vlákna
prach bojínku, cedrová kůra
lehké jádrovéh dřevo z borovic
zatvrdlá míza ze stromů s pryskyřičnatým dřevem
Třísky

Malé větvičky
Malé proužky dřeva
Naštípané dřevo
Kousky dřeva vyjmuté z vnitřních částí větších kusů dřeva
Dřevo napuštěné vysoce hořlavými materiály jako je benzín, nafta, nebo vosk
Palivo

Suché stojaté dřevo, nebo suché větve
Suché dřevo z vnitřku padlých kmenů, nebo velkých větví
Syrové, jemně naštípané dřevo
Suchá tráva stočená do svazků
Rašelina dostatečně suchá ke spalování (Lze jí někdy najít na převislých březích.)
Sušený zvířecí trus
Uhlí, lupkové břidlice, nebo nafta vyskytující se na povrchu